Comparer
Knjiga Propovednikova 11
Défilement liéLes deux colonnes défilent ensemble
Knjiga Propovednikova
Chapitre 11
1
Baci hleb svoj povrh vode;
jer ćeš ga naći posle mnogo vremena.
2
Razdeli sedmorici i osmorici;
jer ne znaš kakvo će zlo biti na zemlji.
3
Kad se napune oblaci,
prosipaju dažd na zemlju,
i ako padne drvo na jug ili na sever,
gde padne drvo onde će ostati.
4
Ko pazi na vetar, neće sejati,
i ko gleda na oblake, neće žeti.
5
Kako ne znaš koji je put vetru ni kako postaju kosti u utrobi trudne žene, tako ne znaš dela Božijeg i kako tvori sve.
6
Iz jutra sej seme svoje i uveče nemoj da ti počivaju ruke, jer ne znaš šta će biti bolje, ovo ili ono, ili će oboje biti jednako dobro.
7
Slatka je svetlost, i dobro je očima gledati sunce.
8
Ali da čovek živi mnogo godina i svagda se veseli, pa se opomene dana tamnih kako će ih biti mnogo, sve što je bilo biće taština.
9
Raduj se, mladiću, za mladosti svoje, i neka se veseli srce tvoje dok si mlad, i hodi kuda te srce tvoje vodi i kuda oči tvoje gledaju; ali znaj da će te za sve to Bog izvesti na sud.
10
Ukloni dakle žalost od srca svog, i odrini zlo od tela svog, jer je detinjstvo i mladost taština.
Kazatel
Chapitre 11
1
Pouštěj chléb svůj po vodě, nebo po mnohých dnech najdeš jej.
2
Dej částku sedmi aneb i osmi, nebo nevíš, co zlého bude na zemi.
3
Když se naplňují oblakové, déšť na zem vydávají; a když padá dřevo na poledne aneb na půlnoci, na kteréž místo padá to dřevo, tu zůstává.
4
Kdo šetří větru, nebude síti; a kdo hledí na husté oblaky, nebude žíti.
5
Jakož ty nevíš, která jest cesta větru, a jak rostou kosti v životě těhotné, tak neznáš díla Božího, kterýž činí všecko.
6
Hned z jitra rozsívej símě své, a u večer nedávej odpočinutí ruce své; nebo ty nevíš, co jest lepšího, to-li či ono, čili obé jednostejně dobré jest.
7
Příjemnéť jest zajisté světlo, a milá věc očima viděti slunce;
8
A však, by mnoho let živ jsa člověk, ve všech těch veselil by se, tedy rozpomenul-li by se na dny temnosti, jak jich mnoho bude, cožkoli přeběhlo, počte za marnost.
9
Radujž se tedy, mládenče, v mladosti své, a nechť tě obveseluje srdce tvé ve dnech mladosti tvé, a choď po cestách srdce svého, a podlé žádosti očí svých, než věz, že tě s tím se vším přivede Bůh na soud.
10
Anobrž odejmi hněv od srdce svého, a odvrať zlost od těla svého; nebo dětinství a mladost jest marnost.