Comparer
Korinćanima poslanica druga svetog apostola Pavla 1
Défilement liéLes deux colonnes défilent ensemble
Korinćanima poslanica druga svetog apostola Pavla
Chapitre 1
1
Od Pavla, apostola Isusa Hrista po volji Božijoj i brata Timotija crkvi Božjoj u Korintu, sa svima svetima koji su u svoj Ahaji:
2
Blagodat vam i mir od Boga Oca našeg, i Gospoda Isusa Hrista.
3
Blagosloven Bog i Otac Gospoda našeg Isusa Hrista, Otac milosti i Bog svake utehe,
4
koji nas utešava u svakoj nevolji našoj, da bismo mogli utešiti one koji su u svakoj nevolji utehom kojom nas same Bog utešava.
5
Jer kako se stradanja Hristova umnožavaju na nama tako se i uteha naša umnožava kroz Hrista.
6
Ako li smo, pak, u nevolji, za vašu je utehu i spasenje, koje postaje u trpljenju tih istih stradanja koja i mi podnosimo.
7
I nadanje naše tvrdo je za vas. Ako li se utešavamo, za vašu je utehu i spasenje, znajući da kao što ste zajedničari u našem stradanju tako i u utesi.
8
Jer vam nećemo, braćo, zatajiti nevolju našu koja nam se dogodi u Aziji kad nam je bilo preteško i preko sile tako da se nismo nadali ni živeti;
9
nego sami u sebi rasudismo da nam valja pomreti, da se već ne uzdasmo u sebe nego u Boga koji podiže mrtve.
10
Koji nas je od tolike smrti izbavio, i izbavlja; i u Njega se uzdamo da će nas i još izbaviti,
11
s pomoću i vaše molitve za nas; da mnogi ljudi mnogu hvalu daju Bogu za dare koji su nama dati vas radi.
12
Jer je naša slava ovo: svedočanstvo savesti naše da smo u prostoti i čistoti Božjoj, a ne u mudrosti telesnoj nego po blagodati Božjoj živeli na svetu, a osobito među vama.
13
Jer vam drugo ne pišemo nego šta čitate i razumevate. A nadam se da ćete i do kraja razumeti.
14
Kao što neki i razumeste da smo vam slava kao i vi nama za dan Gospoda našeg Isusa Hrista.
15
I u ovom pouzdanju htedoh da vam dođem pre, da drugu blagodat imate;
16
i kroz vas da dođem u Makedoniju, i opet iz Makedonije da dođem k vama, i vi da me pratite u Judeju.
17
Ali kad sam ovo hteo, eda li sam dakle šta nepristojno činio? Ili što se nakanjujem, da se po telu nakanjujem, da bude u mene da da, a ne ne?
18
Ali je Bog veran, te reč naša k vama ne bi da i ne.
19
Jer Sin Božji Isus Hristos, kog mi vama pripovedasmo ja i Silvan i Timotije, ne bi da i ne, nego u Njemu bi da.
20
Jer koliko je obećanja Božijih, u Njemu su da, i u Njemu amin, Bogu na slavu kroz nas.
21
A Bog je koji nas utvrdi s vama u Hristu, i pomaza nas,
22
koji nas i zapečati, i dade zalog Duha u srca naša.
23
A ja za svedoka Boga prizivam na svoju dušu da štedeći vas ne dođoh više u Korint.
24
Ne kao da mi vladamo verom vašom, nego smo pomagači vaše radosti; jer u veri stojite.
2 Korintským
Chapitre 1
1
Pavel, apoštol Ježíše Krista skrze vůli Boží, a Timoteus bratr, církvi Boží, kteráž jest v Korintu, se všemi svatými, kteříž jsou ve vší Achaii:
2
Milost vám a pokoj od Boha Otce našeho a Pána Jezukrista.
3
Požehnaný Bůh a Otec Pána našeho Jezukrista, Otec milosrdenství, a Bůh všelikého potěšení,
4
Kterýž těší nás ve všelikém ssoužení našem, abychom i my mohli potěšovati těch, kteříž by byli v jakémkoli ssoužení, a to tím potěšením, kterýmž i my potěšeni jsme od Boha.
5
Nebo jakož se rozhojňují utrpení Kristova na nás, tak skrze Krista rozhojňuje se i potěšení naše.
6
Nebo buďto že souženi jsme, pro vaše potěšení a spasení souženi jsme, kteréž se působí v snášení týchž trápení, kteráž i my trpíme; buďto že potěšováni býváme, pro vaše potěšení a spasení potěšováni býváme. A naděje naše pevná jest o vás.
7
Poněvadž víme, že jakož jste účastníci utrpení, také i potěšení.
8
Nechcemeť zajisté, abyste nevěděli, bratří, o soužení našem, kteréž jsme měli v Azii, že jsme nad míru přetíženi byli a nad možnost, tak že jsme již o životu svém byli pochybili.
9
Nýbrž sami v sobě již jsme byli tak usoudili, že nebylo lze než umříti, abychom nedoufali sami v sobě, ale v Bohu, jenž i mrtvé křísí.
10
Kterýž z takového nebezpečenství smrti vytrhl nás, a vytrhuje, v něhož doufáme, že i ještě vytrhne,
11
Když i vy nám pomáhati budete modlitbami za nás, aby z daru toho, příčinou mnohých osob nám daného, od mnohých děkováno bylo Bohu za nás.
12
Nebo chlouba naše tato jest, svědectví svědomí našeho, že v sprostnosti a v upřímosti Boží, ne v moudrosti tělesné, ale v milosti Boží obcovali jsme na tomto světě, zvláště pak u vás.
13
Neboť nepíšeme vám nic jiného, nežli to, což čtete, aneb což prvé znáte. A naději mám, že až do konce tak znáti budete.
14
Jakož jste již i z stránky poznali nás, žeť jsme chlouba vaše, podobně jako i vy naše, v den Pána Ježíše.
15
A v tomť doufání chtěl jsem k vám přijíti nejprve, abyste druhou milost měli,
16
A skrze vás jíti do Macedonie, a zase z Macedonie přijíti k vám, a potom od vás abych byl doprovozen do Judstva.
17
O tom pak když jsem přemyšloval, zdali jsem co lehkomyslně činil? Aneb což přemyšluji, zdali podle těla přemyšluji, tak aby bylo při mně: Jest, jest, není, není?
18
Ale víť to věrný Bůh, že řeč naše, kteráž byla mluvena k vám, nebyla: Jest, a není.
19
Nebo Syn Boží Ježíš Kristus, kterýž mezi vámi kázán jest skrze nás, totiž skrze mne a Silvána a Timotea, nebyl: Jest, a není, ale bylo v kázání o něm: Jest,
20
(Nebo kolikžkoli jest zaslíbení Božích, v němť jsou: Jest, a v němť také jest Amen,) k slávě Bohu skrze nás.
21
Ten pak, kterýž potvrzuje nás s vámi v Kristu, a kterýž pomazal nás, Bůh jest.
22
Kterýž i znamenal nás, a dal závdavek Ducha svatého v srdce naše.
23
Já pak Boha za svědka beru na svou duši, že lituje vás, ještě jsem nepřišel do Korintu.
24
Ne jako bychom panovali nad věrou vaší, ale pomocníci jsme radosti vaší; nebo věrou stojíte.