Comparer
Sveto Jevanđelje po Marku 14
Défilement liéLes deux colonnes défilent ensemble
Sveto Jevanđelje po Marku
Chapitre 14
1
Behu pak još dva dana do pashe i do dana presnih hlebova; i tražahu glavari sveštenički i književnici kako bi Ga iz prevare uhvatili i ubili.
2
Ali govorahu: Ne o prazniku, da se ne bi narod pobunio.
3
I kad beše On u Vitaniji u kući Simona gubavog i seđaše za trpezom, dođe žena sa sklenicom mnogocenoga mira čistog nardovog, i razbivši sklenicu izlivaše Mu na glavu.
4
A neki se srđahu govoreći: Zašto se to miro prosipa tako?
5
Jer se mogaše za nj uzeti više od trista groša i dati siromasima. I vikahu na nju.
6
A Isus reče: Ostavite je; šta joj smetate? Ona učini dobro delo na meni.
7
Jer siromahe imate svagda sa sobom, i kad god hoćete možete im dobro činiti; a mene nemate svagda.
8
Ona šta može, učini: ona pomaza napred telo moje za ukop.
9
Zaista vam kažem: gde se god uspropoveda jevanđelje ovo po svemu svetu, kazaće se i to za spomen njen.
10
I Juda Iskariotski, jedan od dvanaestorice ode ka glavarima svešteničkim da im Ga izda.
11
A oni čuvši obradovaše se, i obrekoše mu novce dati: i tražaše zgodu da Ga izda.
12
I u prvi dan presnih hlebova, kad klahu pashu, rekoše Mu učenici Njegovi: Gde ćeš da idemo da Ti zgotovimo pashu da jedeš?
13
I posla dvojicu od učenika svojih i reče im: Idite u grad, i srešće vas čovek koji nosi vodu u krčagu; idite za njim,
14
i gde uđe kažite gospodaru od one kuće: Učitelj veli: Gde je gostionica gde ću jesti pashu s učenicima svojim?
15
I on će vam pokazati veliku sobu prostrtu gotovu: onde nam zgotovite.
16
I izađoše učenici Njegovi, i dođoše u grad, i nađoše kao što im kaza, i ugotoviše pashu.
17
I kad bi uveče, dođe sa dvanaestoricom.
18
I kad seđahu za trpezom i jeđahu reče Isus: Zaista vam kažem: jedan od vas, koji jede sa mnom, izdaće me.
19
A oni se zabrinuše, i stadoše govoriti jedan za drugim: Da ne ja? I drugi: Da ne ja?
20
A On odgovarajući reče im: Jedan od dvanaestorice koji umoči sa mnom u zdelu.
21
Sin čovečji dakle ide kao što je pisano za Njega; ali teško onom čoveku koji izda Sina čovečjeg; bolje bi mu bilo da se nije rodio onaj čovek.
22
I kad jeđahu uze Isus hleb i blagoslovivši prelomi ga, i dade im, i reče: Uzmite, jedite; ovo je telo moje.
23
I uze čašu i davši hvalu dade im; i piše iz nje svi.
24
I reče im: Ovo je krv moja novog zaveta koja će se proliti za mnoge.
25
Zaista vam kažem: više neću piti od roda vinogradskog do onog dana kad ću ga piti novog u carstvu Božjem.
26
I otpojavši hvalu izađoše na goru maslinsku.
27
I reče im Isus: Svi ćete se vi sablazniti o mene ovu noć; jer je pisano: udariću pastira i ovce će se razbeći.
28
Ali po vaskrsenju svom, ja idem pred vama u Galileju.
29
A Petar Mu reče: Ako se i svi sablazne, ali ja neću.
30
I reče mu Isus: Zaista ti kažem: noćas dok dvaput petao ne zapeva tri puta ćeš me se odreći.
31
A on još više govoraše: Da bih znao s Tobom i umreti neću Te se odreći. Tako i svi govorahu.
32
I dođoše u selo koje se zove Getsimanija, i reče učenicima svojim: Sedite ovde dok ja idem da se pomolim Bogu.
33
I uze sa sobom Petra i Jakova i Jovana, i zabrinu se i poče tužiti.
34
I reče im: Žalosna je duša moja do smrti; počekajte ovde, i stražite.
35
I otišavši malo pade na zemlju, i moljaše se da bi Ga mimoišao čas, ako je moguće.
36
I govoraše: Ava Oče! Sve je moguće Tebi; pronesi čašu ovu mimo mene; ali opet ne kako ja hoću, nego kako Ti.
37
I dođe i nađe ih gde spavaju, i reče Petru: Simone! Zar spavaš? Ne može li jednog časa postražiti?
