Comparer
Sveto Jevanđelje po Mateju 19
Défilement liéLes deux colonnes défilent ensemble
Sveto Jevanđelje po Mateju
Chapitre 19
1
I kad svrši Isus reči ove, otide iz Galileje, i dođe u okoline judejske preko Jordana.
2
I za Njim idoše ljudi mnogi i isceli ih onde.
3
I pristupiše k Njemu fariseji da Ga kušaju, i rekoše Mu: Može li čovek pustiti ženu svoju za svaku krivicu?
4
A On odgovarajući reče im: Niste li čitali da je Onaj koji je u početku stvorio čoveka muža i ženu stvorio ih?
5
I reče: Zato ostaviće čovek oca svog i mater, i prilepiće se k ženi svojoj, i biće dvoje jedno telo.
6
Tako nisu više dvoje, nego jedno telo; a šta je Bog sastavio čovek da ne rastavlja.
7
Rekoše Mu: Zašto dakle Mojsije zapoveda da se da knjiga raspusna, i da se pusti?
8
Reče im: Mojsije je vama dopustio po tvrđi vašeg srca puštati svoje žene; a iz početka nije bilo tako.
9
Nego ja vama kažem: Ako ko pusti svoju ženu, osim za kurvarstvo, i oženi se drugom, čini preljubu; i koji uzme puštenicu čini preljubu.
10
Rekoše Mu učenici Njegovi: Ako je tako čoveku sa ženom, nije se dobro ženiti.
11
A On reče im: Ne mogu svi primiti te reči do oni kojima je dano.
12
Jer ima uškopljenika koji su se tako rodili iz utrobe materine; a ima uškopljenika koje su ljudi uškopili; a ima uškopljenika koji su sami sebe uškopili carstva radi nebeskog. Ko može primiti neka primi.
13
Tada privedoše k Njemu decu da metne ruke na njih, i da se pomoli Bogu; a učenici zabranjivahu im.
14
A Isus reče: Ostavite decu i ne zabranjujte im dolaziti k meni; jer je takvih carstvo nebesko.
15
I metnuvši na njih ruke otide odande.
16
I gle, neko pristupivši reče Mu: Učitelju blagi! Kakvo ću dobro da učinim da imam život večni?
17
A On reče mu: Što me zoveš blagim? Niko nije blag osim jednog Boga. A ako želiš ući u život, drži zapovesti.
18
Reče Mu: Koje? A Isus reče: Da ne ubiješ; ne činiš preljube; ne ukradeš; ne svedočiš lažno;
19
poštuj oca i mater; i ljubi bližnjeg svog kao samog sebe.
20
Reče Mu mladić: Sve sam ovo sačuvao od mladosti svoje; šta mi još treba?
21
Reče mu Isus: Ako hoćeš savršen da budeš, idi i prodaj sve što imaš i podaj siromasima; i imaćeš blago na nebu; pa hajde za mnom.
22
A kad ču mladić reč, otide žalostan; jer beše vrlo bogat.
23
A Isus reče učenicima svojim: Zaista vam kažem da je teško bogatome ući u carstvo nebesko.
24
I još vam kažem: Lakše je kamili proći kroz iglene uši nego li bogatome ući u carstvo Božije.
25
A kad to čuše učenici, divljahu se vrlo govoreći: Ko se dakle može spasiti?
26
A Isus pogledavši na njih reče im: Ljudima je ovo nemoguće, a Bogu je sve moguće.
27
Tada odgovori Petar i reče Mu: Eto mi smo ostavili sve i za Tobom idemo; šta će dakle biti nama?
28
A Isus reče im: Zaista vam kažem da ćete vi koji idete za mnom, u drugom rođenju, kad sede Sin čovečiji na prestolu slave svoje, sešćete i vi na dvanaest prestola i suditi nad dvanaest kolena Izrailjevih.
29
I svaki, koji ostavi kuće, ili braću, ili sestre, ili oca, ili mater, ili ženu, ili decu, ili zemlju, imena mog radi, primiće sto puta onoliko, i dobiće život večni.
30
Ali će mnogi prvi biti poslednji i poslednji prvi.
Matouš
Chapitre 19
1
I stalo se, když dokonal Ježíš řeči tyto, bral se z Galilee, a přišel do končin Judských za Jordán.
