Comparer
Knjiga Propovednikova 7
Défilement liéLes deux colonnes défilent ensemble
Knjiga Propovednikova
Chapitre 7
1
Bolje je ime nego dobro ulje,
i dan smrtni nego dan u koji se ko rodi.
2
Bolje je ići u kuću gde je žalost nego gde je gozba,
jer je onde kraj svakog čoveka,
i ko je živ, slaže u srce svoje.
3
Bolja je žalost nego smeh,
jer kad je lice neveselo, srce postaje bolje.
4
Srce je mudrih ljudi u kući gde je žalost,
a srce bezumnih u kući gde je veselje.
5
Bolje je slušati karanje mudroga
nego da ko sluša pesmu bezumnih.
6
Jer kao što prašti trnje pod loncem, takav je smeh bezumnikov;
i to je taština.
7
Nasilje obezumljuje mudroga,
i poklon izopačuje srce.
8
Bolji je kraj stvari nego početak joj;
bolji je ko je strpljivog duha negoli ko je ponositog duha.
9
Ne budi nagao u duhu svom na gnev,
jer gnev počiva u nedrima bezumnih.
10
Ne govori: Šta je to, te su pređašnji dani bili bolji od ovih?
Jer ne bi bilo mudro da za to pitaš.
11
Dobra je mudrost s imanjem,
i korisna je onima koji vide sunce.
12
Jer je mudrost zaklon, i novci su zaklon;
ali je pretežnije znanje mudrosti tim što daje život onome ko je ima.
13
Pogledaj delo Božije;
jer ko može ispraviti šta On iskrivi?
14
U dobro vreme uživaj dobro, a u zlo vreme gledaj, jer je Bog stvorio jedno prema drugom za to da čovek ne zna šta će biti.
15
Svašta videh za vremena taštine svoje: pravednika koji propada u pravdi svojoj, i bezbožnika koji dugo živi u svojoj zloći.
16
Ne budi suviše pravedan ni suviše mudar; zašto bi sebe upropastio?
17
Ne budi suviše bezbožan ni lud; zašto bi umro pre vremena?
18
Dobro je da držiš jedno, a drugo da ne puštaš iz ruke; jer ko se boji Boga izbaviće se od svega.
19
Mudrost krepi čoveka više nego deset knezova koji su u gradu.
20
Doista nema čoveka pravednog na zemlji koji tvori dobro i ne greši.
21
Ne uzimaj na um svašta što se govori, ako bi i slugu svog čuo gde te psuje;
22
jer srce tvoje zna da si i ti više puta psovao druge.
23
Sve to ogledah mudrošću i rekoh: Biću mudar; ali mudrost beše daleko od mene.
24
Šta je tako daleko i vrlo duboko, ko će naći?
25
Okretoh se srcem svojim da poznam i izvidim i iznađem mudrost i razum, i da poznam bezbožnost ludosti i ludost bezumlja.
26
I nađoh da je gorča od smrti žena kojoj je srce mreža i pruglo, kojoj su ruke okovi; ko je mio Bogu, sačuvaće se od nje, a grešnika će uhvatiti ona.
27
Gle, to nađoh, veli propovednik, jedno prema drugom, tražeći da razumem.
28
Još traži duša moja, ali ne nađoh. Čoveka jednog u hiljade nađoh, ali žene među svima ne nađoh.
29
Samo, gle, ovo nađoh: da je Bog stvorio čoveka dobrog; a oni traže svakojake pomisli.
Kazatel
Chapitre 7
1
Lepší jest jméno dobré nežli mast výborná, a den smrti než den narození člověka.
2
Lépe jest jíti do domu zámutku, nežli jíti do domu hodování, pro dokonání každého člověka, a kdož jest živ, složí to v srdci svém.
3
Lepší jest horlení nežli smích; nebo zůřivá tvář polepšuje srdce.
4
Srdce moudrých v domě zámutku, ale srdce bláznů v domě veselí.
5
Lépe jest slyšeti žehrání moudrého, nežli aby někdo poslouchal písně bláznů.
6
Nebo jako praštění trní pod hrncem, tak smích blázna. A i to jest marnost.
7
Ssužování zajisté k bláznovství přivodí moudrého, a dar oslepuje srdce.
8
Lepší jest skončení věci nežli počátek její; lepší jest dlouho čekající nežli vysokomyslný.
9
Nebuď kvapný v duchu svém k hněvu; nebo hněv v lůnu bláznů odpočívá.
10
Neříkej: Èím jest to, že dnové první lepší byli nežli tito? Nebo bys se nemoudře na to vytazoval.
11
Dobrá jest moudrost s statkem, a velmi užitečná těm, kteříž vidí slunce;
12
Nebo v stínu moudrosti a v stínu stříbra odpočívají. A však přednější jest umění moudrosti, přináší život těm, kdož ji mají.
13
Hleď na skutky Boží. Nebo kdo může zpřímiti to, což on zkřivil?
14
V den dobrý užívej dobrých věcí, a v den zlý buď bedliv; nebo i to naproti onomu učinil Bůh z té příčiny, aby nenalezl člověk po něm ničeho.
15
Všecko to viděl jsem za dnů marnosti své: Bývá spravedlivý, kterýž hyne s spravedlností svou; tolikéž bývá bezbožný, kterýž dlouho živ jest v zlosti své.
16
Nebývej příliš spravedlivý, aniž buď příliš moudrý. Proč máš na zkázu přicházeti?
17
Nebuď příliš starostlivý, aniž bývej bláznem. Proč máš umírati dříve času svého?
18
Dobréť jest, abys se onoho přídržel, a tohoto se nespouštěl; nebo kdo se bojí Boha, ujde všeho toho.
19
Moudrost posiluje moudrého nad desatero knížat, kteříž jsou v městě.
20
Není zajisté člověka spravedlivého na zemi, kterýž by činil dobře a nehřešil.
21
Také ne ke všechněm slovům, kteráž mluví lidé, přikládej mysli své, poněvadž nemáš dbáti, by i služebník tvůj zlořečil tobě.
22
Neboť ví srdce tvé, že jsi i ty častokrát zlořečil jiným.
23
Všeho toho zkusil jsem moudrostí, a řekl jsem: Budu moudrým, ale moudrost vzdálila se ode mne.
24
Což pak vzdálené a velmi hluboké jest, kdož to najíti může?
25
Všecko jsem přeběhl myslí svou, abych poznal a vyhledal, i vynalezl moudrost a rozumnost, a abych poznal bezbožnost, bláznovství a nemoudrost i nesmyslnost.
26
I našel jsem věc hořčejší nad smrt, ženu, jejíž srdce tenata, a ruce její okovy. Kdož se líbí Bohu, zachován bývá od ní, ale hříšník bývá od ní jat.
27
Pohleď, to jsem shledal, (praví kazatel), jedno proti druhému stavěje, abych nalezl umění,
28
Èeho pak přesto hledala duše má, však jsem nenalezl: Muže jednoho z tisíce našel jsem, ale ženy mezi tolika jsem nenalezl.
29
Obzvláštně pohleď i na to, což jsem nalezl: Že učinil Bůh člověka dobrého, ale oni následovali smyšlínek rozličných.
30
Kdo se může vrovnati moudrému, a kdo může vykládati všelikou věc?