Comparer
Psalmi Davidovi 109
Défilement liéLes deux colonnes défilent ensemble
Psalmi Davidovi
Chapitre 109
1
Načelniku pevačkom. Davidov psalam. Bože, slavo moja, nemoj ćutati,
2
Jer se usta bezbožnička i usta lukava
na me otvoriše;
govore sa mnom jezikom lažljivim.
3
Rečima zlobnim sa svih strana gone me,
i oružaju se na me nizašta.
4
Za ljubav moju ustaju na mene,
a ja se molim.
5
Vraćaju mi zlo za dobro,
i mržnju za ljubav moju.
6
Postavi nad njim starešinu bezbožnika,
i protivnik neka mu stane s desne strane.
7
Kad se stane suditi, neka izađe kriv,
i molitva njegova neka bude greh.
8
Neka budu dani njegovi kratki,
i vlast njegovu neka dobije drugi.
9
Deca njegova nek budu sirote,
i žena njegova udovica.
10
Deca njegova nek se potucaju i prose,
i neka traže hleba izvan svojih pustolina.
11
Neka mu uzme dužnik sve što ima,
i neka razgrabe tuđini muku njegovu.
12
Nek se ne nađe niko ko bi ga ljubio,
ni ko bi se smilovao na sirote njegove.
13
Nasleđe njegovo nek se zatre,
u drugom kolenu neka pogine ime njihovo.
14
Bezakonje starih njegovih nek se spomene u Gospoda,
i greh matere njegove nek se ne izbriše.
15
Neka budu svagda pred Gospodom,
i On neka istrebi spomen njihov na zemlji;
16
Zato što se nije sećao činiti milost,
nego je gonio čoveka ništeg i ubogog,
i tužnom u srcu tražio smrt.
17
Ljubio je kletvu, neka ga i stigne;
nije mario za blagoslov, neka i otide od njega.
18
Nek se obuče u kletvu kao u haljinu,
i ona nek uđe u njega kao voda,
i kao ulje u kosti njegove.
19
Nek mu ona bude kao haljina, u koju se oblači,
i kao pojas, kojim se svagda paše.
20
Takva plata nek bude od Gospoda onima koji me nenavide,
i koji govore zlo na dušu moju.
21
A meni, Gospode, Gospode, učini šta priliči imenu Tvom.
Ti si dobar, milošću svojom izbavi me.
22
Jer sam nevoljan i ništ,
i srce je moje ranjeno u meni.
23
Nestaje me kao sena, kad se odmiče;
teraju me kao skakavce.
24
Kolena moja iznemogoše od posta,
i telo moje omrša.
25
Postadoh podsmeh njima;
videći me mašu glavom svojom.
26
Pomozi mi, Gospode, Bože moj,
spasi me po milosti svojoj.
27
Neka poznaju da je ovo Tvoja ruka,
i Ti, Gospode, da si ovo učinio.
28
Oni kunu, a Ti blagoslovi;
ustaju, ali nek se postide,
i sluga se Tvoj obraduje.
29
Nek se protivnici moji obuku u sramotu,
i kao haljinom nek se pokriju stidom svojim.
30
Hvaliću Gospoda veoma ustima svojim,
i usred mnogih slaviću Ga,
31
Jer stoji s desne strane ubogome,
da bi ga spasao od onih koji osuđuju dušu njegovu.
Žalmy
Chapitre 109
1
Přednímu zpěváku, žalm Davidův. Ó Bože chvály mé, nečiň se neslyše.
2
Nebo ústa nešlechetného a ústa lstivá proti mně se otevřela, mluvili proti mně jazykem lživým.
3
A slovy jizlivými osočili mne, válčí proti mně beze vší příčiny.
4
Protivili mi se za mé milování, ješto jsem se za ně modlíval.
5
Odplacují se mi zlým za dobré, a nenávistí za milování mé.
6
Postav nad ním bezbožníka, a protivník ať mu stojí po pravici.
7
Když před soudem stane, ať zůstane za nešlechetného, a prosba jeho budiž jemu k hříchu.
8
Budiž dnů jeho málo, a úřad jeho vezmi jiný.
9
Buďtež děti jeho sirotci, a žena jeho vdovou.
10
Buďtež běhouni a tuláci synové jeho, žebřete, vyhnáni jsouce z poustek svých.
11
Přitáhni k sobě lichevník všecko, cožkoli má, a úsilé jeho rozchvátejte cizí.
12
Nebudiž, kdo by mu chtěl milosrdenství prokázati, aniž buď, kdo by se smiloval nad sirotky jeho.
13
Potomci jeho z kořen vyťati buďte, v druhém kolenu vyhlazeno buď jméno jejich.
14
Přijdiž na pamět nepravost předků jeho před Hospodinem, a hřích matky jeho nebuď shlazen.
15
Buďtež před Hospodinem ustavičně, až by vyhladil z země památku jejich,
16
Proto že nepamatoval, aby činil milosrdenství, ale protivenství činil člověku chudému a nuznému a sevřenému bolestí srdce, aby jej zamordoval.
17
Poněvadž miloval zlořečení, nechať přijde na něj; neměl líbosti v požehnání, nechať se vzdálí od něho.
18
A tak budiž oblečen v zlořečenství jako v svůj oděv, a ať vejde do vnitřností jeho jako voda, a jako olej do kostí jeho.
19
Budiž jemu to jako plášť k přiodívání, a jako pás k ustavičnému opasování.
20
Taková mzda přijdiž mým protivníkům od Hospodina, a mluvícím zlé věci proti duši mé.
21
Ty pak, Hospodine Pane, nalož se mnou laskavě pro jméno své, nebo dobré jest milosrdenství tvé; vytrhni mne.
22
Jsemť zajisté chudý a nuzný, a srdce mé raněno jest u vnitřnostech mých.
23
Jako stín, když se nachyluje, ucházeti musím; honí se za mnou jako za kobylkou.
24
Kolena má klesají postem, a tělo mé vyschlo z tučnosti.
25
Nadto jsem jim za posměch; když mne uhlédají, potřásají hlavami svými.
26
Spomoz mi, ó Hospodine Bože můj, zachovej mne podlé milosrdenství svého,
27
Tak aby poznati mohli, že jest to ruka tvá, a že jsi ty, Hospodine, učinil to.
28
Nechť oni jakkoli zlořečí, ty dobrořeč; kteříž povstali, nechť se zastydí, aby se veselil služebník tvůj.
29
Buďtež oblečeni protivníci moji v zahanbení, a nechť se odějí jako pláštěm hanbou svou.
30
Slaviti budu Hospodina velice ústy svými, a u prostřed mnohých chváliti jej budu,
31
Proto že stojí po pravici nuznému, aby ho zachoval od těch, kteříž odsuzují život jeho.