Comparer
Priče Solomunove 30
Défilement liéLes deux colonnes défilent ensemble
Priče Solomunove
Chapitre 30
1
Reči Agura sina Jakejevog; sabrane reči tog čoveka Itilu, Itilu i Ukalu.
2
Ja sam luđi od svakog,
i razuma čovečijeg nema u mene.
3
Niti sam učio mudrost
niti znam svete stvari.
4
Ko je izašao na nebo i opet sišao?
Ko je skupio vetar u pregršti svoje?
Ko je svezao vode u plašt svoj?
Ko je utvrdio sve krajeve zemlji?
Kako Mu je ime? I kako je ime Sinu Njegovom?
Znaš li?
5
Sve su reči Božije čiste;
On je štit onima koji se uzdaju u Nj.
6
Ništa ne dodaj k rečima Njegovim,
da te ne ukori i ne nađeš se laža.
7
Za dvoje molim Te;
nemoj me se oglušiti dok sam živ:
8
Taštinu i reč lažnu udalji od mene;
siromaštva ni bogatstva ne daj mi,
hrani me hlebom po obroku mom,
9
Da ne bih najedavši se odrekao se Tebe
i rekao: Ko je Gospod?
Ili osiromašivši da ne bih krao
i uzalud uzimao ime Boga svog.
10
Ne opadaj sluge gospodaru njegovom,
da te ne bi kleo i ti bio kriv.
11
Ima rod koji psuje oca svog
i ne blagosilja matere svoje.
12
Ima rod koji misli da je čist,
a od svog kala nije opran.
13
Ima rod koji drži visoko oči svoje,
i veđe mu se dižu uvis.
14
Ima rod kome su zubi mačevi
i kutnjaci noževi,
da proždire siromahe sa zemlje
i uboge između ljudi.
15
Pijavica ima dve kćeri, koje govore: Daj, daj.
Ima troje nesito, i četvrto nikad ne kaže: Dosta:
16
Grob,
materica jalova,
zemlja koja ne biva sita vode,
i oganj, koji ne govori: Dosta.
17
Oko koje se ruga ocu i neće da sluša matere,
kljuvaće ga gavrani s potoka i jesti orlići.
18
Troje mi je čudesno, i četvrtog ne razumem:
19
Put orlov u nebo,
put zmijin po steni,
put lađin posred mora,
i put čovečiji k devojci.
20
Takav je put kurvin: jede, i ubriše usta,
pa veli: Nisam učinila zla.
21
Od troga se potresa zemlja,
i četvrtog ne može podneti:
22
Od sluge, kad postane car,
od bezumnika, kad se najede hleba.
23
Od puštenice, kad se uda,
od sluškinje kad nasledi gospođu svoju.
24
Četvoro ima maleno na zemlji,
ali mudrije od mudraca:
25
Mravi, koji su slab narod,
ali opet pripravljaju u leto sebi hranu;
26
Pitomi zečevi, koji su nejak narod,
ali opet u kamenu grade sebi kuću;
27
Skakavci, koji nemaju cara,
ali opet idu svi jatom;
28
Pauk, koji rukama radi
i u carskim je dvorima.
29
Troje lepo korača,
i četvrto lepo hodi:
30
Lav, najjači između zverova,
koji ne uzmiče ni pred kim,
31
Konj opasan po bedrima
ili jarac,
i car na koga niko ne ustaje.
32
Ako si ludovao ponesavši se ili si zlo mislio,
metni ruku na usta.
33
Kad se razbija mleko, izlazi maslo;
i ko jako nos utire, izgoni krv;
tako ko draži na gnev, zameće svađu.
Přísloví
Chapitre 30
1
Slova Agura, syna Jáke. Sepsání řečí muže toho k Itielovi, k Itielovi a Uchalovi.
2
Jistě žeť jsem hloupější nad jiné, tak že rozumnosti člověka obecného nemám,
3
Aniž jsem se naučil moudrosti, a umění svatých neumím.
4
Kdo vstoupil v nebe, i sstoupil? Kdo sebral vítr do hrstí svých? Kdo shrnul vody v roucho své? Kdo upevnil všecky končiny země? Které jméno jeho, a jaké jméno syna jeho, víš-li?
5
Všeliká výmluvnost Boží přečištěná jest; onť jest štít doufajících v něho.
6
Nepřidávej k slovům jeho, aby tě nekáral, a byl bys ve lži postižen.
7
Dvou věcí žádám od tebe, neoslýchejž mne, prvé než umru:
8
Marnost a slovo lživé vzdal ode mne, chudoby neb bohatství nedávej mi, živ mne pokrmem vedlé potřeby mé,
9
Abych snad nasycen jsa, tě nezapřel, a neřekl: Kdo jest Hospodin? a abych zchudna, nekradl, a nebral naprázdno jména Hospodina Boha svého.
10
Nesoč na služebníka před pánem jeho, aťby nezlořečil, a ty abys nehřešil.
11
Jest pokolení, kteréž otci svému zlořečí, a matce své nedobrořečí.
12
Jest pokolení čisté samo u sebe, ačkoli od nečistot svých není obmyto.
13
Jest pokolení, jehož vysoké jsou oči, a víčka jeho jsou vyzdvižená.
14
Jest pokolení, jehož zubové jsou mečové, a třenovní zubové jeho nožové, k zžírání chudých na zemi a nuzných na světě.
15
Pijavice má dvě dcery říkající: Dej, dej. Tři věci nebývají nasyceny, anobrž čtyry, kteréž nikdy neřeknou: Dosti:
16
Peklo a život neplodné, země též nebývá nasycena vodou, a oheň neříká: Dosti.
17
Oko, kteréž se posmívá otci, a pohrdá poslušenstvím matky, vyklubí krkavci potoční, aneb snědí je orličata.
18
Tři tyto věci skryty jsou přede mnou, nýbrž čtyry, kterýchž neznám:
19
Cesty orlice v povětří, cesty hada na skále, cesty lodí u prostřed moře, a cesty muže při panně.
20
Takováž jest cesta ženy cizoložné: Jí, a utře ústa svá, a dí: Nepáchala jsem nepravosti.
21
Pode třmi věcmi pohybuje se země, anobrž pod čtyřmi, jichž nemůž snésti:
22
Pod služebníkem, když kraluje, a bláznem, když se nasytí chleba;
23
Pod omrzalou, když se vdá, a děvkou, když dědičkou bývá paní své.
24
Ètyry tyto věci jsou malé na zemi, a však jsou moudřejší nad mudrce:
25
Mravenci, lid nesilný, kteříž však připravují v létě pokrm svůj;
26
Králíkové, lid nesilný, kteříž však stavějí v skále dům svůj;
27
Krále nemají kobylky, a však vycházejí po houfích všecky;
28
Pavouk rukama dělá, a bývá na palácích královských.
29
Tři tyto věci udatně vykračují, anobrž čtyry, kteréž zmužile chodí:
30
Lev nejsilnější mezi zvířaty, kterýž neustupuje před žádným;
31
Přepásaný na bedrách kůň neb kozel, a král, proti němuž žádný nepovstává.
32
Jestliže jsi bláznil, vynášeje se, a myslil-lis zle, ruku na ústa polož.
33
Kdo tluče smetanu, stlouká máslo, a stiskání nosu vyvodí krev, tak popouzení k hněvu vyvodí svár.