Comparer
Psalmi Davidovi 90
Défilement liéLes deux colonnes défilent ensemble
Psalmi Davidovi
Chapitre 90
1
Molitva Mojsija, čoveka Božijeg. Gospode! Ti si nam utočište od kolena do kolena.
2
Pre nego se gore rodiše
i sazda se zemlja i vasiljena,
i od veka doveka, Ti si Bog.
3
Ti vraćaš čoveka u trulež,
i govoriš: Vratite se sinovi ljudski!
4
Jer je hiljada godina pred očima Tvojim
kao dan jučerašnji, kad mine,
i kao straža noćna.
5
Ti ih kao povodnjem odnosiš;
oni su kao san, kao trava, koja rano vene,
6
Ujutru cveta i uvene,
uveče se pokosi i sasuši.
7
Jer nas nestaje od gneva Tvog,
i od jarosti Tvoje u smetnji smo.
8
Stavio si bezakonja naša preda se,
i tajne naše na svetlost lica svog.
9
Svi se dani naši prekraćuju od srdnje Tvoje,
godine naše prolaze kao glas.
10
Dana godina naših svega ima do sedamdeset godina,
a u jačeg do osamdeset godina:
i sam je cvet njihov muka i nevolja;
jer teku brzo, i mi odlećemo.
11
Ko zna silu gneva Tvog i Tvoju jarost,
da bi Te se kao što treba bojao?
12
Nauči nas tako brojati dane naše,
da bismo stekli srce mudro.
13
Povrati se, Gospode! Dokle ćeš?
Smiluj se na sluge svoje.
14
Ujutru nas nasiti dobrote svoje,
i radovaćemo se i veseliti u sve dane svoje.
15
Obraduj nas prema danima, u koje si nas mučio,
i prema godinama, u koje smo gledali nevolju.
16
Neka se pokaže na slugama Tvojim delo Tvoje,
i slava Tvoja na sinovima njihovim.
17
Neka bude dobra volja Gospoda Boga našeg s nama,
i delo ruku naših dovrši nam,
i delo ruku naših dovrši.
Žalmy
Chapitre 90
1
Modlitba Mojžíše, muže Božího. Pane, ty jsi býval příbytek náš od národu do pronárodu.
2
Prvé, než hory stvořeny byly, nežlis sformoval zemi, a okršlek světa, ano hned od věků a až na věky, ty jsi Bůh silný.
3
Ty přivodíš člověka na to, aby setřín byl, říkaje: Navraťtež se zase, synové lidští.
4
Nebo by tisíc let přetrval, jest to před očima tvýma jako den včerejší, a bdění noční.
5
Povodní zachvacuješ je; jsou sen, a jako bylina hned v jitře pomíjející.
6
Toho jitra, kteréhož vykvetne, mění se, u večer pak jsuc podťata, usychá.
7
Ale my hyneme od hněvu tvého, a prochlivostí tvou jsme zděšeni.
8
Nebo jsi položil nepravosti naše před sebe, a tajnosti naše na světlo oblíčeje svého.
9
Pročež všickni dnové naši v náhle přebíhají pro tvé rozhněvání; k skončení let svých docházíme jako řeč.
10
Všech dnů let našich jest let sedmdesáte, aneb jest-li kdo silnějšího přirození, osmdesát let, a i to, což nejzdárnějšího v nich, jest práce a bída, a když to pomine, tožť ihned rychle zaletíme.
11
Ale kdo jest, ješto by znal přísnost hněvu tvého, a ostýchal se zůřivosti tvé?
12
Naučiž nás počítati dnů našich, abychom uvodili moudrost v srdce.
13
Navrať se zase, Hospodine, až dokud prodléváš? Mějž lítost nad služebníky svými.
14
Nasyť nás hned v jitře svým milosrdenstvím, tak abychom prozpěvovati, a veseliti se mohli po všecky dny naše.
15
Obveseliž nás podlé dnů, v nichž jsi nás ssužoval, a let, v nichž jsme okoušeli zlého.
16
Budiž zřejmé při služebnících tvých dílo tvé, a okrasa tvá při synech jejich.
17
Budiž nám přítomná i ochotnost Hospodina Boha našeho, a díla rukou našich potvrď mezi námi, díla, pravím, rukou našich potvrď.