Comparer
Knjiga o sudijama 1
Défilement liéLes deux colonnes défilent ensemble
Knjiga o sudijama
Chapitre 1
1
A po smrti Isusovoj upitaše sinovi Izrailjevi Gospoda govoreći: Ko će između nas ići prvi na Hananeje da se bije s njima?
2
I Gospod reče: Juda neka ide; eto dao sam mu zemlju u ruke.
3
A Juda reče Simeunu bratu svom: Hajde sa mnom na moj deo da se bijemo s Hananejima; pak ću i ja ići s tobom na tvoj deo. I pođe Simeun s njim.
4
I iziđe Juda; i dade im Gospod Hananeje i Ferezeje u ruke, i pobiše ih u Vezeku deset hiljada ljudi.
5
Jer nađoše Adoni-Vezeka u Vezeku, i udariše na nj, i pobiše Hananeje i Ferezeje.
6
I pobeže Adoni-Vezek, a oni ga poteraše i uhvativši ga odsekoše mu palce u ruku i u nogu.
7
Tada reče Adoni-Vezek: Sedamdeset careva odsečenih palaca u ruku i u nogu kupiše šta beše pod mojim stolom; kako sam činio, tako mi plati Bog. I odvedoše ga u Jerusalim, i onde umre.
8
Jer sinovi Judini udariše na Jerusalim i uzeše ga, i isekoše građane oštrim mačem, a grad sažegoše ognjem.
9
Potom iziđoše sinovi Judini da vojuju na Hananeje, koji življahu u gori i na jugu i u ravni.
10
I Juda iziđe na Hananeje koji življahu u Hevronu, a Hevronu beše pre ime Kirijat-Arva; i pobiše Sesaja i Ahimana i Talmaja.
11
A odatle otidoše na Davirane, a Daviru pre beše ime Kirijat-Sefer.
12
I reče Halev: Ko savlada Kirijat-Sefer i uzme ga, daću mu Ahsu kćer svoju za ženu.
13
I uze ga Gotonilo, sin Kenezov, mlađi brat Halevov; i dade mu Ahsu kćer svoju za ženu.
14
I kad polažaše, nagovaraše je da ište u oca njenog polje: Pa skoči s magarca. A Halev joj reče: Šta ti je?
15
A ona mu reče: Daj mi dar; kad si mi dao suvu zemlju, daj mi i izvore vodene. I dade joj Halev izvore gornje i izvore donje.
16
A i sinovi Keneja tasta Mojsijevog iziđoše iz grada palmovog sa sinovima Judinim u pustinju Judinu, koja je na jugu od Arada. I došavši življahu s narodom.
17
Potom iziđe Juda sa Simeunom bratom svojim, i pobiše Hananeje koji življahu u Sefatu, i raskopaše ga, i prozva se grad Orma.
18
I Gazu uze Juda s međama njenim, i Askalon s međama njegovim, i Akaron s međama njegovim.
19
Jer Gospod beše s Judom, te osvoji goru; ali ne izagna one koji življahu u dolini, jer imahu gvozdena kola.
20
I dadoše Halevu Hevron, kao što beše zapovedio Mojsije, a on izagna odande tri sina Enakova.
21
A sinovi Venijaminovi ne izagnaše Jevuseja koji življahu u Jerusalimu; nego Jevuseji ostaše u Jerusalimu sa sinovima Venijaminovim do ovog dana.
22
Iziđoše i sinovi Josifovi na Vetilj, i Gospod beše s njima.
23
I uhodiše Vetilj sinovi Josifovi, a ime gradu beše pre Luz.
24
I uhode videše čoveka koji iđaše iz grada i rekoše mu: Hajde pokaži nam kuda ćemo ući u grad, pa ćemo ti učiniti milost.
25
A on im pokaza kuda će ući u grad: i isekoše u gradu sve oštrim mačem, a onog čoveka pustiše sa svom porodicom njegovom.
26
I otide onaj čovek u zemlju hetejsku, i onde sazida grad, i prozva ga Luz; to mu je ime do danas.
27
A Manasija ne izagna stanovnike iz Vet-Sana i sela njegovih, ni iz Tanaha i sela njegovih, ni stanovnike iz Dora i sela njegovih, ni stanovnike iz Ivleama i sela njegovih, ni stanovnike iz Megida i sela njegovih; i Hananeji stadoše živeti u toj zemlji.
28
A kad ojača Izrailj, udari na Hananeje danak, ali ih ne izagna.
29
Ni Jefrem ne izagna Hananeje koji življahu u Gezeru; nego ostaše Hananeji s njim u Gezeru.
30
Zavulon ne izagna stanovnike iz Kitrona, ni stanovnike iz Nalola; nego ostaše Hananeji s njim, i plaćahu danak.
31
Asir ne izagna stanovnike iz Akona, ni stanovnike iz Sidona ni iz Alava, ni iz Ahaziva, ni iz Helve, ni iz Afika, ni iz Reova;
32
nego Asir življaše među Hananejima, stanovnicima one zemlje, jer ih ne izagna.
33
Neftalim ne izagna stanovnike iz Vet-Semesa, ni stanovnike iz Vet-Anata; nego življaše među Hananejima stanovnicima one zemlje; i stanovnici u Vet-Semesu i u Vet-Anatu plaćahu im danak.
34
A Amoreji pritešnjavahu sinove Danove u gori, i ne davahu im silaziti u dolinu.
35
I Amoreji stadoše živeti u gori Eresu, u Ajalonu i u Salvimu; a kad osili ruka doma Josifovog, plaćaše danak.
36
A međa Amorejima beše od gore akravimske, od stene pa naviše.
