Comparar
Psalmi 107
Rolagem vinculadaAs duas colunas rolam juntas
Psalmi
Capítulo 107
1
Hvalite Jahvu jer je dobar, jer je dovijeka ljubav njegova!
2
Tako nek' reknu svi otkupljenici koje Jahve otkupi iz ruke dušmanske
3
i koje skupi iz svih zemalja, s istoka i sa zapada, sa sjevera i s juga.
4
Lutahu pustinjom, u samoći pustoj, puta ne nalazeć' do naseljena grada.
5
Gladni su bili, žeđu izmoreni, duša je klonula u njima.
6
Tada zavapiše Jahvi u svojoj tjeskobi, i on ih istrže iz svih nevolja.
7
Pravim ih putem pÓovede da stignu ka gradu naseljenu.
8
Neka hvale Jahvu za dobrotu njegovu, za čudesa njegova sinovima ljudskim!
9
Jer gladnu dušu on nasiti, dušu izgladnjelu on napuni dobrima.
10
U mraku sjeđahu i u tmini, sputani bijedom i gvožđima,
11
jer su prkosili besjedama Božjim i prezreli naum Svevišnjega.
12
Srce im stoga skrši patnjama: posrtahu, a ne bješe nikog da im pomogne.
13
Tada zavapiše Jahvi u svojoj tjeskobi i on ih istrže iz svih nevolja.
14
Izvede ih iz tmina i mraka, raskide okove njihove.
15
Neka hvale Jahvu za dobrotu njegovu, za čudesa njegova sinovima ljudskim!
16
Jer razbi vrata mjedena i gvozdene polomi zasune.
17
Zbog svojih bezakonja bolovahu oni, ispaštajuć' svoje opačine:
18
svako se jelo gadilo duši njihovoj, do vrata smrti oni dođoše.
19
Tada zavapiše Jahvi u svojoj tjeskobi i on ih istrže iz svih nevolja.
20
Riječ svoju posla da ih ozdravi i život im spasi od jame grobne.
21
Neka hvale Jahvu za dobrotu njegovu, za čudesa njegova sinovima ljudskim!
22
Nek' prinose žrtve zahvalnice i kličući nek' djela njegova kazuju!
23
Oni koji lađama zaploviše morem da po vodama silnim trguju:
24
oni vidješe djela Jahvina, čudesa njegova na pučini.
25
On reče i olujni se vjetar uzvitla što u visinu diže valove mora.
26
Do neba se dizahu, u bezdan se spuštahu, u nevolji duša im ginula.
27
Teturahu i posrtahu kao pijani, sva ih je mudrost izdala.
28
Tada zavapiše Jahvi u svojoj tjeskobi i on ih istrže iz svih nevolja.
29
Smiri oluju u tih povjetarac, valovi morski umukoše.
30
Obradovaše se tišini, u željenu luku on ih povede.
31
Neka hvale Jahvu za dobrotu njegovu, za čudesa njegova sinovima ljudskim!
32
Neka ga uzvisuju u narodnom zboru, neka ga hvale u vijeću staraca!
33
On pretvori rijeke u pustinju, a izvore vodene u žednu zemlju;
34
plodonosnu zemlju u slanu pustaru zbog zloće žitelja njezinih.
35
On obrati pustinju u jezero, a zemlju suhu u vodene izvore
36
i naseli ondje izgladnjele te podigoše grad gdje će živjeti.
37
Zasijaše njive, posadiše vinograde što im doniješe obilnu ljetinu.
38
I on ih blagoslovi te se namnožiše silno i stada im se ne smanjiše.
39
Prorijeđeni bjehu i prezreni pod teretom patnja i nevolja.
40
Onaj što izlijeva prezir na knezove pusti ih da po bespuću pustom lutaju.
41
Iz nevolje pÓodiže ubogog i obitelji k'o stada ÓumnožÄi.
42
Videć' to, čestiti neka se raduju, a zloća neka sebi usta začepi!
43
Tko je mudar nek' o svemu tom razmišlja i nek' uvidi dobrotu Jahvinu!
