Comparer
Sveto Jevanđelje po Jovanu 13
Défilement liéLes deux colonnes défilent ensemble
Sveto Jevanđelje po Jovanu
Chapitre 13
1
A pred praznik pashe znajući Isus da Mu dođe čas da pređe iz ovog sveta k Ocu, kako je ljubio svoje koji behu na svetu, do kraja ih ljubi.
2
I po večeri, kad već đavo beše metnuo u srce Judi Simonovu Iskariotskom da Ga izda,
3
znajući Isus da Mu sve Otac dade u ruke, i da od Boga iziđe, i k Bogu ide,
4
ustade od večere, i skide svoje haljine, i uze ubrus te se zapreže;
5
potom usu vodu u umivaonicu, i poče prati noge učenicima i otirati ubrusom kojim beše zapregnut.
6
Onda dođe k Simonu Petru, i on Mu reče: Gospode! Zar Ti moje noge da opereš?
7
Isus odgovori i reče mu: Šta ja činim ti sad ne znaš, ali ćeš posle doznati.
8
Reče Mu Petar: Nikad Ti nećeš oprati moje noge. Isus mu odgovori: Ako te ne operem nemaš deo sa mnom.
9
Reče Mu Simon Petar: Gospode! Ne samo noge moje, nego i ruke i glavu.
10
Isus mu reče: Opranom ne treba do samo noge oprati, jer je sav čist; i vi ste čisti, ali ne svi.
11
Jer znaše izdajnika svog, zato reče: Niste svi čisti.
12
A kad im opra noge, uze haljine svoje, i sedavši opet za trpezu reče im: Znate li šta ja učinih vama?
13
Vi zovete mene učiteljem i Gospodom; i pravo velite: jer jesam.
14
Kad dakle ja oprah vama noge, Gospod i učitelj, i vi ste dužni jedan drugom prati noge.
15
Jer ja vam dadoh ugled da i vi tako činite kao što ja vama učinih.
16
Zaista, zaista vam kažem: Nije sluga veći od gospodara svog, niti je poslanik veći od onog koji ga je poslao.
17
Kad ovo znate, blago vama ako ga izvršujete.
18
Ne govorim za sve vas, jer ja znam koje izabrah; nego da se zbude pismo: Koji sa mnom hleb jede podiže petu svoju na me.
19
Sad vam kažem pre nego se zbude, da kad se zbude, verujete da sam ja.
20
Zaista, zaista vam kažem: Koji prima onog koga pošaljem mene prima; a ko prima mene prima Onog koji me posla.
21
Rekavši ovo Isus posta žalostan u duhu, i posvedoči i reče: Zaista, zaista vam kažem: Jedan između vas izdaće me.
22
Onda se učenici zgledahu među sobom, i čuđahu se za koga govori.
23
A jedan od učenika Njegovih, kog Isus ljubljaše, seđaše za trpezom na krilu Isusovom.
24
Onda namaže na njega Simon Petar da zapita ko bi to bio za koga govori.
25
A on leže na prsi Isusove i reče Mu: Gospode! Ko je to?
26
Isus odgovori: Onaj je kome ja umočivši zalogaj dam. I umočivši zalogaj dade Judi Simonovom Iskariotskom.
27
I po zalogaju tada uđe u njega sotona. Onda mu reče Isus: Šta činiš čini brže.
28
A ovo ne razume niko od onih što seđahu za trpezom zašto mu reče.
29
A neki mišljahu, budući da u Jude beše kesa, da mu Isus reče: Kupi šta treba za praznik; ili da da šta siromašnima.
30
A on uzevši zalogaj odmah iziđe; a beše noć.
31
Kad on iziđe, onda Isus reče: Sad se proslavi Sin čovečiji i Bog se proslavi u Njemu.
32
Ako se Bog proslavi u Njemu, i Bog će Njega proslaviti u sebi, i odmah će Ga proslaviti.
33
Dečice! Još sam malo s vama; tražićete me, i kao što rekoh Judejcima: Kuda ja idem vi ne možete doći, i vama govorim sad.
34
Novu vam zapovest dajem da ljubite jedan drugog, kao što ja vas ljubih, da se i vi ljubite među sobom.
35
Po tome će svi poznati da ste moji učenici, ako budete imali ljubav među sobom.
36
Reče Mu Simon Petar: Gospode! Kuda ideš? Isus mu odgovori: Kuda ja idem ne možeš sad ići za mnom, ali ćeš posle poći za mnom.
37
Petar Mu reče: Gospode! Zašto sad ne mogu ići za Tobom? Dušu ću svoju položiti za Te.
38
Odgovori mu Isus: Dušu li ćeš svoju položiti za me? Zaista, zaista ti kažem: neće petao zapevati dok me se triput ne odrekneš.
Jan
Chapitre 13
1
Před svátkem pak velikonočním, věda Ježíš, že přišla hodina jeho, aby šel z tohoto světa k Otci, milovav své, kteříž byli na světě, až do konce je miloval.
