Comparer
Prva knjiga Mojsijeva koja se zove Postanje 49
Défilement liéLes deux colonnes défilent ensemble
Prva knjiga Mojsijeva koja se zove Postanje
Chapitre 49
1
Posle sazva Jakov sinove svoje i reče: Skupite se da vam javim šta će vam biti do posletka.
2
Skupite se i poslušajte, sinovi Jakovljevi,
poslušajte Izrailja oca svog.
3
Ruvime, ti si prvenac moj,
krepost moja i početak sile moje;
prvi gospodstvom i prvi snagom.
4
Navro si kao voda;
nećeš biti prvi;
jer si stao na postelju oca svog
i oskvrnio je legav na nju.
5
Simeun i Levije, braća,
mačevi su im oružje nepravdi.
6
U tajne njihove da ne ulazi duša moja,
sa zborom njihovim da se ne sastavlja slava moja;
jer u gnevu svom pobiše ljude,
i za svoje veselje pokidaše volove.
7
Proklet da je gnev njihov, što beše nagao,
i ljutina njihova, što beše žestoka;
razdeliću ih po Jakovu,
i rasuću ih po Izrailju.
8
Juda, tebe će hvaliti braća tvoja,
a ruka će ti biti za vratom neprijateljima tvojim,
i klanjaće ti se sinovi oca tvog.
9
Laviću Juda! S plena si se vratio, sine moj;
spusti se i leže kao lav
i kao ljuti lav;
ko će ga probuditi?
10
Palica vladalačka neće se odvojiti od Jude
niti od nogu njegovih onaj koji postavlja zakon,
dokle ne dođe Onaj kome pripada,
i Njemu će se pokoravati narodi.
11
Veže za čokot magare svoje,
i za plemenitu lozu mlade od magarice svoje;
u vinu pere haljinu svoju
i ogrtač svoj u soku od grožđa.
12
Oči mu se crvene od vina
i zubi bele od mleka.
13
Zavulon će živeti pokraj mora
i gde pristaju lađe,
a međa će mu biti do Sidona.
14
Isahar je magarac jak u kostima,
koji leži u toru,
15
I vide da je počivanje dobro
i da je zemlja mila,
sagnuće ramena svoja da nosi,
i plaćaće danak.
16
Dan će suditi svom narodu,
kao jedno između plemena Izrailjevih.
17
Dan će biti zmija na putu
i guja na stazi,
koja ujeda konja za kičicu,
te pada konj na uznako.
18
Gospode, Tebe čekam da me izbaviš.
19
A Gad, njega će vojska savladati;
ali će najposle on nadvladati.
20
U Asira će biti obilata hrana,
i on će davati slasti carske.
21
Neftalim je košuta puštena,
i govoriće lepe reči.
22
Josif je rodna grana,
rodna grana kraj izvora,
kojoj se ogranci raširiše svrh zida.
23
Ako ga i ucveliše ljuto
i streljaše na nj,
i biše mu neprijatelji strelci,
24
Opet osta jak luk njegov
i ojačaše mišice ruku njegovih
od ruku jakog Boga Jakovljevog,
odakle posta pastir, kamen Izrailju,
25
Od silnog Boga oca tvog,
koji će ti pomagati,
i od Svemogućeg,
koji će te blagosloviti
blagoslovima ozgo s neba,
blagoslovima ozdo iz bezdana,
blagoslovima od dojaka i od materice.
26
Blagoslovi oca tvog
nadvisiše blagoslove mojih starih svrh brda večnih,
neka budu nad glavom Josifovom
i nad temenom odvojenog između braće.
27
Venijamin je vuk grabljivi,
jutrom jede lov,
a večerom deli plen.
28
Ovo su dvanaest plemena Izrailjevih, i ovo im otac izgovori kad ih blagoslovi, svako blagoslovom njegovim blagoslovi ih.
29
Potom im zapovedi i reče im: Kad se priberem k rodu svom, pogrebite me kod otaca mojih u pećini koja je na njivi Efrona Hetejina,
30
u pećini koja je na njivi makpelskoj prema Mamriji u zemlji hananskoj, koju kupi Avram s njivom u Efrona Hetejina da ima svoj grob.
31
Onde pogrebe Avrama i Saru ženu njegovu, onde pogreboše Isaka i Reveku ženu njegovu, i onde pogreboh Liju.
32
A kupljena je njiva i pećina na njoj u sinova Hetovih.
33
A kad izgovori Jakov zapovesti sinovima svojim, diže noge svoje na postelju, i umre, i pribran bi k rodu svom.
