Comparer
Knjiga o sudijama 3
Défilement liéLes deux colonnes défilent ensemble
Knjiga o sudijama
Chapitre 3
1
A ovo su narodi koje ostavi Gospod da njima kuša Izrailj, sve one koji ne znahu za ratove hananske,
2
da bi barem nasleđe sinova Izrailjevih znalo i razumelo šta je rat, barem oni koji od pre nisu znali:
3
Pet kneževina filistejskih, i svi Hananeji i Sidonci i Jeveji, koji življahu na gori Livanu od gore Val-Ermona do Emata.
4
Ti narodi ostaše da se Izrailj njima kuša, da se vidi hoće li slušati zapovesti Gospodnje, koje je zapovedio ocima njihovim preko Mojsija.
5
I življahu sinovi Izrailjevi usred Hananeja i Heteja i Amoreja i Ferezeja i Jeveja i Jevuseja.
6
I ženjahu se kćerima njihovim i udavahu kćeri svoje za sinove njihove, i služahu bogovima njihovim.
7
I činjahu sinovi Izrailjevi što je zlo pred Gospodom, i zaboraviše Gospoda Boga svog i služahu Valima i lugovima.
8
Zato se razgnevi Gospod na Izrailja, i dade ih u ruke Husan-Risatajimu caru mesopotamskom; i služaše sinovi Izrailjevi Husan-Risatajimu osam godina.
9
Potom vapiše sinovi Izrailjevi ka Gospodu, i podiže Gospod izbavitelja sinovima Izrailjevim da ih izbavi, Gotonila sina Kenezovog, mlađeg brata Halevovog,
10
i beše na njemu duh Gospodnji, i suđaše Izrailju; i iziđe na vojsku, i predade mu Gospod u ruke Husan-Risatajima cara mesopotamskog; i ruka njegova nadjača Husan-Risatajima.
11
I zemlja bi mirna četrdeset godina. Potom umre Gotonilo sin Kenezov.
12
A sinovi Izrailjevi stadoše opet činiti što je zlo pred Gospodom; a Gospod ukrepi Eglona cara moavskog na Izrailja, jer činjahu što je zlo pred Gospodom.
13
Jer skupi k sebi sinove Amonove i Amalike, i izašavši pobi Izrailja, i osvojiše grad palmov.
14
I sinovi Izrailjevi služiše Eglonu caru moavskom osamnaest godina.
15
Potom vapiše sinovi Izrailjevi ka Gospodu; i Gospod im podiže izbavitelja Aoda sina Gire sina Venijaminovog, čoveka koji beše levak. I poslaše sinovi Izrailjevi po njemu dar Eglonu caru moavskom.
16
A Aod načini sebi mač sa obe strane oštar, od lakta u dužinu; i pripasa ga pod haljine svoje uz desnu bedricu.
17
I odnese dar Eglonu caru moavskom; a Eglon beše čovek vrlo debeo.
18
I kad predade dar, otpusti ljude koji su nosili dar.
19
Pa sam vrati se od likova kamenih, koji behu kod Galgala, reče: Imam, care, neku tajnu da ti kažem. A on reče: Ćuti! I otidoše od njega svi koji stajahu pred njim.
20
A Aod pristupi k njemu; a on seđaše sam u letnjoj sobi; pa reče Aod: Reč Božju imam da ti kažem. Tada on usta s prestola.
21
A Aod poteže levom rukom svojom i uze mač od desne bedrice i satera mu ga u trbuh,
22
i držak uđe za mačem, i salo se sklopi za mačem, te ne može izvući mača iz trbuha; i iziđe nečist.
23
Potom iziđe Aod iz sobe, i zatvori vrata za sobom i zaključa.
24
A kad on otide, dođoše sluge, i pogledaše, a to vrata od sobe zaključana, pa rekoše: Valjda ide napolje u kleti do letnje sobe.
25
I već im se dosadi čekati a vrata se od sobe ne otvaraju, te uzeše ključ i otvoriše, a gle, gospodar im leži na zemlji mrtav.
26
A Aod dokle se oni zabaviše pobeže i prođe likove kamene, i uteče u Seriot.
27
A kad dođe, zatrubi u trubu u gori Jefremovoj; i siđoše s njim sinovi Izrailjevi s gore, a on napred.
28
Pa im reče: Hajdete za mnom, jer Gospod predade vam u ruke neprijatelje vaše Moavce. I siđoše za njim, i uzeše Moavcima brodove jordanske, i ne davahu nikome preći.
29
I tada pobiše Moavce, oko deset hiljada ljudi, sve bogate i hrabre, i ni jedan ne uteče.
30
Tako u taj dan potpadoše Moavci pod ruku Izrailjevu; i zemlja bi mirna osamdeset godina.
31
A posle njega nasta Samegar sin Anatov, i pobi šest stotina Filisteja ostanom volujskim, i izbavi i on Izrailja.
