Comparer
Priče Solomunove 13
Défilement liéLes deux colonnes défilent ensemble
Priče Solomunove
Chapitre 13
1
Mudar sin sluša nastavu oca svog;
a podsmevač ne sluša ukore.
2
Od ploda usta svojih svaki će jesti dobro,
a duša nevaljalih ljudi nasilje.
3
Ko čuva usta svoja, čuva svoju dušu;
ko razvaljuje usne, propada.
4
Željna je duša lenjivčeva, ali nema ništa;
a duša vrednih ljudi obogatiće se.
5
Na lažnu reč mrzi pravednik;
a bezbožnik se mrazi i sramoti.
6
Pravda čuva onog koji hodi bezazleno;
a bezbožnost obara grešnika.
7
Ima ko se gradi bogat a nema ništa,
i ko se gradi siromah a ima veliko blago.
8
Otkup je za život čoveku bogatstvo njegovo,
a siromah ne sluša pretnje.
9
Videlo pravedničko svetli se,
a žižak bezbožnički ugasiće se.
10
Od oholosti biva samo svađa,
a koji primaju savet, u njih je mudrost.
11
Blago koje se taštinom teče umanjuje se,
a ko sabira rukom, umnožava.
12
Dugo nadanje mori srce,
i želja je ispunjena drvo životno.
13
Ko prezire reč sam sebi udi;
a ko se boji zapovesti, platiće mu se.
14
Nauka je mudroga izvor životni
da se sačuva prugala smrtnih.
15
Dobar razum daje ljubav,
a put je bezakonički hrapav.
16
Svaki pametan čovek radi s razumom,
a bezuman raznosi bezumlje.
17
Glasnik bezbožan pada u zlo,
a veran je poslanik lek.
18
Siromaštvo i sramota doći će na onog koji odbacuje nastavu;
a ko čuva karanje, proslaviće se.
19
Ispunjena je želja slast duši,
a bezumnima je mrsko odstupiti oda zla.
20
Ko hodi s mudrima postaje mudar,
a ko se drži s bezumnicima postaje gori.
21
Grešnike goni zlo,
a pravednicima se vraća dobro.
22
Dobar čovek ostavlja nasledstvo sinovima sinova svojih,
a grešnikovo imanje čuva se pravedniku.
23
Izobila hrane ima na njivi siromaškoj,
a ima ko propada sa zle uprave.
24
Ko žali prut, mrzi na sina svog;
a ko ga ljubi, kara ga za vremena.
25
Pravednik jede, i sita mu je duša;
a trbuh bezbožnicima nema dosta.
Přísloví
Chapitre 13
1
Syn moudrý přijímá cvičení otcovo, ale posměvač neposlouchá domlouvání.
2
Z ovoce úst každý jísti bude dobré, ale duše převrácených nátisky.
3
Kdo ostříhá úst svých, ostříhá duše své; kdo rozdírá rty své, setření na něj přijde.
4
Žádá, a nic nemá duše lenivého, duše pak pracovitých zbohatne.
5
Slova lživého nenávidí spravedlivý, bezbožníka pak v ošklivost uvodí a zahanbuje.
6
Spravedlnost ostříhá přímě chodícího po cestě, bezbožnost pak vyvrací hříšníka.
7
Někdo bohatým se dělaje, nemá nic: zase někdo dělaje se chudým, má však statku mnoho.
8
Výplata života člověku jest bohatství jeho, ale chudý neslyší domlouvání.
9
Světlo spravedlivých rozsvětluje se, svíce pak bezbožných zhasne.
10
Samou toliko pýchou působí člověk svár, ale při těch, jenž užívají rady, jest moudrost.
11
Statek zle dobytý umenšovati se bude, kdož pak shromažďuje rukou, přivětší ho.
12
Očekávání dlouhé zemdlívá srdce, ale žádost splněná jest strom života.
13
Kdož pohrdá slovem Božím, sám sobě škodí; ale kdož se bojí přikázaní, odplaceno mu bude.
14
Naučení moudrého jest pramen života, k vyhýbání se osídlům smrti.
15
Rozum dobrý dává milost, cesta pak převrácených jest tvrdá.
16
Každý důmyslný dělá uměle, ale blázen rozprostírá bláznovství.
17
Posel bezbožný upadá v neštěstí, jednatel pak věrný jest lékařství.
18
Chudoba a lehkost potká toho, jenž se vytahuje z kázně; ale kdož ostříhá naučení, zveleben bude.
19
Žádost naplněná sladká jest duši, ale ohavnost jest bláznům odstoupiti od zlého.
20
Kdo chodí s moudrými, bude moudrý; ale kdo tovaryší s blázny, setřín bude.
21
Hříšníky stihá neštěstí, ale spravedlivým odplatí Bůh dobrým.
22
Dobrý zanechává dědictví vnukům, ale zboží hříšného zachováno bývá spravedlivému.
23
Hojnost jest pokrmů na rolí chudých, někdo pak hyne skrze nerozšafnost.
24
Kdo zdržuje metlu svou, nenávidí syna svého; ale kdož ho miluje, za času jej tresce.
25
Spravedlivý jí až do nasycení duše své, břicho pak bezbožných nedostatek trpí.