Comparer
Knjiga o Jovu 15
Défilement liéLes deux colonnes défilent ensemble
Knjiga o Jovu
Chapitre 15
1
A Elifas Temanac odgovori i reče:
2
Hoće li mudar čovek kazivati prazne misli
i puniti trbuh vetrom istočnim,
3
Prepirući se govorom koji ne pomaže
i rečima koje nisu ni na šta?
4
A ti uništavaš strah Božji
i ukidaš molitve k Bogu.
5
Jer bezakonje tvoje pokazuju usta tvoja,
ako i jesi izabrao jezik lukav.
6
Osuđuju te usta tvoja, a ne ja;
i usne tvoje svedoče na te.
7
Jesi li se ti prvi čovek rodio?
Ili si pre humova sazdan?
8
Jesi li tajnu Božiju čuo
i pokupio u sebe mudrost?
9
Šta ti znaš što mi ne bismo znali?
Šta ti razumeš što ne bi bilo u nas?
10
I sedih i starih ljudi ima među nama,
starijih od oca tvog.
11
Male li su ti utehe Božije?
Ili imaš šta sakriveno u sebi?
12
Što te je zanelo srce tvoje?
I što sevaju oči tvoje,
13
Te obraćaš protiv Boga duh svoj
i puštaš iz usta svojih takve reči?
14
Šta je čovek, da bi bio čist,
i rođeni od žene, da bi bio prav?
15
Gle, ne veruje svecima svojim,
i nebesa nisu čista pred očima Njegovim;
16
A kamoli gadni i smrdljivi čovek,
koji pije nepravdu kao vodu?
17
Ja ću ti kazati, poslušaj me,
i pripovediću ti šta sam video,
18
Šta mudraci kazaše i ne zatajiše,
šta primiše od otaca svojih,
19
Kojima samim dana bi zemlja,
i tuđin ne prođe kroz nju.
20
Bezbožnik se muči svega veka svog,
i nasilniku je malo godina ostavljeno.
21
Strah mu zuji u ušima,
u mirno doba napada pustošnik na nj.
22
Ne veruje da će se vratiti iz tame,
odsvuda priviđa mač.
23
Tumara za hlebom govoreći: Gde je?
Zna da je za nj spremljen dan tamni.
24
Tuga i nevolja straše ga,
i navaljuju na nj kao car gotov na boj.
25
Jer je zamahnuo na Boga rukom svojom,
i Svemogućem se opro.
26
Trči ispravljena vrata na nj
s mnogim visokim štitovima svojim.
27
Jer je pokrio lice svoje pretilinom,
i navaljao salo na bokove svoje.
28
I sedeo je u gradovima raskopanim
i u kućama pustim,
obraćenim u gomilu kamenja.
29
Neće se obratiti niti će ostati blago njegovo,
i neće se raširiti po zemlji dobro njegovo.
30
Neće izaći iz mraka,
ogranke njegove osušiće plamen,
odneće ga duh usta njegovih.
31
Neka se ne uzda u taštinu prevareni,
jer će mu taština biti plata.
32
Pre svog vremena svršiće se,
i grana njegova neće zeleneti.
33
Otkinuće se kao s loze nezreo grozd njegov
i pupci će se njegovi kao s masline pobacati.
34
Jer će opusteti zbor licemerski,
i oganj će spaliti šatore onih koji primaju poklone.
35
Začinju nevolju i rađaju muku,
i trbuh njihov sastavlja prevaru.
Jób
Chapitre 15
1
Tedy odpovídaje Elifaz Temanský, řekl:
2
Zdali moudrý vynášeti má umění povětrné, aneb naplňovati východním větrem břicho své,
3
Hádaje se slovy neprospěšnými, aneb řečmi neužitečnými?
4
Anobrž vyprazdňuješ i bázeň Boží, a modliteb k Bohu činiti se zbraňuješ.
5
Osvědčujíť zajisté nepravost tvou ústa tvá, ač jsi koli sobě zvolil jazyk chytrých.
6
Potupují tě ústa tvá, a ne já, a rtové tvoji svědčí proti tobě.
7
Zdaliž ty nejprv z lidí zplozen jsi, aneb prvé než pahrbkové sformován?
8
Zdaliž jsi tajemství Boží slyšel, že u sebe zavíráš moudrost?
9
Co víš, čehož bychom nevěděli? Èemu rozumíš, aby toho při nás nebylo?
10
I šedivýť i stařec mezi námi jest, ano i starší věkem než otec tvůj.
11
Zdali malá jsou tobě potěšování Boha silného, čili něco je zastěňuje tobě?
12
Tak-liž tě jalo srdce tvé, a tak-liž blíkají oči tvé,
13
Že smíš odpovídati Bohu silnému tak pyšně, a vypouštěti z úst svých ty řeči?
14
Nebo což jest člověk, aby se mohl očistiti, aneb spravedliv býti narozený z ženy?
15
An při svatých jeho není dokonalosti, a nebesa nejsou čistá před očima jeho,
16
Nadto ohavný a neužitečný člověk, kterýž pije nepravost jako vodu.
17
Já oznámím tobě, poslyš mne; to zajisté, což jsem viděl, vypravovati budu,
18
Což moudří vynesli a nezatajili, slýchavše od předků svých.
19
Jimž samým dána byla země, aniž přejíti mohl cizí prostředkem jejich.
20
Po všecky své dny bezbožný sám se bolestí trápí, po všecka, pravím léta, skrytá před ukrutníkem.
21
Zvuk strachu jest v uších jeho, že i v čas pokoje zhoubce připadne na něj.
22
Nevěří, by se měl navrátiti z temností, ustavičně očekávaje na sebe meče.
23
Bývá i tulákem, chleba hledaje, kde by byl, cítě, že pro něj nastrojen jest den temností.
24
Děsí jej nátisk a ssoužení, kteréž se silí proti němu, jako král s vojskem sšikovaným.
25
Nebo vztáhl proti Bohu silnému ruku svou, a proti Všemohoucímu postavil se.
26
Útok učinil na něj, na šíji jeho s množstvím zdvižených štítů svých.
27
Nebo přiodíl tvář svou tukem svým, tak že se mu nadělalo faldů na slabinách.
28
A bydlil v městech zkažených, a v domích, v nichž žádný nebydlil, kteráž v hromady rumu obrácena byla.
29
Avšak nezbohatneť, aniž stane moc jeho, aniž se rozšíří na zemi dokonalost takových.
30
Nevyjde z temností, mladistvou ratolest jeho usuší plamen, a tak zahyne od ducha úst svých.
31
Ale nevěří, že v marnosti jest ten, jenž bloudí, a že marnost bude směna jeho.
32
Před časem svým vyťat bude, a ratolest jeho nebude se zelenati.
33
Zmaří, jako vinný kmen nezralý hrozen svůj, a svrže květ svůj jako oliva.
34
Nebo shromáždění pokrytce spustne, a oheň spálí stany oslepených dary.
35
Kteřížto když počali ssužování, a porodili nepravost, hned břicho jejich strojí jinou lest.