38
Stražite i molite se Bogu da ne padnete u napast; jer je duh srčan ali je telo slabo.
39
I opet otišavši pomoli se Bogu one iste reči govoreći.
40
I vrativši se nađe ih opet gde spavaju; jer im behu oči otežale; i ne znahu šta bi Mu odgovorili.
41
I dođe treći put, i reče im: Jednako spavate i počivate; dosta je; dođe čas; evo se predaje Sin čovečji u ruke grešnicima.
42
Ustanite da idemo; evo izdajnik se moj približi.
43
I odmah, dok On još govoraše, dođe Juda, jedan od dvanaestorice, i s njim ljudi mnogi s noževima i s koljem od glavara svešteničkih i od književnika i starešina.
44
I izdajnik Njegov dade im znak govoreći: Koga ja celivam onaj je: držite ga, i vodite ga čuvajući.
45
I došavši odmah pristupi k Njemu, i reče: Ravi! Ravi! I celiva Ga.
46
A oni metnuše ruke svoje na Nj i uhvatiše Ga.
47
A jedan od onih što stajahu onde izvadi nož te udari slugu poglavara svešteničkog, i odseče mu uho.
48
I odgovarajući Isus reče im: Kao na hajduka izašli ste s noževima i s koljem da me uhvatite,
49
a svaki dan sam bio kod vas u crkvi i učio, i ne uhvatiste me. Ali da se zbude pismo.
50
I ostavivši Ga, učenici svi pobegoše.
51
I za Njim iđaše nekakav mladić ogrnut platnom po golom telu; i uhvatiše onog mladića.
52
A on ostavivši platno go pobeže od njih.
53
I dovedoše Isusa k poglavaru svešteničkom, i stekoše se k njemu svi glavari sveštenički i književnici i starešine.
54
I Petar ide za Njim izdaleka do u dvor poglavara svešteničkog, i seđaše sa slugama, i grejaše se kod ognja.
55
A glavari sveštenički i sva skupština tražahu na Isusa svedočanstva da Ga ubiju; i ne nađoše;
56
jer mnogi svedočahu lažno na Njega i svedočanstva ne behu jednaka.
57
I jedni ustavši svedočahu na Njega lažno govoreći:
58
Mi smo čuli gde on govori: Ja ću razvaliti ovu crkvu koja je rukama načinjena, i za tri dana načiniću drugu koja neće biti rukama načinjena.
59
I ni ovo svedočanstvo njihovo ne beše jednako.
60
I ustavši poglavar sveštenički na sredu zapita Isusa govoreći: Zar ništa ne odgovaraš što ovi na tebe svedoče?
61
A On ćutaše i ništa ne odgovaraše. Opet poglavar sveštenički zapita i reče: Jesi li ti Hristos, Sin Blagoslovenoga?
62
A Isus reče: Jesam; i videćete Sina čovečjeg gde sedi s desne strane Sile i ide na oblacima nebeskim.
63
A poglavar sveštenički razdre svoje haljine, i reče: Šta nam trebaju više svedoci?
64
Čuste hulu na Boga; šta mislite? A oni svi kazaše da je zaslužio smrt.
65
I počeše jedni pljuvati na Nj, i pokrivati Mu lice, i ćušati Ga, i govoriti Mu: Proreci; i sluge Ga bijahu po obrazima.
66
I kad beše Petar dole na dvoru, dođe jedna od sluškinja poglavara svešteničkog,
67
i videvši Petra gde se greje pogleda na nj i reče: I ti si bio s Isusom Nazarećaninom.
68
A on se odreče govoreći: Ne znam niti razumem šta ti govoriš. I izađe napolje pred dvor: i petao zapeva.
69
I opet, kad ga vide sluškinja, poče govoriti onima što stajahu onde: Ovaj je od njih.
70
A on se opet odricaše. I malo zatim opet oni što stajahu onde rekoše Petru: Vaistinu si od njih: jer si Galilejac, i govor ti je onakav.
71
A on se poče kleti i preklinjati: Ne znam tog čoveka za koga vi govorite.
72
I drugi put zapeva petao. I opomenu se Petar reči što mu reče Isus: Dok petao dvaput ne zapeva odreći ćeš me se triput. I stade plakati.
Marek
Chapitre 14
1
Po dvou pak dnech byl hod beránka a přesnic; i hledali přední kněží a zákoníci, kterak by jej lstivě jmouce, zamordovali.
2
Ale pravili: Ne v svátek, aby snad nebyl rozbroj v lidu.
