Comparar

Isaías 43

Rolagem vinculadaAs duas colunas rolam juntas

Isaías

Capítulo 43
1 Mas agora, o SENHOR que o criou, ó Jacó, e aquele que o formou, ó Israel, diz: “Não tenha medo, pois eu o redimi. Eu o chamei pelo seu nome. Você é meu.
2 Quando você passar pelas águas, eu estarei com você, e pelos rios, eles não o submergirão. Quando você andar pelo fogo, não se queimará, e a chama não o abrasará.
3 Pois eu sou o SENHOR, o seu Deus, o Santo de Israel, o seu Salvador. Dei o Egito como seu resgate, a Etiópia e Sebá em seu lugar.
4 Visto que você tem sido precioso e honrado aos meus olhos, e eu o tenho amado, portanto, darei pessoas em seu lugar, e nações em troca da sua vida.
5 Não tenha medo, pois eu estou com você. Trarei a sua descendência do oriente, e o ajuntarei do ocidente.
6 Direi ao norte: ‘Entregue-os!’ e direi ao sul: ‘Não os retenha! Traga meus filhos de longe, e minhas filhas dos confins da terra —
7 todo aquele que é chamado pelo meu nome, e que criei para a minha glória, que eu formei, sim, que eu fiz.’”
8 Traga o povo cego que tem olhos, e os surdos que têm ouvidos.
9 Que todas as nações se reúnam, e que os povos se ajuntem. Quem entre eles pode declarar isso, e nos mostrar as coisas passadas? Que tragam suas testemunhas, para que sejam justificados, ou que ouçam, e digam: “Isso é verdade.”
10 “Vocês são minhas testemunhas”, diz o SENHOR, “junto com o meu servo a quem escolhi; para que vocês saibam e creiam em mim, e entendam que eu sou ele. Antes de mim nenhum Deus se formou, nem haverá algum depois de mim.
11 Eu, eu mesmo, sou o SENHOR. Além de mim, não há salvador.
12 Eu declarei, eu salvei, e eu mostrei, e não houve nenhum deus estranho entre vocês. Portanto, vocês são minhas testemunhas”, diz o SENHOR, “e eu sou Deus.
13 Sim, desde que o dia existe, eu sou ele. Não há ninguém que possa livrar das minhas mãos. Agindo eu, quem o impedirá?”
14 O SENHOR, o seu Redentor, o Santo de Israel, diz: “Por amor a vocês, enviei a Babilônia, e farei descer a todos eles como fugitivos, até mesmo os caldeus, nos navios do seu regozijo.
15 Eu sou o SENHOR, o seu Santo, o Criador de Israel, o seu Rei.”
16 O SENHOR, que faz um caminho no mar, e uma vereda nas águas impetuosas,
17 que faz sair o carro e o cavalo, o exército e o homem valente (eles se deitam juntos, não se levantarão; estão extintos, estão apagados como um pavio) diz:
18 “Não se lembrem das coisas passadas, e não considerem as coisas antigas.
19 Eis que farei uma coisa nova. Ela brota agora. Vocês não a percebem? Até mesmo farei um caminho no deserto, e rios no ermo.
20 Os animais do campo, os chacais e os avestruzes, me honrarão, porque dou água no deserto e rios no ermo, para dar de beber ao meu povo, o meu escolhido,
21 o povo que formei para mim mesmo, para que proclamem o meu louvor.
22 Contudo, você não me invocou, ó Jacó; mas você se cansou de mim, ó Israel.
23 Você não me trouxe nenhuma de suas ovelhas para holocaustos, nem me honrou com os seus sacrifícios. Não o sobrecarreguei com ofertas, nem o cansei com incenso.
24 Você não me comprou cana doce com dinheiro, nem me saciou com a gordura dos seus sacrifícios, mas você me sobrecarregou com os seus pecados. Você me cansou com as suas iniquidades.
25 Eu, eu mesmo, sou o que apaga as suas transgressões por amor de mim; e não me lembrarei dos seus pecados.
26 Faça-me lembrar. Entremos em juízo juntos. Apresente a sua causa, para que você possa ser justificado.
27 Seu primeiro pai pecou, e os seus mestres transgrediram contra mim.
28 Portanto, profanarei os príncipes do santuário; e farei de Jacó uma maldição, e de Israel um insulto.” ```

