Comparar

2 Crônicas 30

Rolagem vinculadaAs duas colunas rolam juntas

2 Crônicas

Capítulo 30
1 Ezequias enviou mensageiros a todo o Israel e Judá, e também escreveu cartas a Efraim e Manassés, para que viessem à casa do SENHOR em Jerusalém, a fim de celebrar a Páscoa ao SENHOR, o Deus de Israel.
2 Pois o rei havia decidido em conselho com seus líderes e com toda a assembleia em Jerusalém celebrar a Páscoa no segundo mês.
3 Porque não puderam celebrá-la naquele tempo, pois os sacerdotes não haviam se santificado em número suficiente, e o povo não havia se reunido em Jerusalém.
4 Isso pareceu bem aos olhos do rei e de toda a assembleia.
5 Então estabeleceram um decreto para fazer uma proclamação por todo o Israel, desde Berseba até Dã, para que viessem celebrar a Páscoa ao SENHOR, o Deus de Israel, em Jerusalém; pois não a haviam celebrado em grande número da maneira como está escrito.
6 Assim, os mensageiros foram com as cartas do rei e de seus líderes por todo o Israel e Judá, segundo a ordem do rei, dizendo: “Filhos de Israel, voltem-se novamente para o SENHOR, o Deus de Abraão, Isaque e Israel, para que ele se volte para o remanescente de vocês que escapou das mãos dos reis da Assíria.
7 Não sejam como seus pais e como seus irmãos, que transgrediram contra o SENHOR, o Deus de seus pais, de modo que ele os entregou à desolação, como vocês estão vendo.
8 Agora, não sejam obstinados, como foram seus pais, mas submetam-se ao SENHOR, e entrem em seu santuário, que ele santificou para sempre, e sirvam ao SENHOR, seu Deus, para que a sua ira ardente se desvie de vocês.
9 Pois, se vocês se voltarem novamente para o SENHOR, seus irmãos e seus filhos encontrarão compaixão junto àqueles que os levaram cativos, e voltarão a esta terra; porque o SENHOR, seu Deus, é bondoso e misericordioso, e não desviará o seu rosto de vocês, se vocês se voltarem para ele.”
10 Os mensageiros passaram de cidade em cidade pelas terras de Efraim e Manassés, até Zebulom; mas as pessoas zombavam deles e os ridicularizavam.
11 No entanto, alguns homens de Aser, de Manassés e de Zebulom se humilharam e foram a Jerusalém.
12 A mão de Deus também esteve sobre Judá para dar-lhes um só coração, a fim de cumprirem a ordem do rei e dos líderes, segundo a palavra do SENHOR.
13 Muitas pessoas se reuniram em Jerusalém para celebrar a Festa dos Pães Asmos no segundo mês, uma assembleia imensa.
14 Eles se levantaram e removeram os altares que havia em Jerusalém; também removeram todos os altares de incenso e os lançaram no vale de Cedrom.
15 Então sacrificaram o cordeiro da Páscoa no décimo quarto dia do segundo mês. Os sacerdotes e os levitas se envergonharam, santificaram-se e trouxeram holocaustos à casa do SENHOR.
16 Eles tomaram os seus lugares segundo a sua ordem, de acordo com a lei de Moisés, homem de Deus. Os sacerdotes aspergiam o sangue que recebiam das mãos dos levitas.
17 Pois havia muitos na assembleia que não haviam se santificado; por isso, os levitas ficaram encarregados de sacrificar os cordeiros da Páscoa por todos os que não estavam purificados, para consagrá-los ao SENHOR.
18 Pois uma multidão do povo, muitos de Efraim, Manassés, Issacar e Zebulom, não havia se purificado, e ainda assim comeram a Páscoa de uma maneira diferente da que está escrita. Mas Ezequias orou por eles, dizendo: “Que o bom SENHOR perdoe a todo aquele
19 que prepara o seu coração para buscar a Deus, o SENHOR, o Deus de seus pais, mesmo que não esteja purificado segundo as regras de purificação do santuário.”
20 O SENHOR ouviu a Ezequias e curou o povo.
21 Os filhos de Israel que estavam presentes em Jerusalém celebraram a Festa dos Pães Asmos por sete dias com grande alegria. Os levitas e os sacerdotes louvavam ao SENHOR dia após dia, cantando ao SENHOR com instrumentos ressoantes.
22 Ezequias falou palavras de encorajamento a todos os levitas que demonstravam bom entendimento no serviço do SENHOR. Assim, eles comeram durante os sete dias da festa, oferecendo sacrifícios pacíficos e rendendo graças ao SENHOR, o Deus de seus pais.
23 Toda a assembleia decidiu em conselho celebrar a festa por mais sete dias, e eles a celebraram por mais sete dias com alegria.
24 Pois Ezequias, rei de Judá, deu à assembleia para as ofertas mil novilhos e sete mil ovelhas; e os líderes deram à assembleia mil novilhos e dez mil ovelhas; e um grande número de sacerdotes se santificou.
25 Toda a assembleia de Judá, com os sacerdotes e os levitas, e toda a assembleia que veio de Israel, bem como os estrangeiros que vieram da terra de Israel e os que habitavam em Judá, se alegraram.
26 Houve, pois, grande alegria em Jerusalém; porque desde os dias de Salomão, filho de Davi, rei de Israel, não havia nada semelhante a isso em Jerusalém.
27 Então os sacerdotes levitas se levantaram e abençoaram o povo. A voz deles foi ouvida, e a sua oração chegou até a sua santa habitação, até os céus.

