Comparer
Knjiga Nemijina 1
Défilement liéLes deux colonnes défilent ensemble
Knjiga Nemijina
Chapitre 1
1
Reč Nemije, sina Ahalijinog: Meseca Hisleva godine dvadesete kad bejah u Susanu gradu,
2
dođe Ananije, jedan od braće moje s nekima iz Judeje; i zapitah ih za Judejce, za ostatak što beše ostao od ropstva i za Jerusalim.
3
A oni mi rekoše: Ostatak što osta od ropstva onde u zemlji, u velikoj je nevolji i sramoti, i zid je jerusalimski razvaljen i vrata su mu ognjem popaljena.
4
A kad čuh te reči sedoh i plakah, i tužih nekoliko dana, i postih i molih se pred Bogom nebeskim,
5
i rekoh: Oh Gospode Bože nebeski, Bože veliki i strašni, koji čuvaš zavet i milost onima koji Te ljube i drže Tvoje zapovesti.
6
Neka bude uho Tvoje prignuto i oči Tvoje otvorene da čuješ molitvu sluge svog kojom se sada molim pred Tobom dan i noć za sinove Izrailjeve, sluge Tvoje, i ispovedam grehe sinova Izrailjevih kojima Ti zgrešismo.
7
Skrivismo Ti i ne držasmo zapovesti ni uredbe ni zakone koje si zapovedio preko Mojsija, sluge svog.
8
Ali se opomeni reči koju si zapovedio Mojsiju sluzi svom govoreći: Vi ćete zgrešiti i ja ću vas rasejati među narode;
9
ali ako se obratite k meni i stanete držati zapovesti moje i tvoriti ih, ako budete zagnani i na kraj sveta, sabraću vas odande i odvešću vas na mesto koje sam izabrao da onde nastanim ime svoje.
10
A ovo su sluge Tvoje i narod Tvoj, koji si iskupio silom svojom velikom i rukom svojom krepkom.
11
Oh Gospode! Neka bude uho Tvoje prignuto k molitvi sluge Tvog i k molitvi sluga Tvojih koji su radi bojati se imena Tvog, i daj danas sreću sluzi svom i učini da nađe milost pred ovim čovekom. A ja bejah peharnik carev.
Nehemjáš
Chapitre 1
1
Slova Nehemiáše syna Chachaliášova. I stalo se měsíce Kislev léta dvadcátého, když jsem byl na hradě Susan,
2
Že přišel Chanani, jeden z bratří mých, s některými muži z Judstva. Kterýchžto vzeptal jsem se na Židy, na ostatky pozůstalé z zajetí a na Jeruzalém.
3
I řekli mi: Ostatkové ti, kteříž pozůstali z zajetí tam v té krajině, jsou u velikém nátisku a v pohanění, nadto i zed Jeruzalémská rozbořena jest, a brány jeho ohněm zkaženy.
4
Kterážto slova když jsem uslyšel, sedna plakal jsem a kvílil za několik dní, a postil jsem se, i modlil před Bohem nebeským.
5
A řekl jsem: Prosím, Hospodine Bože nebeský, silný, veliký a hrozný, ostříhající smlouvy a milosrdenství těm, jenž tě milují, a ostříhají přikázaní tvých,
6
Budiž, prosím, ucho tvé nakloněné, a oči tvé otevřené, abys slyšel modlitbu služebníka svého, kterouž já se modlím před tebou nyní dnem i nocí za syny Izraelské, služebníky tvé, a vyznávám hříchy synů Izraelských, jimiž jsme hřešili proti tobě. Já také i dům otce mého hřešili jsme.
7
Zpronevěřili jsme se tobě, a neostříhali jsme přikázaní a ustanovení a soudů, kteréž jsi vydal skrze Mojžíše služebníka svého.
8
Budiž pamětliv, prosím, na slovo, kteréž jsi přikázal Mojžíšovi služebníku svému, řka: Vy přestoupíte, já pak rozptýlím vás mezi národy.
9
Ale když se obrátíte ke mně, a budete ostříhati přikázaní mých, a plniti je, by pak někteří z vás až na kraj světa zahnáni byli, i odtud shromáždím je, a přivedu je zase na místo, kteréž jsem vyvolil, aby tam přebývalo jméno mé.
10
Však tito jsou služebníci tvoji a lid tvůj, kteréž jsi vykoupil mocí svou převelikou, a rukou svou přesilnou.
11
Prosím, ó Hospodine, nechť jest nakloněné ucho tvé k modlitbě služebníka tvého, a k modlitbě služebníků tvých, kteříž žádají báti se jména tvého, a dej šťastný prospěch, prosím, služebníku svému dnes, nakloně k němu lítostí člověka toho. Já pak byl jsem šeňkéřem královským.