Comparer
Peta knjiga Mojsijeva koja se zove Zakoni ponovljeni 22
Défilement liéLes deux colonnes défilent ensemble
Peta knjiga Mojsijeva koja se zove Zakoni ponovljeni
Chapitre 22
1
Kad vidiš vola ili ovcu brata svog gde luta, nemoj proći mimo njih, nego ih odvedi bratu svom.
2
Ako li ti brat tvoj nije blizu ili ga ne znaš, odvedi ih svojoj kući neka budu kod tebe dokle ih ne potraži brat tvoj, i tada mu ih vrati.
3
Tako učini i s magarcem njegovim i s haljinom njegovom; i tako učini sa svakom stvarju brata svog izgubljenom, kad je izgubi, a ti je nađeš, nemoj proći mimo nju.
4
Kad vidiš magarca ili vola brata svog gde je pao na putu, nemoj ih proći, nego ih podigni s njim.
5
Žena da ne nosi muško odelo niti čovek da se oblači u ženske haljine, jer je gad pred Gospodom Bogom tvojim ko god tako čini.
6
Kad naiđeš putem na gnezdo ptičije, na drvetu ili na zemlji, sa ptićima ili sa jajcima, a majka leži na ptićima ili na jajcima, nemoj uzeti majke s ptićima.
7
Nego pusti majku, a ptiće uzmi, da bi ti dobro bilo i da bi ti se produžili dani.
8
Kad gradiš novu kuću, načini ogradu oko strehe svoje, da ne bi navukao krv na dom svoj, kad bi ko pao s njega.
9
Ne sej u vinogradu svom drugo seme da ne bi oskvrnio i rod od semena koje poseješ i rod vinogradski.
10
Ne ori na volu i na magarcu zajedno.
11
Ne oblači haljine tkane od vune i od lana zajedno.
12
Načini sebi rese na četiri kraja od haljine koju oblačiš.
13
Ko se oženi, pa mu žena omrzne pošto legne s njom,
14
pa da priliku da se govori o njoj i prospe rđav glas o njoj govoreći: Oženih se ovom, ali legavši s njom ne nađoh u nje devojaštva;
15
tada otac devojčin i mati neka uzmu i donesu znake devojaštva njenog pred starešine grada svog na vrata,
16
i neka kaže otac devojčin starešinama: Ovu kćer svoju dadoh ovom čoveku za ženu, a on mrzi na nju,
17
i dade priliku da se govori o njoj rekavši: Ne nađoh u tvoje kćeri devojaštva; a evo znaka devojaštva kćeri moje. I neka razastru haljinu pred starešinama gradskim.
18
Tada starešine grada onog neka uzmu muža njenog i nakaraju ga,
19
i neka ga oglobe sto sikala srebra, koje neka daju ocu devojčinom zato što je izneo rđav glas na devojku Izrailjku, i neka mu bude žena; da je ne može pustiti dok je živ.
20
Ali ako bude istina, da se nije našlo devojaštvo u devojke,
21
tada neka izvedu devojku na vrata oca njenog, i neka je zaspu kamenjem ljudi onog mesta da pogine, zato što učini sramotu u Izrailju kurvavši se u domu oca svog. Tako izvadi zlo iz sebe.
22
Ako se ko uhvati gde leži sa ženom udatom, neka se pogube oboje, čovek koji je ležao sa ženom i žena. Tako izvadi zlo iz Izrailja.
23
Kad devojka bude isprošena za koga, pa je nađe kogod u mestu i obleži je,
24
izvedite ih oboje na vrata onog mesta, i zaspite ih kamenjem da poginu, devojku što nije vikala u mestu, a čoveka što je osramotio ženu bližnjeg svog. Tako izvadi zlo iz sebe.
25
Ako li u polju nađe čovek devojku isprošenu, i silom je obleži, tada da se pogubi samo čovek koji je obleža;
26
a devojci ne čini ništa, nije učinila greh koji zaslužuje smrt, jer kao kad ko skoči na bližnjeg svog i ubije ga takva je i ta stvar;
27
jer nađe je u polju, i devojka isprošena vika, ali ne bi nikoga da je odbrani.
28
Ako ko nađe devojku koja nije isprošena i uhvati je i legne s njom, i zateku se,
29
tada čovek onaj koji je legao s njom da da ocu devojčinom pedeset sikala srebra, i neka mu ona bude žena zato što je osramoti; da je ne može pustiti dok je živ.
30
Niko da se ne ženi ženom oca svog, ni da otkrije skuta oca svog.
5 Mojžíšova
Chapitre 22
1
Jestliže bys uzřel vola aneb dobytče bratra svého, an bloudí, nepomineš jich, ale přivedeš je až k bratru svému.
