Comparar
Mateju 15
Rolagem vinculadaAs duas colunas rolam juntas
Mateju
Capítulo 15
1
Tada pristupe Isusu farizeji i pismoznanci iz Jeruzalema govoreći:
2
“Zašto tvoji učenici prestupaju predaju starih? Ne umivaju ruku prije jela!”
3
On im odgovori: “A zašto vi prestupate zapovijed Božju radi svoje predaje?
4
Ta reče Bog: Poštuj oca i majku! I: Tko prokune oca ili majku, smrću neka se kazni!
5
A vi velite: 'Rekne li tko ocu ili majci: Pomoć koja te od mene ide neka bude sveti dar,
6
ne treba da poštuje oca svoga ni majku svoju.' Tako dokinuste riječ Božju radi svoje predaje.
7
Licemjeri, dobro prorokova o vama Izaija:
8
Narod me ovaj usnama časti, a srce mu je daleko od mene.
9
Uzalud me štuju naučavajući nauke - uredbe ljudske.”
10
Tada dozove mnoštvo i reče: “Slušajte i razumijte!
11
Ne onečišćuje čovjeka što ulazi u usta, nego što iz usta izlazi - to čovjeka onečišćuje.”
12
Tada pristupe k njemu učenici i kažu mu: “Znaš li da su se farizeji sablaznili kad su čuli tu riječ?”
13
On im odgovori: “Svaki nasad koji ne posadi Otac moj nebeski iskorijenit će se.
14
Pustite ih! Slijepi su, vođe slijepaca! A ako slijepac slijepca vodi, obojica će u jamu pasti.”
15
Petar prihvati i reče mu: “Protumači nam tu prispodobu!”
16
A on reče: “I vi još uvijek ne razumijete?
17
Ne shvaćate li: sve što ulazi na usta, ide u trbuh te se izbacuje u zahod.
18
Naprotiv, što iz usta izlazi, iz srca izvire i to onečišćuje čovjeka.
19
Ta iz srca izviru opake namisli, ubojstva, preljubi, bludništva, krađe, lažna svjedočanstva, psovke.
20
To onečišćuje čovjeka; a jesti neopranih ruku ne onečišćuje čovjeka.”
21
Isus zatim ode odande i povuče se u krajeve tirske i sidonske.
22
I gle: žena neka, Kanaanka iz onih krajeva, iziđe vičući: “Smiluj mi se, Gospodine, Sine Davidov! Kći mi je teško opsjednuta!”
23
Ali on joj ne uzvrati ni riječi. Pristupe mu na to učenici te ga moljahu: “Udovolji joj jer viče za nama.”
24
On odgovori: “Poslan sam samo k izgubljenim ovcama doma Izraelova.”
25
Ali ona priđe, pokloni mu se ničice i kaže: “Gospodine, pomozi mi!”
26
On odgovori: “Ne priliči uzeti kruh djeci i baciti ga psićima.”
27
A ona će: “Da, Gospodine! Ali psići jedu od mrvica što padaju sa stola njihovih gospodara!”
28
Tada joj Isus reče: “O ženo! Velika je vjera tvoja! Neka ti bude kako želiš.” I ozdravi joj kći toga časa.
29
Otišavši odande, dođe Isus do Galilejskog mora, uziđe na goru i sjede ondje.
30
Tada nagrnu k njemu silan svijet s hromima, kljastima, slijepima, nijemima i mnogima drugima. Polože mu ih do nogu, a on ih izliječi.
31
Gledajući kako su nijemi progovorili, kljasti ozdravili, hromi prohodali, slijepi progledali, divilo se mnoštvo i slavilo Boga Izraelova.
32
A Isus dozva svoje učenike pa im reče: “Žao mi je naroda jer su već tri dana uza me, a nemaju što jesti. Otpraviti ih gladne neću da ne klonu putem.”
33
Kažu mu učenici: “Odakle nam u pustinji toliko kruha da nahranimo toliko mnoštvo?”
34
A Isus im reče: “Koliko kruhova imate?” Oni će: “Sedam, i malo riba.”
35
Nato zapovjedi mnoštvu da posjeda po zemlji,
36
uze sedam kruhova i ribe, zahvali, razlomi i davaše učenicima, a učenici mnoštvu.
37
I jeli su i nasitili se. A od preteklih ulomaka nakupiše sedam punih košara.
38
A blagovalo je četiri tisuće muškaraca, osim žena i djece.
39
Tada otpusti mnoštvo, uđe u lađu i ode u kraj magadanski.
Matouš
Capítulo 15
1
A v tom přistoupí k Ježíšovi Jeruzalémští zákoníci a farizeové, řkouce:
2
Proč učedlníci tvoji přestupují ustanovení starších? Nebo neumývají rukou svých, když mají jísti chléb.
