Comparar
Psalms 144
Rolagem vinculadaAs duas colunas rolam juntas
Psalms
Capítulo 144
1
A Psalm of David. Blessed be Jehovah my rock,
Who teacheth my hands to war,
And my fingers to fight:
2
My lovingkindness, and my fortress,
My high tower, and my deliverer;
My shield, and he in whom I take refuge;
Who subdueth my people under me.
3
Jehovah, what is man, that thou takest knowledge of him?
Or the son of man, that thou makest account of him?
4
Man is like to vanity:
His days are as a shadow that passeth away.
5
Bow thy heavens, O Jehovah, and come down:
Touch the mountains, and they shall smoke.
6
Cast forth lightning, and scatter them;
Send out thine arrows, and discomfit them.
7
Stretch forth thy hand from above;
Rescue me, and deliver me out of great waters,
Out of the hand of aliens;
8
Whose mouth speaketh deceit,
And whose right hand is a right hand of falsehood.
9
I will sing a new song unto thee, O God:
Upon a psaltery of ten strings will I sing praises unto thee.
10
Thou art he that giveth salvation unto kings;
Who rescueth David his servant from the hurtful sword.
11
Rescue me, and deliver me out of the hand of aliens,
Whose mouth speaketh deceit,
And whose right hand is a right hand of falsehood.
12
When our sons shall be as plants grown up in their youth,
And our daughters as corner-stones hewn after the fashion of a palace;
13
When our garners are full, affording all manner of store,
And our sheep bring forth thousands and ten thousands in our fields;
14
When our oxen are well laden;
When there is no breaking in, and no going forth,
And no outcry in our streets:
15
Happy is the people that is in such a case;
Yea, happy is the people whose God is Jehovah.
Žalmy
Capítulo 144
1
Davidův. Požehnaný Hospodin skála má, kterýž učí ruce mé boji, a prsty mé bitvě.
2
Milosrdenství mé a hrad můj, útočiště mé, vysvoboditel můj, a štít můj, protož v něhoť já doufám; onť mi podmaňuje lidi.
3
Hospodine, co jest člověk, že se znáš k němu, a syn člověka, že ho sobě tak vážíš?
4
Èlověk marnosti podobný jest, dnové jeho jako stín pomíjející.
5
Hospodine, nakloň svých nebes a sstup, dotkni se hor, a kouřiti se budou.
6
Sešli hromobití a rozptyl je, vypusť střely své a poraz je.
7
Vztáhni ruku svou s výsosti, vysvoboď mne, a vytrhni mne z vod mnohých, z ruky cizozemců.
8
Jejichž ústa mluví marnost, a pravice jejich jest pravice lživá.
9
Bože, píseň novou zpívati budu tobě na loutně, a na desíti strunách žalmy tobě prozpěvovati,
10
Dávajícímu vítězství králům, a vysvobozujícímu Davida, služebníka svého od meče vražedlného.
11
Vysvoboď mne, a vytrhni mne z ruky cizozemců, jejichž ústa mluví marnost, a pravice jejich pravice lživá.
12
Aby synové naši byli jako štípkové zdárně rostoucí v mladosti své, a dcery naše jako úhelní kamenové, tesaní ku podobenství chrámu.
13
Špižírny naše plné ať vydávají všelijaké potravy; dobytek náš ať rodí na tisíce, a na deset tisíců v stájích našich.
14
Volové naši ať jsou vytylí; ať není vpádu ani zajetí, ani naříkání na ulicích našich.
15
Blahoslavený lid, jemuž se tak děje, blahoslavený ten lid, jehož Hospodin Bohem jest.