Comparar
Cantares de Salomão 5
Rolagem vinculadaAs duas colunas rolam juntas
Cantares de Salomão
Capítulo 5
1
Eu vim ao meu jardim, minha irmã, minha noiva.
Colhi a minha mirra com a minha especiaria;
Comi o meu favo com o meu mel;
Bebi o meu vinho com o meu leite.
Comam, amigos!
Bebam, sim, bebam fartamente, amados.
2
Eu dormia, mas o meu coração estava desperto.
É a voz do meu amado que bate:
“Abra para mim, minha irmã, meu amor, minha pomba, minha imaculada;
pois a minha cabeça está coberta de orvalho,
e o meu cabelo com a umidade da noite.”
3
Já tirei a minha túnica. Acaso devo vesti-la?
Já lavei os meus pés. Acaso devo sujá-los?
4
O meu amado colocou a mão pela abertura da tranca.
Meu coração estremeceu por ele.
5
Eu me levantei para abrir para o meu amado.
Minhas mãos gotejavam mirra,
meus dedos, mirra líquida,
nas maçanetas da fechadura.
6
Eu abri para o meu amado;
mas o meu amado havia se retirado e ido embora.
Meu coração desfaleceu quando ele falou.
Eu o procurei, mas não o encontrei.
Eu o chamei, mas ele não respondeu.
7
Os guardas que rondam a cidade me encontraram.
Eles me espancaram.
Eles me feriram.
Os guardas das muralhas tiraram o meu manto.
8
Eu as conjuro, filhas de Jerusalém,
Se encontrarem o meu amado,
que digam a ele que estou desfalecendo de amor.
9
Em que o seu amado é melhor do que outro amado,
ó mais bela das mulheres?
Em que o seu amado é melhor do que outro amado,
para que você nos conjure assim?
10
O meu amado é branco e corado.
O melhor entre dez mil.
11
Sua cabeça é como o ouro mais puro.
Seus cabelos são ondulados, negros como o corvo.
12
Seus olhos são como pombas junto aos ribeiros de águas,
lavados em leite, engastados como joias.
13
Suas faces são como um canteiro de especiarias, com torres de perfumes.
Seus lábios são como lírios, gotejando mirra líquida.
14
Suas mãos são como anéis de ouro engastados com berilo.
Seu corpo é como uma obra de marfim, coberta de safiras.
15
Suas pernas são como colunas de mármore, firmadas em bases de ouro puro.
Sua aparência é como o Líbano, excelente como os cedros.
16
Sua boca é doçura;
sim, ele é totalmente desejável.
Este é o meu amado, e este é o meu amigo,
filhas de Jerusalém.
Píseň písní
Capítulo 5
1
Přišelť jsem do zahrady své, sestro má choti, sbírám mirru svou i vonné věci své, jím plást svůj i med svůj, pijí víno své a mléko své. Jezte, přátelé, píte a hojně se napíte, moji milí.
2
Spávámť, a však srdce mé bdí. Hlas milého mého, tlukoucího: Otevři mi, sestro má, přítelkyně má, holubičko má, upřímá má; nebo hlava má plná jest rosy, a kadeře mé krůpějí nočních.
3
Svlékla jsem sukni svou, kterakž ji obleku? Umyla jsem nohy své, což je mám káleti?
4
Milý můj sáhl rukou svou skrze dvéře, a vnitřnosti mé pohnuly se ve mně.
5
I vstala jsem, abych otevřela milému svému, a aj, z rukou mých kapala mirra, i z prstů mých, mirra tekutá na rukovětech závory.
6
Otevřelať jsem byla milému svému, ale milý můj již byl ušel, a pominul. Duše má byla vyšla, když on promluvil. Hledala jsem ho, ale nenašla jsem ho; volala jsem ho, ale neozval se mi.
7
Nalezše mne strážní, kteříž chodí po městě, zbili mne, ranili mne, vzali i rouchu mou se mne strážní zdí městských.
8
Zavazuji vás přísahou dcery Jeruzalémské, jestliže byste našly milého mého, co jemu povíte? Že jsem nemocná milostí.
9
Což má milý tvůj mimo jiné milé, ó nejkrásnější z žen? Co má milý tvůj nad jiné milé, že nás tak přísahou zavazuješ?
10
Milý můj jest bílý a červený, znamenitější nežli deset tisíců jiných.
11
Hlava jeho jako ryzí zlato, vlasy jeho kadeřavé, černé jako havran.
12
Oči jeho jako holubic nad stoky vod, jako v mléce umyté, stojící v slušnosti.
13
Líce jeho jako záhonkové vonných věcí, jako květové vonných věcí; rtové jeho jako lilium prýštící mirru tekutou.
14
Ruce jeho prstenové zlatí, vysazení kamením drahým jako postavcem modrým; břicho jeho stkvělost slonové kosti zafiry obložené.
15
Hnátové jeho sloupové mramoroví, na podstavcích zlata nejčistšího založení; oblíčej jeho jako Libán, výborný jako cedrové.
16
Ústa jeho přesladká, a všecken jest přežádostivý. Takovýť jest milý můj, takový jest přítel můj, ó dcery Jeruzalémské.
17
Kamže odšel milý tvůj, ó nejkrásnější z žen? Kam se obrátil milý tvůj? A hledati ho budeme s tebou.