2
I šli za ním zástupové mnozí, a uzdravil je tam.
3
I přistoupili k němu farizeové, pokoušejíce ho a řkouce jemu: Sluší-li člověku propustiti ženu svou z kterékoli příčiny?
4
On pak odpovídaje, řekl jim: Což jste nečtli, že ten, jenž stvořil člověka s počátku, muže a ženu učinil je?
5
A řekl: Protož opustí člověk otce i matku, a připojí se k manželce své, i budou dva jedno tělo.
6
A tak již nejsou dva, ale jedno tělo. A protož, což jest Bůh spojil, člověk nerozlučuj.
7
Řekli jemu: Pročež tedy Mojžíš rozkázal dáti list zapuzení a propustiti jí?
8
Dí jim: Mojžíš pro tvrdost srdce vašeho dopustil vám propouštěti manželky vaše, ale s počátku nebylo tak.
9
Protož pravím vám: Že kdožkoli propustil by manželku svou, (leč pro smilství) a jinou pojme, cizoloží, a kdož propuštěnou pojme, také cizoloží.
10
Řekli jemu učedlníci jeho: Poněvadž jest taková pře s manželkou, není dobré ženiti se.
11
On pak řekl jim: Ne všickniť chápají slova toho, ale ti toliko, jimž jest dáno.
12
Jsouť zajisté panicové, kteříž se tak z života matky zrodili; a jsouť panicové, kteříž učiněni jsou od lidí; a jsou panicové, kteříž se sami v panictví oddali pro království nebeské. Kdo může pochopiti, pochop.
13
Tehdy přineseny jsou k němu dítky, aby na ně ruce vzkládal a modlil se za ně. Učedlníci pak přimlouvali jim.
14
Ale Ježíš řekl jim: Nechte dítek a nebraňte jim jíti ke mně; nebo takovýchť jest království nebeské.
15
A po vzkládání na ně rukou odebral se odtud.
16
A aj, jeden přistoupiv, řekl jemu: Mistře dobrý, co dobrého budu činiti, abych měl život věčný?
17
A on řekl jemu: Co mne nazýváš dobrým? Žádný není dobrý, než jediný, totiž Bůh. Chceš-li pak vjíti do života, ostříhej přikázání.
18
Dí jemu: Kterých? A Ježíš řekl mu: Nezabiješ, nezcizoložíš, nepokradeš, nepromluvíš křivého svědectví,
19
Cti otce svého i matku, a milovati budeš bližního svého jako sebe samého.
20
Dí jemu mládenec: Všeho toho ostříhal jsem od své mladosti. Èehož mi se ještě nedostává?
21
Řekl mu Ježíš: Chceš-li dokonalým býti, jdiž a prodej statek svůj, a rozdej chudým, a budeš míti poklad v nebi, a pojď, následuj mne.
22
Uslyšev pak mládenec tu řeč, odšel, smuten jsa; nebo měl statku mnoho.
23
Tedy Ježíš řekl učedlníkům svým: Amen pravím vám, že bohatý nesnadně vejde do království nebeského.
24
A opět pravím vám: Snázeť jest velbloudu skrze ucho jehly projíti, nežli bohatému vjíti do království Božího.
25
A uslyšavše to učedlníci jeho, i užasli se velmi, řkouce: I kdož tedy může spasen býti?
26
A pohleděv na ně Ježíš, řekl jim: U lidíť jest to nemožné, ale u Boha všecko jest možné.
27
Tehdy odpověděv Petr, řekl mu: Aj, my opustili jsme všecky věci, a šli jsme za tebou. Což pak nám bude dáno za to?
28
A Ježíš řekl jim: Amen pravím vám, že vy, kteříž jste následovali mne, v druhém narození, když se posadí Syn člověka na trůnu velebnosti své, sednete i vy na dvanácti stolicích, soudíce dvanáctero pokolení Izraelské.
29
A každý, kdož opustil by domy, nebo bratry, neb sestry, neb otce, neb matku, nebo manželku, nebo syny, nebo pole pro jméno mé, stokrát více vezme, a život věčný dědičně obdrží.
30
Mnozí pak první budou poslední, a poslední první.