Comparer
Knjiga o Jovu 21
Défilement liéLes deux colonnes défilent ensemble
Knjiga o Jovu
Chapitre 21
1
A Jov odgovori i reče:
2
Slušajte dobro reči moje,
i to će mi biti od vas uteha.
3
Potrpite me da ja govorim,
a kad izgovorim, podsmevajte mi se.
4
Eda li se ja čoveku tužim?
I kako ne bi bio žalostan duh moj?
5
Pogledajte na me, i divite se,
i metnite ruku na usta.
6
Ja kad pomislim, strah me je,
i groza poduzima telo moje.
7
Zašto bezbožnici žive?
Stare? I bogate se?
8
Seme njihovo stoji tvrdo pred njima zajedno s njima,
i natražje njihovo pred njihovim očima.
9
Kuće su njihove na miru bez straha,
i prut Božji nije nad njima.
10
Bikovi njihovi skaču, i ne promašuju;
krave njihove tele se, i ne jalove se.
11
Ispuštaju kao stado decu svoju,
i sinovi njihovi poskakuju.
12
Podvikuju uz bubanj i uz gusle,
vesele se uza sviralu.
13
Provode u dobru dane svoje,
i za čas silaze u grob.
14
A Bogu kažu: Idi od nas,
jer nećemo da znamo za puteve tvoje.
15
Šta je svemogući da mu služimo?
I kakva nam je korist, da mu se molimo?
16
Gle, dobro njihovo nije u njihovoj ruci;
namera bezbožnička daleko je od mene.
17
Koliko se puta gasi žižak bezbožnički
i dolazi im pogibao,
deli im muke u delu svom Bog?
18
Bivaju kao pleva na vetru,
kao prah koji raznosi vihor?
19
Čuva li Bog sinovima njegovim pogibao njihovu,
plaća im da osete?
20
Vide li svojim očima pogibao svoju,
i piju li gnev Svemogućeg?
21
Jer šta je njima stalo do kuće njihove nakon njih,
kad se broj meseca njihovih prekrati?
22
Eda li će Boga ko učiti mudrosti,
koji sudi visokima?
23
Jedan umire u potpunoj sili svojoj,
u miru i u sreći.
24
Muzilice su mu pune mleka,
i kosti su mu vlažne od moždina.
25
A drugi umire ojađene duše,
koji nije uživao dobra.
26
Obojica leže u prahu,
i crvi ih pokrivaju.
27
Eto, znam vaše misli i sudove,
kojima mi činite krivo.
28
Jer govorite: Gde je kuća silnog,
i gde je šator u kome nastavaju bezbožnici?
29
Niste li nikad pitali putnika?
I šta vam kazaše nećete da znate,
30
Da se na dan pogibli ostavlja zadac,
kad se pusti gnev.
31
Ko će ga ukoriti u oči za život njegov?
I ko će mu vratiti šta je učinio?
32
Ali se iznosi u groblje
i ostaje u gomili.
33
Slatke su mu grude od doline,
i vuče za sobom sve ljude,
a onima koji ga pretekoše nema broja.
34
Kako me, dakle, naprazno tešite
kad u odgovorima vašim ostaje prevara?
Jób
Chapitre 21
1
A odpovídaje Job, řekl:
2
Poslouchejte pilně řeči mé, a bude mi to za potěšení od vás.
3
Postrpte mne, abych i já mluvil, a když odmluvím, posmívejž se.
4
Zdaliž já před člověkem naříkám? A poněvadž jest proč, jakž nemá býti ssoužen duch můj?
5
Pohleďte na mne, a užasněte se, a položte prst na ústa.
6
Ano já sám, když rozvažuji své bídy, tedy se děsím, a spopadá tělo mé hrůza.
7
Proč bezbožní živi jsou, k věku starému přicházejí, též i bohatnou?
8
Símě jejich stálé jest před oblíčejem jejich s nimi, a rodina jejich před očima jejich.
9
Domové jejich bezpečni jsou před strachem, aniž metla Boží na nich.
10
Býk jejich připouštín bývá, ale ne na prázdno; kráva jejich rodí, a nepotracuje plodu.
11
Vypouštějí jako stádo maličké své, a synové jejich poskakují.
12
Povyšují hlasu při bubnu a harfě, a veselí se k zvuku muziky.
13
Tráví v štěstí dny své, a v okamžení do hrobu sstupují.
14
Kteříž říkají Bohu silnému: Odejdi od nás, nebo známosti cest tvých neoblibujeme.
15
Kdo jest Všemohoucí, abychom sloužili jemu? A jaký toho zisk, že bychom se modlili jemu?
16
Ale pohleď, že není v moci jejich štěstí jejich, pročež rada bezbožných vzdálena jest ode mne.
17
Èasto-liž svíce bezbožných hasne? Přichází-liž na ně bída jejich? Poděluje-liž je bolestmi Bůh v hněvě svém?
18
Bývají-liž jako plevy před větrem, a jako drtiny, kteréž zachvacuje vicher?
19
Odkládá-liž Bůh synům bezbožníka nepravost jeho? Odplacuje-liž jemu tak, aby to znáti mohl,
20
A aby viděly oči jeho neštěstí jeho, a prchlivost Všemohoucího že by pil?
21
O dům pak jeho po něm jaká jest péče jeho, když počet měsíců jeho bude umenšen?
22
Zdali Boha silného kdo učiti bude umění, kterýž sám vysokosti soudí?
23
Tento umírá v síle dokonalosti své, všelijak bezpečný a pokojný.
24
Prsy jeho plné jsou mléka, a mozk kostí jeho svlažován bývá.
25
Jiný pak umírá v hořkosti ducha, kterýž nikdy nejídal s potěšením.
26
Jednostejně v prachu lehnou, a červy se rozlezou.
27
Aj, známť myšlení vaše, a chytrosti, kteréž proti mně neprávě vymýšlíte.
28
Nebo pravíte: Kde jest dům urozeného? A kde stánek příbytků bezbožných?
29
Což jste se netázali jdoucích cestou? Zkušení-liž aspoň jejich nepovolíte,
30
Že v den neštěstí ochranu mívá bezbožný, v den, pravím, rozhněvání přistřín bývá?
31
Kdo jemu oznámí zjevně cestu jeho? Aneb za to, co činil, kdo jemu odplatí?
32
A však i on k hrobu vyprovozen bude, a tam zůstane.
33
Sladnou jemu hrudy údolí, nadto za sebou všecky lidi táhne, těch pak, kteříž ho předešli, není počtu.
34
Hle, jak vy mne marně troštujete, nebo v odpovědech vašich nezůstává než faleš.