Comparer
Knjiga proroka Jeremije 12
Défilement liéLes deux colonnes défilent ensemble
Knjiga proroka Jeremije
Chapitre 12
1
Pravedan si, Gospode, ako bih se pravdao s Tobom;
ali ću progovoriti o sudovima Tvojim.
Zašto je put bezbožnički srećan?
Zašto žive u miru svi koji čine neveru?
2
Ti ih posadi, i oni se ukoreniše,
rastu i rod rađaju;
Ti si im blizu usta
ali daleko od bubrega.
3
Ali Gospode, Ti me poznaješ, razgledaš me
i okušao si srce moje kako je prema Tebi;
odvuci ih kao ovce na klanje,
i pripravi ih za dan kad će se ubiti.
4
Dokle će tužiti zemlja, i trava svega polja sahnuti
sa zloće onih koji žive u njoj?
Nesta sve stoke i ptica,
jer govore: Ne vidi kraja našeg.
5
Kad si trčao s pešacima pa te umoriše,
kako ćeš se utrkivati s konjima?
I kad ti je tako u zemlji mirnoj, u koju se uzdaš,
šta ćeš činiti kad ustane Jordan?
6
Jer i braća tvoja i dom oca tvog, i oni te izneveriše
i oni viču za tobom glasno.
Ne veruj im,
ako bi ti i prijateljski govorili.
7
Ostavih dom svoj,
napustih nasledstvo svoje;
što beše milo duši mojoj,
dadoh ga u ruke neprijateljima njegovim.
8
Nasledstvo moje posta mi kao lav u šumi,
pušta glas svoj na mene,
zato mi omrznu.
9
Nasledstvo moje posta mi ptica grabljiva;
ptice, sletite se na nju,
skupite se svi zverovi poljski,
hodite da jedete.
10
Pastiri mnogi pokvariće moj vinograd,
potlačiće deo moj,
mili deo moj obratiće u golu pustoš.
11
Obratiće ga u pustoš,
opustošen plakaće preda mnom;
sva će ta zemlja opusteti,
jer niko ne uzima na um.
12
Na sva visoka mesta po pustinji doći će zatirači;
jer će mač Gospodnji proždirati
od jednog kraja zemlje do drugog,
neće biti mira ni jednom telu.
13
Sejaće pšenicu, a trnje će žeti;
mučiće se, a koristi neće imati,
i stideće se letine svoje,
sa žestokog gneva Gospodnjeg.
14
Ovako govori Gospod za sve zle susede moje, koji diraju nasledstvo što dadoh narodu svom Izrailju: evo, ja ću ih počupati iz zemlje njihove, i dom Judin iščupaću isred njih.
15
A kad ih iščupam, opet ću se smilovati na njih, i dovešću opet svakog njih na nasledstvo njegovo i svakog u zemlju njegovu.
16
I ako dobro nauče puteve naroda mog, da se zaklinju mojim imenom: Tako da je živ Gospod! Kao što su oni učili moj narod da se kune Valom, tada će se sazidati usred naroda mog.
17
Ako li ne poslušaju, tada ću iščupati sasvim takav narod i zatrti, govori Gospod.
Jeremjáš
Chapitre 12
1
Spravedlivý zůstaneš, Hospodine, povedu-li odpor proti tobě, a však o soudech tvých mluviti budu s tebou. Proč se cestě bezbožníků šťastně vede? Mají pokoj všickni, kteříž se pyšně zpronevěřili.
2
Štěpuješ je, ano i vkořeňují se; rostou, ano i ovoce nesou ti, jejichžto úst blízko jsi, ale daleko od ledví jejich.
3
Ale ty, Hospodine, znáš mne, prohlédáš mne, a zkusils srdce mého, že s tebou jest, onyno pak táhneš jako ovce k zabíjení, a připravuješ je ke dni zabití.
4
Dokudž by žalostila země, a bylina všeho pole svadla pro zlost přebývajících v ní, a hynulo každé hovado i ptactvo? Nebo říkají: Nevidíť Bůh skončení našeho.
5
Poněvadž tebe s pěšími běžícího k ustání přivodí, kterakž bys tedy stačil při koních? A poněvadž v zemi pokojné, jíž jsi se dověřil, ustáváš, což pak spravíš při tom zdutém Jordánu?
6
Nebo i bratří tvoji i dům otce tvého zpronevěřili se tobě, a ti také povolávají za tebou plnými ústy. Nevěř jim, byť pak mluvili s tebou přátelsky.
7
Opustil jsem dům svůj, zavrhl jsem dědictví své, dal jsem to, což velice milovala duše má, v ruce nepřátel jeho.
8
Učiněno jest mi dědictví mé podobné lvu v lese, vydává proti mně hlas svůj, pročež ho nenávidím.
9
A což ptákem dravým jest mi dědictví mé? Což ptactvo vůkol bude proti němu? Jdětež nu, shromažďte se všecka zvířata polní, sejděte se k jídlu.
10
Mnozí pastýři zkazí vinici mou, pošlapají podíl můj, podíl mně velmi milý obrátí v poušť nejhroznější,
11
Obrátí jej v pustinu. Kvíliti bude, spustošen jsa ode mne; spustne všecka tato země, nebo není žádného, kdo by to v srdci skládal.
12
Na všecka místa vysoká po poušti potáhnou zhoubcové, meč zajisté Hospodinův zžíře od jednoho kraje země až do druhého, nebude míti pokoje žádné tělo.
13
Nasejí pšenice, ale trní žíti budou; bolestně to ponesou, že užitku nevezmou, a styděti se budou za úrody své pro prchlivost hněvu Hospodinova.
14
Takto praví Hospodin o všech mých sousedech zlých, jenž se dotýkají dědictví, kteréž jsem uvedl v dědictví lidu svému Izraelskému: Aj, já vypléním je z země jejich, když dům Judský vypléním z prostředku jejich.
15
Stane se však, když je vypléním, že se navrátím a smiluji se nad nimi, a přivedu zase jednoho každého z nich k dědictví jeho, a jednoho každého do země jeho.
16
Stane se také, jestliže by se pilně učili cestám lidu mého, a přisahali by ve jménu mém, říkajíce: Živť jest Hospodin, jakž oni učívali lid můj přisahati skrze Bále, že vzděláni budou u prostřed lidu mého.
17
Jestliže by pak neposlouchali, tedy pléniti budu národ ten ustavičně a hubiti, dí Hospodin.