Comparer
Prva saborna poslanica svetog apostola Jovana Bogoslova 3
Défilement liéLes deux colonnes défilent ensemble
Prva saborna poslanica svetog apostola Jovana Bogoslova
Chapitre 3
1
Vidite kakvu nam je ljubav dao Otac, da se deca Božija nazovemo i budemo; zato svet ne poznaje nas, jer Njega ne pozna.
2
Ljubazni! Sad smo deca Božija, i još se ne pokaza šta ćemo biti; nego znamo da kad se pokaže, bićemo kao i On, jer ćemo Ga videti kao što jeste.
3
I svaki koji ovu nadu ima na Njega, čisti se, kao i On što je čist.
4
Svaki koji čini greh i bezakonje čini: i greh je bezakonje.
5
I znate da se On javi da grehe naše uzme; i greha u Njemu nema.
6
Koji god u Njemu stoji ne greši; koji god greši ne vide Ga niti Ga pozna.
7
Dečice! Niko da vas ne vara: koji pravdu tvori pravednik je, kao što je On pravedan;
8
koji tvori greh od đavola je, jer đavo greši od početka. Zato se javi Sin Božji da raskopa dela đavolja.
9
Koji je god rođen od Boga ne čini greha, jer Njegovo seme stoji u njemu, i ne može grešiti, jer je rođen od Boga.
10
Po tome se poznaju deca Božija i deca đavolja: koji god ne tvori pravde, nije od Boga, i koji ne ljubi brata svog.
11
Jer je ovo zapovest, koju čuste ispočetka, da ljubimo jedan drugog.
12
Ne kao što Kain beše od nečastivog i zakla brata svog. I za koji ga uzrok zakla? Jer dela njegova behu zla, a brata mu pravedna.
13
Ne čudite se, braćo moja, ako svet mrzi na vas.
14
Mi znamo da pređosmo iz smrti u život, jer ljubimo braću; jer ko ne ljubi brata ostaje u smrti.
15
Svaki koji mrzi na brata svog krvnik je ljudski; i znate da nijedan krvnik ljudski nema u sebi večni život.
16
Po tom poznasmo ljubav što On za nas dušu svoju položi: mi smo dužni polagati duše za braću.
17
Koji dakle ima bogatstvo ovog sveta, i vidi brata svog u nevolji i zatvori srce svoje od njega, kako ljubav Božija stoji u njemu?
18
Dečice moja! Da se ne ljubimo rečju ni jezikom, nego delom i istinom.
19
I po tom doznajemo da smo od istine, i pred Njim tešimo srca svoja.
20
Jer ako nam zazire srce naše, Bog je veći od srca našeg i zna sve.
21
Ljubazni! Ako nam srce naše ne zazire, slobodu imamo pred Bogom;
22
i šta god zaištemo, primićemo od Njega, jer zapovesti Njegove držimo i činimo šta je Njemu ugodno.
23
I ovo je zapovest Njegova da verujemo u ime Sina Njegovog Isusa Hrista, i da ljubimo jedan drugog kao što nam je dao zapovest.
24
I koji drži zapovesti Njegove u Njemu stoji, i On u njemu. I po tom poznajemo da stoji u nama, po Duhu koga nam je dao.
1 Janův
Chapitre 3
1
Pohleďte, jakou lásku dal nám Otec, totiž abychom synové Boží slouli. Protoť svět nezná nás, že jeho nezná.
2
Nejmilejší, nyní synové Boží jsme, ale ještěť se neokázalo, co budeme. Vímeť pak, že když se okáže, podobni jemu budeme; nebo viděti jej budeme tak, jakž jest.
3
A každý, kdož má takovou naději v něm, očišťuje se, jakož i on čistý jest.
4
Každý, kdož činí hřích, činíť proti zákonu; nebo hřích jest přestoupení zákona.
5
A víte, že on se okázal proto, aby hříchy naše sňal, a hříchu v něm není.
6
Každý tedy, kdož v něm zůstává, nehřeší; ale každý, kdož hřeší, neviděl ho, aniž ho poznal.
7
Synáčkové, nižádný vás nesvoď. Kdož činí spravedlnost, spravedlivý jest, jakož i on jest spravedlivý.
8
Kdož činí hřích, z ďábla jest; nebo ďábel hned od počátku hřeší. Na toť jest zjeven Syn Boží, aby kazil skutky ďáblovy.
9
Každý, kdož se narodil z Boha, hříchu nečiní; nebo símě jeho v něm zůstává, aniž může hřešiti, nebo z Boha narozen jest.
10
Po tomtoť zjevní jsou synové Boží a synové ďáblovi. Každý, kdož nečiní spravedlnosti, neníť z Boha, a kdož nemiluje bratra svého.
11
Nebo toť jest to zvěstování, kteréž jste slýchali od počátku, abychom milovali jedni druhé.
12
Ne jako Kain, kterýž z toho zlostníka byl a zamordoval bratra svého. A pro kterou příčinu zamordoval ho? Protože skutkové jeho byli zlí, bratra pak jeho byli spravedliví.
13
Nedivtež se, bratří moji, jestliže vás svět nenávidí.
14
My víme, že jsme přeneseni z smrti do života, nebo milujeme bratří. Kdož nemiluje bratra, zůstáváť v smrti.
15
Každý, kdož nenávidí bratra svého, vražedlník jest, a víte, že žádný vražedlník nemá života věčného v sobě zůstávajícího.
16
Po tomto jsme poznali lásku, že on duši svou za nás položil, i myť tedy máme za bratří duše své klásti.
17
Kdo by pak měl statek tohoto světa, a viděl by bratra svého, an nouzi trpí, a zavřel by srdce své před ním, kterak láska Boží zůstává v něm?
18
Synáčkové moji, nemilujmež slovem, ani jazykem toliko, ale skutkem a pravdou.
19
A po tomť poznáváme, že z pravdy jsme, a před obličejem jeho spokojíme srdce svá.
20
Nebo obviňovalo-liť by nás srdce naše, ovšemť Bůh, kterýž jest větší nežli srdce naše a zná všecko.
21
Nejmilejší, jestližeť by nás srdce naše neobviňovalo, smělou doufanlivost máme k Bohu.
22
A začež ho koli prosíme, béřeme od něho; nebo přikázání jeho ostříháme, a to, což jest libého před obličejem jeho, činíme.
23
A totoť jest to přikázání jeho, abychom věřili jménu Syna jeho Jezukrista a milovali jedni druhé, jakož nám dal přikázání.
24
Nebo kdož ostříhá přikázání jeho, v němť zůstává, a on také v něm. A po tomť poznáváme, že zůstává v nás, totiž po Duchu, kteréhož dal nám.