2
A když večeřeli, (a ďábel již byl vnukl v srdce Jidáše Šimona Iškariotského, aby jej zradil,)
3
Věda Ježíš, že jemu Otec všecko v ruce dal a že od Boha vyšel a k Bohu jde,
4
Vstal od večeře, a složil roucho své, a vzav rouchu, přepásal se.
5
Potom nalil vody do medenice, i počal umývati nohy učedlníků a vytírati rouchou, kterouž byl přepásán.
6
Tedy přišel k Šimonovi Petrovi. A on řekl jemu: Pane, ty mi chceš nohy mýti?
7
Odpověděl Ježíš a řekl jemu: Co já činím, ty nevíš nyní, ale potom zvíš.
8
Dí jemu Petr: Nebudeš ty mýti noh mých na věky. Odpověděl jemu Ježíš: Neumyji-liť tebe, nebudeš míti dílu se mnou.
9
Dí jemu Šimon Petr: Pane, netoliko nohy mé, ale i ruce i hlavu.
10
Řekl jemu Ježíš: Kdož jest umyt, nepotřebuje, než aby nohy umyl; nebo čist jest všecken. I vy čistí jste, ale ne všickni.
11
Nebo věděl o zrádci svém; protož řekl: Ne všickni čistí jste.
12
Když pak umyl nohy jejich a vzal na sebe roucho své, posadiv se za stůl zase, řekl jim: Víte-liž, co jsem učinil vám?
13
Vy nazýváte mne Mistrem a Pánem, a dobře pravíte, jsemť zajisté.
14
Poněvadž tedy já umyl jsem nohy vaše, Pán a Mistr, i vy máte jeden druhému nohy umývati.
15
Příklad zajisté dal jsem vám, abyste, jakož jsem já učinil vám, i vy též činili.
16
Amen, amen pravím vám: Není služebník větší pána svého, ani posel větší nežli ten, kdož jej poslal.
17
Znáte-li tyto věci, blahoslavení jste, budete-li je činiti.
18
Ne o všechť vás pravím. Já vím, které jsem vyvolil, ale musí to býti, aby se naplnilo písmo: Ten, jenž jí chléb se mnou, pozdvihl proti mně paty své.
19
Nyní pravím vám, prve než by se to stalo, abyste, když se stane, uvěřili, že já jsem.
20
Amen, amen pravím vám: Kdo přijímá toho, kohož bych já poslal, mneť přijímá; a kdož mne přijímá, přijímá toho, kterýž mne poslal.
21
A to pověděv Ježíš, zkormoutil se v duchu, a osvědčil, řka: Amen, amen pravím vám, že jeden z vás mne zradí.
22
Tedy učedlníci vzhlédali na sebe vespolek, pochybujíce, o kom by to pravil.
23
Byl pak jeden z učedlníků Ježíšových, kterýž zpolehl na klíně jeho, jehož miloval Ježíš.
24
Protož tomu návěští dal Šimon Petr, aby se zeptal, kdo by to byl, o němž praví?
25
A on odpočívaje na prsech Ježíšových, řekl jemu: Pane, kdo jest?
26
Odpověděl Ježíš: Ten jest, komuž já omočené skyvy chleba podám. A omočiv skyvu chleba, podal Jidášovi, synu Šimona Iškariotského.
27
A hned po vzetí toho chleba vstoupil do něho satan. I řekl jemu Ježíš: Co činíš, čiň spěšně.
28
Tomu pak žádný z přísedících nerozuměl, k čemu by jemu to řekl.
29
Nebo někteří se domnívali, poněvadž Jidáš měšec měl, že by jemu řekl Ježíš: Nakup těch věcí, kterýchž jest nám potřebí k svátku, anebo aby něco chudým dal.
30
A on vzav skyvu chleba, hned vyšel. A byla již noc.
31
Když pak on vyšel, dí Ježíš: Nyníť oslaven jest Syn člověka, a Bůh oslaven jest v něm.
32
A poněvadž Bůh oslaven jest v něm, i Bůh oslaví jej sám v sobě, a to hned oslaví jej.
33
Synáčkové, ještě maličko s vámi jsem. Hledati mne budete, a jakož jsem řekl Židům: Kam já jdu, vy nemůžete přijíti, tak i vám pravím nyní.
34
Přikázání nové dávám vám, abyste se milovali vespolek; jakož já miloval jsem vás, tak abyste i vy milovali jeden druhého.
35
Po tomť poznají všickni, že jste moji učedlníci, budete-li míti lásku jedni k druhým.
36
Dí jemu Šimon Petr: Pane, kam jdeš? Odpověděl mu Ježíš: Kam já jdu, nemůžeš ty nyní jíti za mnou, ale půjdeš potom.
37
Dí jemu Petr: Pane, proč bych nemohl nyní jíti za tebou? A já duši svou za tebe položím.
38
Odpověděl jemu Ježíš: Duši svou za mne položíš? Amen pravím tobě: Nezazpíváť kohout, až mne třikrát zapříš.