2 Letopisu

Capítulo 30
1 Potom poslal Ezechiáš ke všemu lidu Izraelskému a Judskému, psal také listy k Efraimovi a Manassesovi, aby přišli do domu Hospodinova do Jeruzaléma, a slavili velikunoc Hospodinu Bohu Izraelskému.
2 Snesli se pak byli na tom král i knížata jeho, i všecko shromáždění v Jeruzalémě, aby slavili velikunoc měsíce druhého.
3 Nebo nemohli slaviti toho času, proto že kněží posvěcených se nedostávalo, aniž se lid byl shromáždil do Jeruzaléma.
4 I vidělo se to za dobré králi i všemu množství,
5 A usoudili, aby provolati dali po všem Izraeli, od Bersabé až do Dan, aby přišli k slavení velikonoci Hospodinu Bohu Izraelskému do Jeruzaléma; nebo již byli dávno neslavili tak, jakž psáno jest.
6 Protož šli poslové s listy od krále a od knížat jeho po vší zemi Izraelské a Judské s rozkazem královským tímto: Synové Izraelští, obraťte se k Hospodinu Bohu Abrahamovu, Izákovu a Izraelovu, i obrátí se k ostatkům, kteříž jste koli znikli ruky králů Assyrských.
7 A nebývejte jako otcové vaši a bratří vaši, kteříž převráceně činili proti Hospodinu Bohu otců svých, pročež dal je v zpuštění, jakž sami vidíte.
8 Nyní tedy nezatvrzujte šijí svých tak, jako otcové vaši. Podejte ruky Hospodinu, a poďte do svatyně jeho, kteréž posvětil na věky, a služte Hospodinu Bohu svému, a odvrátí se od vás hněv prchlivosti jeho.
9 Nebo obrátíte-li se k Hospodinu, bratří vaši i synové vaši milosrdenství obdrží u těch, kteříž je zjímali, tak že se navrátí do země této. Milosrdný zajisté a dobrotivý jest Hospodin Bůh váš, aniž odvrátí tváři od vás, jestliže se obrátíte k němu.
10 Když pak ti poslové chodili z města do města po kraji Efraim a Manasse až do Zabulon, posmívali se a utrhali jim.
11 Ale však někteří z Asser, Manasses a Zabulon, poníživše se, přišli do Jeruzaléma.
12 V Judstvu tolikéž byla ruka Boží, tak že jim dal srdce jedno k vykonání rozkazu králova a knížat, podlé slova Hospodinova.
13 I sešlo se do Jeruzaléma lidu mnoho, aby drželi slavnost přesnic měsíce druhého, shromáždění velmi veliké.
14 Tedy povstavše, pobořili oltáře, kteříž byli v Jeruzalémě; též i všecky oltáře, na kterýchž se kadívalo, rozbořili a vmetali do potoka Cedron.
15 Potom pak obětovali beránka velikonočního, čtrnáctého dne měsíce druhého. Kněží pak a Levítové zastyděvše se, posvětili se, a přivedli oběti do domu Hospodinova.
16 A stáli v řadu svém vedlé povinnosti své podlé zákona Mojžíše muže Božího, a kněží kropili krví, berouce ji z rukou Levítů.
17 Nebo mnozí byli v shromáždění, kteříž se neposvětili. Protož Levítové zabíjeli beránky velikonoční za každého nečistého, k tomu, aby jich posvětili Hospodinu.
18 Veliký zajisté díl toho lidu, množství z Efraima, Manassesa, Izachara a Zabulona, neočistili se, a však jedli beránka velikonočního jinak než psáno jest. Ale modlil se Ezechiáš za ně, řka: Dobrotivý Hospodin očistiž toho,
19 Kdožkoli celým srdcem svým se ustavil, aby hledal Boha, Hospodina Boha otců svých, byť pak i očištěn nebyl vedlé očišťování svatého.
20 I vyslyšel Hospodin Ezechiáše, a uzdravil lid.
21 A tak drželi synové Izraelští, kteříž byli v Jeruzalémě, slavnost přesnic za sedm dní s veselím velikým, a chválili Hospodina každého dne Levítové a kněží na nástrojích sílu Hospodinovu.
22 Mluvil pak byl Ezechiáš přívětivě ke všechněm Levítům vyučujícím známosti pravé Hospodina. I jedli oběti slavnosti té za sedm dní, obětujíce oběti pokojné, a oslavujíce Hospodina Boha otců svých.
23 Tedy sneslo se na tom všecko shromáždění, aby učinili tolikéž za druhých sedm dní. Takž slavili jiných sedm dní s radostí.
24 Nebo Ezechiáš král Judský dal shromáždění tomu tisíc volků, a sedm tisíc ovec. Knížata také dala shromáždění volků tisíc, a ovec deset tisíců. A posvětilo se kněží velmi mnoho.
25 A tak veselilo se všecko shromáždění Judské, i kněží a Levítové a všecko shromáždění, kteréž přišlo z Izraele, i příchozí, kteříž byli přišli z země Izraelské, i obyvatelé Judští.
26 A bylo veselí veliké v Jeruzalémě; nebo ode dnů Šalomouna syna Davida, krále Izraelského, nic takového nebylo v Jeruzalémě.
27 Potom pak vstali kněží i Levítové, a dali požehnání lidu. I vyslyšán jest hlas jejich, a přišla modlitba jejich k příbytku svatosti Hospodinovy v nebe.

Escolher um livro