Žalmy
Capítulo 107
1
Oslavujte Hospodina, nebo jest dobrý, nebo na věky milosrdenství jeho.
2
Nechť o tom vypravují ti, kteříž jsou vykoupeni skrze Hospodina, jak je on vykoupil z ruky těch, kteříž je ssužovali,
3
A shromáždil je z zemí, od východu a od západu, od půlnoci i od moře.
4
Bloudili po poušti, po cestách pustých, města k přebývání nenacházejíce.
5
Hladovití a žízniví byli, až v nich svadla duše jejich.
6
Když volali k Hospodinu v ssoužení svém, z úzkostí jejich vytrhl je,
7
A vedl je po cestě přímé, aby přišli do města k bydlení.
8
Nechať oslavují před Hospodinem milosrdenství jeho, a divné skutky jeho před syny lidskými,
9
Poněvadž napájí duši žíznivou, a duši hladovitou naplňuje dobrými věcmi.
10
Kteříž sedí ve tmě a v stínu smrti, sevříni jsouce bídou i železy,
11
Protože odporni byli řečem Boha silného, a radou Nejvyššího pohrdli.
12
Pročež ponížil bídou srdce jejich, padli, a nebylo pomocníka.
13
Když volají k Hospodinu v ssoužení svém, z úzkostí je vysvobozuje.
14
Vyvodí je z temností a stínu smrti, a svazky jejich trhá.
15
Nechať oslavují před Hospodinem milosrdenství jeho, a divné skutky jeho před syny lidskými,
16
Poněvadž láme brány měděné, a závory železné posekává.
17
Blázni pro cestu převrácenosti své, a pro nepravosti své v trápení bývají.
18
Oškliví se jim všeliký pokrm, až se i k branám smrti přibližují.
19
Když volají k Hospodinu v ssoužení svém, z úzkostí jejich je vysvobozuje.
20
Posílá slovo své, a uzdravuje je, a vysvobozuje je z hrobu.
21
Nechať oslavují před Hospodinem milosrdenství jeho, a divné skutky jeho před syny lidskými,
22
A obětujíce oběti chvály, ať vypravují skutky jeho s prozpěvováním.
23
Kteří se plaví po moři na lodech, pracujíce na velikých vodách,
24
Tiť vídají skutky Hospodinovy, a divy jeho v hlubokosti.
25
Jakž jen dí, hned se strhne vítr bouřlivý, a dme vlny mořské.
26
Vznášejí se k nebi, sstupují do propasti, duše jejich v nebezpečenství rozplývá se.
27
Motají se a nakloňují jako opilý, a všecko umění jejich mizí.
28
Když volají k Hospodinu v ssoužení svém, z úzkostí jejich je vysvobozuje.
29
Proměňuje bouři v utišení, tak že umlkne vlnobití jejich.
30
I veselí se, že utichlo; a tak přivodí je k břehu žádostivému.
31
Nechať oslavují před Hospodinem milosrdenství jeho, a divné skutky jeho před syny lidskými.
32
Nechť ho vyvyšují v shromáždění lidu, a v radě starců chválí jej.
33
Obrací řeky v poušť, a prameny vod v suchost,
34
Zemi úrodnou v slatinnou, pro zlost obyvatelů jejích.
35
Pustiny obrací v jezera, a zemi vyprahlou v prameny vod.
36
I osazuje na ní hladovité, aby stavěli města k bydlení.
37
Kteříž osívají pole, a dělají vinice, a shromažďují sobě užitek úrody.
38
Takť on jim žehná, že se rozmnožují velmi, a dobytka jejich neumenšuje.
39
A někdy pak umenšeni a sníženi bývají ukrutenstvím, bídou a truchlostí,
40
Když vylévá pohrdání na knížata, dopouštěje, aby bloudili po poušti bezcestné.
41
Onť vyzdvihuje nuzného z trápení, a rozmnožuje rodinu jako stádo.
42
Nechť to spatřují upřímí, a rozveselí se, ale všeliká nepravost ať zacpá ústa svá.
43
Ale kdo jest tak moudrý, aby toho šetřil, a vyrozumíval mnohému milosrdenství Hospodinovu?