1 Mojžíšova
Chapitre 49
1
Povolal pak Jákob synů svých, a řekl: Sejděte se, a oznámím vám, co se s vámi díti bude potomních dnů.
2
Shromažďte se a slyšte synové Jákobovi, poslyšte Izraele otce svého.
3
Ruben, prvorozený můj jsi ty, síla má, a počátek moci mé, vyvýšenost důstojenství a vyvýšenost síly.
4
Prudce sběhneš jako voda. Nebudeš vyvýšen, proto že jsi vstoupil na lůže otce svého; a jakž jsi poškvrnil postele mé, zmizelo vyvýšení tvé.
5
Simeon a Léví bratří, nástrojové nepravosti jsou v příbytcích jejich.
6
Do tajné rady jejich nevcházej duše má, k shromáždění jejich nepřipojuj se slávo má; nebo v prchlivosti své zbili muže, a svévolně vyvrátili zed.
7
Zlořečená prchlivost jejich, nebo neustupná; i hněv jejich, nebo zatvrdilý jest. Rozdělím je v Jákobovi, a rozptýlím je v Izraeli.
8
Judo, ty jsi, tebe chváliti budou bratří tvoji; ruka tvá bude na šíji nepřátel tvých; klaněti se budou tobě synové otce tvého.
9
Lvíče Juda, z loupeže, synu můj, vrátil jsi se; schýliv se, ležel jako lev a jako lvice; kdo zbudí ho?
10
Nebude odjata berla od Judy, ani vydavatel zákona od noh jeho, dokudž nepřijde Sílo; a k němu se shromáždí národové.
11
Uváže k vinnému kmenu osle své, a k výbornému kmenu oslátko oslice své. Práti bude u víně roucho své, a v červeném víně oděv svůj.
12
Èervenějších očí bude nad víno, a zubů bělejších nad mléko.
13
Zabulon bydliti bude na břehu mořském, a na přístavu lodí, a pomezí jeho až k Sidonu.
14
Izachar osel silný, ležící mezi dvěma břemeny.
15
A vida odpočinutí, že jest dobré, a zemi, že jest rozkošná, sehne rameno své k nošení, a dávati bude daně.
16
Dan souditi bude lid svůj, jako jedno z pokolení Izraelských.
17
Budeť Dan jako had podlé cesty, jako had rohatý podlé stezky, štípaje kopyta koně, aby spadl jezdec jeho zpět.
18
Spasení tvého očekávám, ó Hospodine!
19
Gád, vojsko přemůže jej, však on svítězí potom.
20
Asser, tučný bude pokrm jeho, a onť vydávati bude rozkoše královské.
21
Neftalím jako laň vypuštěná, vydávaje výmluvnosti krásné.
22
Ratolest rostoucí Jozef, ratolest rostoucí podlé studnice; ratolesti vycházely nad zed.
23
Ačkoli hořkostí naplnili jej, a stříleli na něj, a v tajné nenávisti měli ho střelci:
24
Však zůstalo v síle lučiště jeho, a zsilila se ramena rukou jeho z rukou mocného Jákobova; odkudž byl pastýř a kámen Izraelův;
25
Od silného Boha, jemuž sloužil otec tvůj, kterýž spomáhá tobě, a od všemohoucího, kterýž požehná tobě požehnáními nebeskými s hůry, požehnáními propasti ležící hluboko, požehnáním prsů a života.
26
Požehnání otce tvého silnější budou nad požehnání předků mých, až k končinám pahrbků věčných; budou nad hlavou Jozefovou, a na vrchu hlavy Nazarejského mezi bratřími jeho.
27
Beniamin, vlk dravý, ráno bude jísti loupež, a večer rozdělí kořisti.
28
Všech těchto pokolení Izraelských jest dvanácte; a to jest, což mluvil jim otec jejich; požehnal jim také, jednomu každému vedlé požehnání jeho požehnal.
29
A poroučeje jim, řekl: Já připojen budu k lidu svému; pochovejte mne s otci mými v jeskyni té, kteráž jest na poli Efrona Hetejského,
30
V jeskyni, kteráž jest na poli Machpelah, jenž jest naproti Mamre v zemi Kananejské, kterouž koupil Abraham spolu s polem tím od Efrona Hetejského k dědičnému pohřbu.
31
Tam pochovali Abrahama a Sáru ženu jeho; tam pochovali Izáka a Rebeku ženu jeho; tam také pochovali Líu.
32
Koupeno pak bylo pole a jeskyně, kteráž na něm, od synů Het.
33
A když přestal Jákob přikazovati synům svým, složil nohy své na ložci a umřel; a připojen jest k lidu svému.