3
A on odpovídaje, řekl jim: Pročež i vy přestupujete přikázání Boží pro ustanovení vaše?
4
Nebo přikázal Bůh, řka: Cti otce svého i matku, a kdož by zlořečil otci neb mateři, smrtí ať umře.
5
Ale vy pravíte: Kdož by koli řekl otci neb mateři: Dar ode mne obětovaný, tobě prospěje, by pak i neuctil otce svého neb mateře své, bez viny bude.
6
A takž zrušili jste přikázání Boží pro své ustanovení.
7
Pokrytci, dobře prorokoval o vás Izaiáš, řka:
8
Přibližuje se ke mně lid tento ústy svými a rty mne ctí, ale srdce jejich daleko jest ode mne.
9
Nadarmoť mne ctí, učíce učení, jenž jsou přikázání lidská.
10
A svolav zástup, řekl jim: Slyšte a rozumějte.
11
Ne to, což vchází v ústa, poskvrňuje člověka, ale což z úst pochází, toť poskvrňuje člověka.
12
Tehdy přistoupivše učedlníci jeho, řekli mu: Víš-li, že farizeové, slyševše tu řeč, zhoršili se?
13
A on odpovídaje, řekl: Všeliké štípení, jehož neštípil Otec můj nebeský, vykořeněno bude.
14
Nechte jich, vůdcovéť jsou slepí slepých, a povede-li slepý slepého, oba v jámu upadnou.
15
I odpověděv Petr, řekl jemu: Vylož nám to podobenství.
16
Ježíš pak řekl: Ještě i vy bez rozumu jste?
17
Nerozumíte-liž, že všecko, což v ústa vchází, do břicha jde a vypouští se ven?
18
Ale které věci z úst pocházejí, z srdce jdou, a tyť poskvrňují člověka.
19
Z srdceť zajisté vycházejí zlá myšlení, vraždy, cizoložstva, smilstva, krádeže, křivá svědectví, rouhání.
20
Tyť jsou věci poskvrňující člověka. Ale neumytýma rukama jísti, toť neposkvrňuje člověka.
21
A vyšed odtud Ježíš, bral se do krajin Tyrských a Sidonských.
22
A aj, žena Kananejská z končin těch vyšedši, volala za ním, řkuci: Smiluj se nade mnou, Pane, synu Davidův. Dceru mou hrozně trápí ďábelství.
23
Kterýžto neodpověděl jí slova. I přistoupivše učedlníci jeho, prosili ho, řkouce: Propusť ji, neboť volá za námi.
24
On pak odpověděv, řekl: Nejsem poslán než k ovcem zahynulým z domu Izraelského.
25
Ale ona přistoupivši, klaněla se jemu, řkuci: Pane, pomoz mi.
26
On pak odpověděv, řekl: Není slušné vzíti chléb synů a vrci štěňatům.
27
A ona řekla: Takť jest, Pane. Avšak štěňata jedí drobty, kteříž padají z stolů pánů jejich.
28
Tedy odpovídaje Ježíš, řekl jí: Ó ženo, veliká jest víra tvá. Staniž se tobě, jakž chceš. I uzdravena jest dcera její v tu hodinu.
29
A odšed odtud Ježíš, šel podle moře Galilejského, a vstoupiv na horu, posadil se tam.
30
I přišli k němu zástupové mnozí, majíce s sebou kulhavé, slepé, němé, polámané a jiné mnohé. I kladli je k nohám Ježíšovým, a on uzdravil je,
31
Takže se zástupové divili, vidouce, ano němí mluví, polámaní zdraví jsou, kulhaví chodí, slepí vidí. I velebili Boha Izraelského.
32
Ježíš pak svolav učedlníky své, řekl: Líto mi zástupu, ješto již tři dni trvají se mnou a nemají, co by jedli; a rozpustiti jich lačných nechci, aby nezhynuli na cestě.
33
I řekli mu učedlníci jeho: I kde bychom vzali tolik chleba na této poušti, abychom takový zástup nasytili?
34
I řekl jim Ježíš: Kolik chlebů máte? A oni řkou: Sedm a málo rybiček.
35
I rozkázal zástupům, aby se posadili na zemi.
36
A vzav těch sedm chlebů a ryby, učiniv díky, lámal a dal učedlníkům svým, a učedlníci zástupu.
37
I jedli všickni a nasyceni jsou. A sebrali, což zbylo drobtů, sedm košů plných.
38
Bylo pak těch, kteříž jedli, čtyři tisíce mužů kromě žen a dětí.
39
A rozpustiv zástupy, vstoupil na lodí. I přišel do krajiny Magdala.