3
A když byl v Betany, v domu Šimona malomocného, a seděl za stolem, přišla žena, mající nádobu alabastrovou masti velmi drahé, z nardového koření. A rozbivši nádobu, vylila ji na hlavu jeho.
4
I hněvali se někteří mezi sebou, řkouce: I proč ztráta masti této stala se?
5
Nebo mohlo jest toto prodáno býti dráže než za tři sta peněz, a dáno býti chudým. I škřipěli zubami na ni.
6
Ale Ježíš řekl: Nechtež jí. Proč ji rmoutíte? Dobrýť jest skutek učinila nade mnou.
7
Však chudé máte vždycky s sebou, a když budete chtíti, můžete jim dobře činiti, ale mne ne vždy míti budete.
8
Ona což mohla, to učinila; předešlať jest, aby těla mého pomazala ku pohřebu.
9
Amen pravím vám: Kdežkoli bude kázáno toto evangelium po všem světě, také i to, což učinila tato, bude vypravováno na památku její.
10
Tedy Jidáš Iškariotský, jeden ze dvanácti, odšel k předním kněžím, aby ho jim zradil.
11
Oni pak uslyševše to, zradovali se, a slíbili mu peníze dáti. I hledal, kterak by ho příhodně zradil.
12
Prvního pak dne přesnic, když velikonoční beránek zabíjín býval, řkou jemu učedlníci jeho: Kde chceš, ať jdouce, připravíme, abys jedl beránka?
13
I poslal dva z učedlníků svých, a řekl jim: Jděte do města, a potkáť vás člověk dčbán vody nesa. Jdětež za ním.
14
A kamžkoli vejde, rcete k hospodáři domu toho: Mistrť praví: Kde jest večeřadlo, v němž bych jedl beránka s učedlníky svými?
15
A on vám ukáže večeřadlo veliké, podlážené a připravené. Tu nám připravte.
16
I odešli učedlníci jeho, a přišli do města, a nalezli tak, jakož jim byl pověděl. I připravili beránka.
17
Když pak byl večer, přišel se dvanácti.
18
A když seděli za stolem a jedli, řekl Ježíš: Amen pravím vám, že jeden z vás mne zradí, kterýž jí se mnou.
19
A oni počali se rmoutiti a praviti jemu jeden každý obzvláštně: Zdali já jsem? A jiný: Zdali já?
20
On pak odpověděv, řekl jim: Jeden ze dvanácti, kterýž omáčí se mnou v míse.
21
Syn zajisté člověka jde, jakož jest psáno o něm, ale běda člověku tomu, skrze něhož Syn člověka bude zrazen. Dobré by bylo jemu, aby se byl nenarodil člověk ten.
22
A když oni jedli, vzav Ježíš chléb, a dobrořečiv, lámal a dával jim, řka: Vezměte, jezte, to jest tělo mé.
23
A vzav kalich, a díky učiniv, dal jim. A pili z něho všickni.
24
I řekl jim: To jest krev má nového Zákona, kteráž se za mnohé vylévá.
25
Amen pravím vám, žeť již více nebudu píti z plodu vinného kořene, až do onoho dne, když jej píti budu nový v království Božím.
26
A sezpívavše písničku, vyšli na horu Olivetskou.
27
Potom řekl jim Ježíš: Všickni vy zhoršíte se nade mnou této noci. Nebo psáno jest: Bíti budu pastýře, a rozprchnou se ovce.
28
Ale když z mrtvých vstanu, předejduť vás do Galilee.
29
Tedy Petr řekl jemu: Byť se pak všickni zhoršili, ale já nic.
30
Řekl jemu Ježíš: Amen pravím tobě, že dnes této noci, prve než kohout po dvakrát zazpívá, třikrát mne zapříš.
31
On pak mnohem více mluvil: Bychť pak měl s tebou i umříti, nezapřímť tebe. A takž také i všickni mluvili.
32
I přišli na místo, kterémuž jméno Getsemany. Tedy řekl učedlníkům svým: Seďtež tuto, ažť se pomodlím.
33
A pojav s sebou Petra a Jakuba a Jana, počal se lekati a velmi teskliv býti.
34
I dí jim: Smutnáť jest duše má až k smrti. Počekejtež tuto a bděte.
35
A poodšed maličko, padl na zemi a modlil se, aby, bylo-li by možné, odešla od něho hodina ta.
36
I řekl: Abba, Otče, všecko jest možné tobě. Přenes kalich tento ode mne, ale však ne, což já chci, ale co ty.
37
I přišel k učedlníkům a nalezl je, ani spí. I řekl Petrovi: Šimone, spíš? Nemohl-lis jediné hodiny bdíti?