2
Byť pak nebyl blízký bratr tvůj a neznal bys ho, uvedeš je však do domu svého, a bude u tebe, dokudž by se po něm neptal bratr tvůj, a navrátíš mu je.
3
Tolikéž učiníš s oslem jeho, s oděvem jeho, také i se všelikou věcí ztracenou bratra svého, kteráž by mu zhynula; když bys ji nalezl, nepomineš jí.
4
Vida osla bratra svého aneb vola jeho pod břemenem ležící na cestě, nepomineš jich, ale i hned ho s ním pozdvihneš.
5
Žena nebude nositi oděvu mužského, aniž se obláčeti bude muž v roucho ženské, nebo ohavnost před Hospodinem Bohem tvým jest, kdožkoli činí to.
6
Když bys našel hnízdo ptačí před sebou na cestě, na jakémkoli stromu aneb na zemi, s mladými neb vejci, a matka seděla by na mladých aneb na vejcích: nevezmeš matky s mladými,
7
Ale hned pustíš matku a mladé vezmeš sobě, aby tobě dobře bylo, a abys prodlil dnů svých.
8
Když bys stavěl dům nový, udělej zabradla vůkol střechy své, abys neuvedl viny krve na dům svůj, když by kdo upadl s něho.
9
Neposeješ vinice své směsicí rozličného semene, aby nebyl poškvrněn užitek semene, kteréž jsi vsel, i ovoce vinice.
10
Nebudeš orati volem a oslem spolu.
11
Neoblečeš roucha z rozdílných věcí, z vlny a lnu setkaného.
12
Prýmy zděláš sobě na čtyřech rozích oděvu svého, jímž se odíváš.
13
Když by pojal někdo ženu, a všel by k ní, a potom měl by ji v nenávisti,
14
A dal by příčinu k řečem o ní, v zlou pověst ji obláčeje a mluvě: Ženu tuto vzal jsem, a všed k ní, nenalezl jsem jí pannou:
15
Tedy otec děvečky a matka její vezmouce přinesou znamení panenství děvečky k starším města svého k bráně.
16
A dí otec děvečky k starším: Dceru svou dal jsem muži tomuto za manželku, kterýž ji v nenávisti má.
17
A hle, sám příčinu dal řečem o ní, mluvě: Nenalezl jsem při dceři tvé panenství, a teď hle, znamení panenství dcery mé. I roztáhnou roucho to před staršími města.
18
Tedy starší města toho jmou muže a trestati ho budou,
19
A uloží jemu pokutu sto lotů stříbra, kteréž dají otci děvečky, proto že vynesl zlou pověst proti panně Izraelské. I bude ji míti za manželku, kteréž nebude moci propustiti po všecky dny své.
20
Jináč byla-li by pravá žaloba ta, a nebylo by nalezeno panenství při děvečce:
21
Tedy vyvedou děvečku ke dveřím otce jejího, a uházejí ji lidé města toho kamením, a umře; nebo dopustila se nešlechetnosti v Izraeli, smilnivši v domě otce svého. Tak odejmeš zlé z prostředku sebe.
22
Kdyby kdo postižen byl, že obýval s ženou manželkou cizí, tedy umrou oni oba dva, muž, kterýž obýval s tou ženou, i žena také; i odejmeš zlé z Izraele.
23
Byla-li by děvečka panna zasnoubená muži, a nalezna ji někdo v městě, obýval by s ní:
24
Vyvedete oba dva k bráně města toho, a uházíte je kamením, a umrou, děvečka, proto že nekřičela, jsuci v městě, a muž proto, že ponížil ženy bližního svého; a odejmeš zlé z prostředku svého.
25
Pakli na poli nalezl by muž děvečku zasnoubenou, a násilí jí učině, obýval by s ní: smrtí umře muž ten sám,
26
Děvečce pak nic neučiníš. Nedopustila se hříchu hodného smrti; nebo jakož povstává někdo proti bližnímu svému a morduje život jeho, tak i při této věci.
27
Na poli zajisté nalezl ji; křičela děvečka zasnoubená, a žádný tu nebyl, kdo by ji vysvobodil.
28
Jestliže by nalezl někdo děvečku pannu, kteráž by zasnoubena nebyla, a vezma ji, obýval by s ní, a byli by postiženi:
29
Tedy dá muž ten, kterýž by obýval s ní, otci děvečky padesáte stříbrných, a bude jeho manželka, protože ponížil jí; nebude moci jí propustiti po všecky dny své.
30
Nevezme žádný manželky otce svého, a neodkryje podolka otce svého.