Izajáš

Capítulo 43
1 Ale nyní takto praví Hospodin stvořitel tvůj, ó Jákobe, a učinitel tvůj, ó Izraeli: Neboj se, nebo vykoupil jsem tě, a povolal jsem tě jménem tvým. Můj jsi ty.
2 Když půjdeš přes vody, s tebou budu, pakli přes řeky, nepřikvačí tě; půjdeš-li přes oheň, nespálíš se, aniž plamen chytí se tebe.
3 Nebo já Hospodin Bůh tvůj, Svatý Izraelský, jsem spasitel tvůj. Dal jsem na výplatu za tebe Egypt, zemi Mouřenínskou a Sábu místo tebe.
4 Hned jakž jsi drahým učiněn před očima mýma, zveleben jsi, a já jsem tě miloval; protož dal jsem lidi za tebe, a národy za život tvůj.
5 Nebojž se, nebo já s tebou jsem. Od východu zase přivedu símě tvé, a od západu shromáždím tě.
6 Dím půlnoční straně: Navrať, a polední: Nezbraňuj. Přiveď zase syny mé zdaleka, a dcery mé od končin země,
7 Každého toho, jenž se nazývá jménem mým, a kteréhož jsem k slávě své stvořil, jejž jsem sformoval, a kteréhož jsem učinil.
8 Vyveď lid slepý, kterýž již má oči, a hluché, kteříž již mají uši.
9 Všickni národové nechať se spolu shromáždí, a sberou se lidé. Kdo jest mezi nimi, ješto by to zvěstoval, a to, což se předně státi má, aby oznámil nám? Nechť vystaví svědky své, a spravedlivi budou, aneb ať slyší, a řeknou: Pravdať jest.
10 Vy svědkové moji jste, praví Hospodin, a služebník můj, kteréhož jsem vyvolil, tak že můžete věděti, a mně věřiti, i rozuměti, že já jsem, a že přede mnou nebyl sformován Bůh silný, aniž po mně bude.
11 Já, já jsem Hospodin, a žádného není kromě mne spasitele.
12 Já oznamuji, i vysvobozuji, jakž předpovídám, a ne někdo mezi vámi z cizích bohů, a vy mi toho svědkové jste, praví Hospodin, že já Bůh silný jsem.
13 Ještě prvé nežli den byl, já jsem, a není žádného, kdož by vytrhl z ruky mé. Když co dělám, kdo ji odvrátí?
14 Takto praví Hospodin vykupitel váš, Svatý Izraelský: Pro vás pošli do Babylona, a sházím závory všecky, i Kaldejské s lodimi veselými jejich.
15 Já jsem Hospodin svatý váš, stvořitel Izraele, král váš.
16 Takto praví Hospodin, kterýž způsobuje na moři cestu, a na prudkých vodách stezku,
17 Kterýž vyvodí vozy a koně, vojsko i sílu, činí, že v náhle padají, až i povstati nemohou, hasnou, jako knot hasne:
18 Nezpomínejte na první věci, a na starodávní se neohlédejte.
19 Aj, já učiním věc novou, a tudíž se zjeví. Zdaliž o tom nezvíte? Nadto způsobím na poušti cestu, a na pustinách řeky.
20 I slaviti mne bude zvěř polní, drakové i sovy, že jsem vyvedl na poušti vody a řeky na pustinách, abych dal nápoj lidu svému, vyvolenému svému.
21 Lid, kterýž nastrojím sobě, chválu mou vypravovati bude,
22 Poněvadž jsi mne nevzýval, ó Jákobe, nýbrž steskloť se se mnou, ó Izraeli.
23 Nepřivedl jsi mi hovádka k zápalům svým, a obětmi svými neuctils mne; nenutil jsem tě, abys mi sloužil obětmi suchými, aniž jsem tě tím obtěžoval, abys mi kadil.
24 Nekoupil jsi mi za peníze vonných věcí, ani tukem obětí svých zavlažil jsi mne, ale zaměstknal jsi mne hříchy svými, a obtížils mne nepravostmi svými.
25 Já, já sám shlazuji přestoupení tvá pro sebe, a na hříchy tvé nezpomínám.
26 Přiveď mi ku paměti, suďme se spolu; oznam ty, podlé čeho bys mohl spravedliv býti.
27 Otec tvůj první zhřešil, a učitelé tvoji přestoupili proti mně.
28 A protož smeci knížata z míst svatých, a vydám v prokletí Jákoba, a Izraele v pohanění.

Escolher um livro