Soudců
Chapitre 1
1
Stalo se pak po smrti Jozue, otázali se synové Izraelští Hospodina, řkouce: Kdo z nás potáhne proti Kananejskému napřed, aby bojoval s ním?
2
Jimž řekl Hospodin: Juda nechť táhne, aj, dal jsem tu zemi v ruku jeho.
3
(Řekl pak byl Juda Simeonovi bratru svému: Potáhni se mnou k dobývání losu mého, abychom bojovali proti Kananejskému, a já také potáhnu s tebou k dobývání losu tvého. I táhl s ním Simeon.
4
Tedy vytáhl Juda, i dal Hospodin Kananejského a Ferezejského v ruce jejich, a porazili z nich v Bezeku deset tisíc mužů.
5
Nebo nalezše Adonibezeka v Bezeku, bojovali proti němu, a porazili Kananejského i Ferezejského.
6
Když pak utíkal Adonibezek, honili ho, a chytivše jej, zutínali mu palce u rukou i noh.
7
Tedy řekl Adonibezek: Sedmdesáte králů s uťatými palci u rukou i noh svých sbírali drobty pod stolem mým; jakž jsem činil, tak odplatil mi Bůh. I přivedli jej do Jeruzaléma, a tam umřel.
8
Nebo byli vybojovali synové Juda Jeruzalém, a vzavše jej, zbili obyvatele jeho ostrostí meče a město vypálili.
9
Potom také vytáhli synové Judovi, aby bojovali proti Kananejskému, bydlícímu na horách při straně polední i na rovinách.
10
Nebo byl vytáhl Juda proti Kananejskému, kterýž bydlil v Hebronu, (jméno pak Hebronu prvé bylo Kariatarbe,) a pobil Sesaie, a Achimana, a Tolmaie.
11
A odtud byl táhl na obyvatele Dabir, (jméno pak Dabir prvé bylo Kariatsefer).
12
Kdežto řekl Kálef: Kdo by dobyl Kariatsefer a vzal by je, dám jemu Axu dceru svou za manželku.
13
Tedy dobyl ho Otoniel, syn Cenezův, bratra Kálefova mladšího, i dal jemu Axu dceru svou za manželku.
14
Stalo se pak, že když přišla k němu, ponukla ho, aby prosil otce jejího za pole; i ssedla s osla. A řekl jí Kálef: Cožť jest?
15
A ona odpověděla: Dej mi dar; poněvadžs mi dal zemi suchou, dej mi také studnice vod. I dal jí Kálef studnice v horních i dolních končinách.
16
Synové také Cinejského, tchána Mojžíšova, odebrali se z města palmového s syny Juda na poušť Judovu, jenž jest k straně polední městu Arad; a odšedše, bydlili s lidem tím.
17
Potom táhl Juda s Simeonem, bratrem svým, a porazili Kananejské přebývající v Sefat, a zkazili je. I nazváno jest jméno města toho Horma.
18
Dobyl také Juda Gázy a pomezí jeho, i Aškalonu s pomezím jeho, též Akaronu a pomezí jeho.
19
Nebo byl Hospodin s Judou, a vyhnal obyvatele hor, ale nevyhnal obyvatelů údolí, proto že vozy železné měli.
20
I dali Kálefovi Hebron, jakož byl mluvil Mojžíš, a vyhnal odtud tři syny Enakovy.
21
Jebuzejského pak, bydlícího v Jeruzalémě, nevyhnali synové Beniamin; protož bydlil Jebuzejský v Jeruzalémě s syny Beniamin až do tohoto dne.
22
Vytáhla také i čeled Jozefova do Bethel, a Hospodin byl s nimi.
23
Nebo shlédla čeled Jozefova Bethel, kteréhožto města jméno prvé bylo Lůza.
24
Uzřevše pak ti špehéři muže vycházejícího z města, řekli jemu: Medle ukaž nám, kudy bychom mohli vjíti do města, a učinímeť milost.
25
Kterýžto ukázal jim, kudy by mohli vjíti do města; i vyhubili to město mečem, muže pak toho se vší čeledí jeho propustili.
26
I šel muž ten do země Hetejských, kdež vystavěl město, a nazval jméno jeho Lůza; to jest jméno jeho až do tohoto dne.
27
Manasses také nevyhnal obyvatelů Betsan a městeček jeho, ani Tanach a městeček jeho, ani obyvatelů Dor a Jibleam, a Mageddo a městeček jejich; i počal Kananejský svobodně bydliti v zemi té.
28
Když se pak zsilil Izrael, uvedl Kananejského pod plat, a maje jej vyhnati, nevyhnal.
29
Efraim také nevyhnal Kananejského bydlícího v Gázer, protož bydlil Kananejský u prostřed něho v Gázer.
30
Zabulon též nevyhnal obyvatelů Cetron, a obyvatelů Naalol, protož bydlil Kananejský u prostřed něho, a dával jemu plat.
31
Asser také nevyhnal obyvatelů Acho a obyvatelů Sidonu, ani Ahalab, ani Achzib, ani Helba, ani Afek, ani Rohob.
32
I bydlil Asser mezi Kananejskými obyvateli země té, nebo nevyhnal jich.
33
Též Neftalím nevyhnal obyvatelů Betsemes, ani obyvatelů Betanat, protož bydlil mezi Kananajeskými přebývajícími v zemi té; a však obyvatelé Betsemes a Betanat dávali jim plat.
34
Ssužovali pak Amorejští syny Dan na horách, tak že nedali jim scházeti do údolí.
35
Nebo počal Amorejský svobodně bydliti na hoře Heres, v Aialon a v Salbim, ale když se zsilila ruka čeledi Jozefovy, uvedeni jsou pod plat.
36
Pomezí pak Amorejského bylo od začátku hor Akrabim, od skály jejich i výše.