Comparer
Psalmi Davidovi 38
Défilement liéLes deux colonnes défilent ensemble
Psalmi Davidovi
Chapitre 38
1
Psalam Davidov. Za spomen. Gospode! Nemoj me karati u gnevu svom,
niti me nakaziti u jarosti svojoj.
2
Jer strele Tvoje ustreliše me,
i ruka me Tvoja tišti.
3
Nema zdravog mesta na telu mom od gneva Tvog;
nema mira u kostima mojim od greha mog.
4
Jer bezakonja moja izađoše vrh glave moje,
kao teško breme otežaše mi.
5
Usmrdeše se i zagnojiše se rane moje
od bezumlja mog.
6
Zgrčio sam se i pogurio veoma,
sav dan idem setan;
7
Jer sam iznutra pun ognja,
i nema zdravog mesta na telu mom.
8
Iznemogoh i veoma oslabih,
ričem od trzanja srca svog.
9
Gospode! Pred Tobom su sve želje moje,
i uzdisanje moje nije od Tebe sakriveno.
10
Srce moje jako kuca,
ostavi me snaga moja,
i vid očiju mojih, ni njega mi nema.
11
Drugovi moji i prijatelji moji
videći rane moje odstupiše,
daleko stoje bližnji moji.
12
Koji traže dušu moju nameštaju zamku,
i koji su mi zlu radi, govore o pogibli
i po sav dan misle o prevari.
13
A ja kao gluv ne čujem
i kao nem koji ne otvara usta svoja.
14
Ja sam kao čovek koji ne čuje
ili nema u ustima svojim pravdanja.
15
Jer Tebe, Gospode, čekam,
Ti odgovaraj za mene, Gospode, Bože moj!
16
Jer rekoh: Da mi se ne svete,
i da se ne razmeću nada mnom,
kad se spotakne noga moja.
17
Jer sam gotov pasti,
i tuga je moja svagda sa mnom.
18
Priznajem krivicu svoju,
i tužim radi greha svog.
19
Neprijatelji moji žive, jaki su,
i sila ih ima što me nenavide na pravdi.
20
Koji mi vraćaju zlo za dobro,
neprijatelji su mi zato što sam pristao za dobrim.
21
Nemoj me ostaviti, Gospode, Bože moj!
Nemoj se udaljiti od mene.
22
Pohitaj u pomoć meni,
Gospode, Spasitelju moj!
Žalmy
Chapitre 38
1
Žalm Davidův k připomínání.
2
Hospodine, v prchlivosti své netresci mne, ani v hněvě svém kárej mne.
3
Nebo střely tvé uvázly ve mně, a ruka tvá na mne těžce dolehla.
4
Nic není celého v těle mém pro tvou hněvivost, nemají pokoje kosti mé pro hřích můj.
5
Nebo nepravosti mé vzešly nad hlavu mou, jako břímě těžké nemožné jsou mi k unesení.
6
Zahnojily se, a kyší rány mé pro bláznovství mé.
7
Pohrbený a sklíčený jsem náramně, každého dne v smutku chodím.
8
Nebo ledví má plná jsou mrzkosti, a nic není celého v těle mém.
9
Zemdlen jsem a potřín převelice, řvu pro úzkost srdce svého.
10
Pane, před tebou jest všecka žádost má, a vzdychání mé není před tebou skryto.
11
Srdce mé zmítá se, opustila mne síla má, i to světlo očí mých není se mnou.
12
Ti, kteříž mne milovali, a tovaryši moji, štítí se ran mých, a příbuzní moji zdaleka stojí.
13
Ti pak, kteříž stojí o bezživotí mé, osídla lécejí, a kteříž mého zlého hledají, mluví převráceně, a přes celý den lest a chytrost smýšlejí.
14
Ale já jako hluchý neslyším, a jako němý, kterýž neotvírá úst svých;
15
Tak jsem, jako člověk, kterýž neslyší, a v jehož ústech není žádného odporu.
16
Nebo na tě, Hospodine, očekávám, ty za mne odpovíš, Pane Bože můj.
17
Nebo jsem řekl: Ať se neradují ze mne, poklesla-li by se noha má, ať se pyšně nepozdvihují nade mnou,
18
Poněvadž k snášení bíd hotov jsem, anobrž bolest má vždycky jest přede mnou.
19
A že nepravosti své vyznávám, a pro hřích svůj tesklím.
20
Pročež nepřátelé moji veseli jsouce, silí se, a rozmnožují se ti, kteříž mne bez příčiny nenávidí.
21
A zlým za dobré mi se odplacujíce, činí mi protivenství, proto že dobrého následuji.
22
Neopouštějž mne, Hospodine Bože můj, nevzdalujž se ode mne.
23
Přispěj k spomožení mému, Pane spasení mého.