38
Bděte a modlte se, abyste nevešli v pokušení. Duchť zajisté hotov jest, ale tělo nemocno.
39
A opět odšed, modlil se, táž slova mluvě.
40
A navrátiv se, nalezl je, ani opět spí; nebo oči jejich byly obtíženy; aniž věděli, co by jemu odpověděli.
41
I přišel po třetí, a řekl jim: Spětež již a odpočívejte; dostiť jest. Přišla hodina; aj, Syna člověka zrazují v ruce hříšných.
42
Vstaňte, pojďme. Aj, kterýž mne zrazuje, blízkoť jest.
43
A hned, když on ještě mluvil, přišel Jidáš, jenž byl jeden ze dvanácti, a s ním zástup veliký s meči a s kyjmi, poslaných od předních kněží a od zákoníků a starších.
44
Zrádce pak byl jim dal znamení, řka: Kteréhožkoli políbím, tenť jest, jmětež ho a veďte opatrně.
45
A přišed, hned přistoupiv k němu, řekl: Mistře, Mistře, a políbil ho.
46
Tedy oni vztáhli naň ruce své a jali jej.
47
Jeden pak z těch, kteříž tu okolo stáli, vytrh meč, udeřil služebníka nejvyššího kněze, a uťal jemu ucho.
48
I odpověděv Ježíš, řekl jim: Jako na lotra vyšli jste s meči a s kyjmi, abyste mne jali?
49
Na každý den býval jsem u vás, uče v chrámě, a nejali jste mne. Ale toť se děje, aby se naplnila písma.
50
Tedy učedlníci opustivše jej, všickni utekli.
51
Jeden pak mládenček šel za ním, odín jsa rouchem lněným po nahém těle. I popadli jej mládenci.
52
On pak opustiv roucho, nahý utekl od nich.
53
I přivedli Ježíše k nejvyššímu knězi, a sešli se k němu všickni přední kněží i starší i zákoníci.
54
Petr pak šel za ním zdaleka až na dvůr nejvyššího kněze; i seděl s služebníky, zhřívaje se u ohně.
55
Ale nejvyšší kněz i všecka ta rada hledali proti Ježíšovi svědectví, aby jej na smrt vydali, avšak nenalezli.
56
Nebo ač mnozí křivé svědectví mluvili proti němu, ale svědectví jejich nebyla jednostejná.
57
Tedy někteří povstavše, křivé svědectví dávali proti němu, řkouce:
58
My jsme slyšeli tohoto, že řekl: Já zbořím chrám tento rukou udělaný, a ve třech dnech jiný ne rukou udělaný postavím.
59
Ale ani to jejich svědectví nebylo jednostejné.
60
Tedy povstav nejvyšší kněz uprostřed, otázal se Ježíše, řka: Neodpovídáš ničehož, což tito na tebe svědčí?
61
Ale on mlčel, a nic neodpověděl. Opět nejvyšší kněz otázal se ho a řekl jemu: Jsi-liž ty Kristus, Syn Boha Požehnaného?
62
A Ježíš řekl: Jáť jsem, a uzříte Syna člověka, an sedí na pravici moci Boží, a přichází s oblaky nebeskými.
63
Tedy nejvyšší kněz roztrh roucho své, řekl: I což ještě potřebujeme svědků?
64
Slyšeli jste rouhání. Co se vám zdá? Oni pak všickni odsoudili jej, že jest hoden smrti.
65
I počali někteří naň plvati, a tvář jeho zakrývati, a poličkovati, a říkati jemu: Prorokuj nám. A služebníci kyji jej bili.
66
A když byl Petr v síni dole, přišla jedna z děveček nejvyššího kněze.
67
A uzřevši Petra, an se ohřívá, a popatřivši naň, dí: I ty s Ježíšem Nazaretským byl jsi.
68
Ale on zapřel, řka: Aniž vím, ani rozumím, co ty pravíš. I vyšel ven před síň, a kohout zazpíval.
69
Tedy děvečka, uzřevši jej opět, počala praviti těm, kteříž tu okolo stáli, že tento z nich jest.
70
A on opět zapřel. A po malé chvíli opět ti, kteříž tu stáli, řekli Petrovi: Jistě z nich jsi, nebo i Galilejský jsi, i řeč tvá podobná jest.
71
On pak počal se proklínati a přisahati, pravě: Neznám člověka toho, o němž vy pravíte.
72
A hned po druhé kohout zazpíval. I rozpomenul se Petr na slovo, kteréž byl řekl jemu Ježíš: Že prve než kohout dvakrát zazpívá, třikrát mne zapříš. A vyšed, plakal.