Soudců
Chapitre 3
1
Tito pak jsou národové, kterýchž zanechal Hospodin, aby skrze ně zkušoval Izraele, totiž všech, kteříž nevěděli o žádných válkách Kananejských,
2
Aby aspoň zvěděli věkové synů Izraelských, a poznali, co jest to válka, čehož první něvěděli:
3
Patero knížat Filistinských, a všickni Kananejští a Sidonští a Hevejští bydlící na hoře Libánské od hory Balhermon až tam, kudy se vchází do Emat.
4
Ti pozůstali, aby zkušován byl skrze ně Izrael, a aby známé bylo, budou-li poslouchati přikázaní Hospodinových, kteráž přikázal otcům jejich skrze Mojžíše.
5
Bydlili tedy synové Izraelští u prostřed Kananejských, Hetejských a Amorejských, a Ferezejských a Hevejských a Jebuzejských,
6
A brali sobě dcery jejich za manželky, a dcery své dávali synům jejich, a sloužili bohům jejich.
7
Èinili tedy synové Izraelští to, což jest zlého před očima Hospodinovýma, a zapomenuvše se na Hospodina Boha svého, sloužili Bálům a Asserotům.
8
Protož rozpálila se prchlivost Hospodinova na Izraele, a vydal jej v ruku Chusana Risataimského, krále Syrského v Mezopotamii; i sloužili synové Izraelští Chusanovi Risataimskému osm let.
9
Volali pak synové Izraelští k Hospodinu, i vzbudil Hospodin vysvoboditele synům Izraelským, aby je vysvobodil, Otoniele syna Cenezova bratra Kálefova mladšího,
10
Na němž byl duch Hospodinův, a soudil lid Izraelský. Když pak vytáhl k boji, dal Hospodin v ruce jeho Chusana Risataimského, krále Syrského, a zmocnila se ruka jeho nad Chusanem Risataimským.
11
A tak v pokoji byla země za čtyřidceti let; i umřel Otoniel, syn Cenezův.
12
Takž opět činili synové Izraelští to, což jest zlého před očima Hospodinovýma. I zsilil Hospodin Eglona, krále Moábského, proti Izraelovi, proto že činili zlé věci před očima Hospodinovýma.
13
Nebo shromáždil k sobě syny Ammonovy a Amalechovy, a vytáh, porazil Izraele, a opanovali město palmové.
14
I sloužili synové Izraelští Eglonovi králi Moábskému osmnácte let.
15
Potom volali synové Izraelští k Hospodinu. I vzbudil jim Hospodin vysvoboditele Ahoda, syna Gery Beniaminského, muže rukou pravou nevládnoucího. I poslali synové Izraelští po něm dar Eglonovi králi Moábskému.
16
(Připravil pak sobě Ahod meč na obě straně ostrý, lokte zdélí, a připásal jej sobě pod šaty svými po pravé straně.)
17
I přinesl dar Eglonovi králi Moábskému. Eglon pak byl člověk velmi tlustý.
18
A když dodal daru, propustil lid, kterýž byl přinesl dar.
19
Sám pak vrátiv se od lomů blízko Galgala, řekl: Tajnou věc mám k tobě, ó králi. I řekl král: Mlč. A vyšli od něho všickni, kteříž stáli při něm.
20
Tehdy Ahod přistoupil k němu, (on pak seděl na paláci letním sám). I řekl mu Ahod: Řeč Boží mám k tobě. I vstal z stolice své.
21
Tedy sáhna Ahod rukou svou levou, vzal meč u pravého boku svého a vrazil jej do břicha jeho,
22
Tak že i jilce za ostřím vešly tam, a zavřel se tukem meč, (nebo nevytáhl meče z břicha jeho;) i vyšla lejna.
23
Potom vyšel Ahod přes síň, a zavřel dvéře paláce po sobě, a zamkl.
24
Když pak on odšel, služebníci jeho přišedše, uzřeli, a hle, dvéře palácu zamčíny. Tedy řekli: Jest na potřebě v pokoji letním.
25
A když očekávali dlouho, až se styděli, a aj, neotvíral dveří paláce, tedy vzali klíč a otevřeli, a hle, pán jejich leží na zemi mrtvý.
26
Ahod pak mezi tím, když oni prodlévali, ušel, a přešed lomy, přišel do Seirat.
27
A přišed k svým, troubil v troubu na hoře Efraim; i sstoupili s ním synové Izraelští s hory, a on napřed šel.
28
Nebo řekl jim: Poďte za mnou, dalť jest zajisté Hospodin Moábské, nepřátely vaše, v ruku vaši. Tedy táhli za ním, a vzavše Moábským brody Jordánské, nedali žádnému přejíti.
29
I pobili tehdáž Moábských okolo desíti tisíc mužů, každého bohatého a všelikého silného muže, aniž kdo ušel.
30
I snížen jest Moáb v ten den pod mocí Izraele, a pokoj měla země za osmdesáte let.
31
Po něm pak byl Samgar, syn Anatův, a pobil Filistinských šest set mužů ostnem volů, a vysvobodil i on Izraele.