Comparar

Jeremias 13

Rolagem vinculadaAs duas colunas rolam juntas

Jeremias

Capítulo 13
1 O SENHOR me disse: “Vá e compre para você um cinto de linho, coloque-o na cintura e não o coloque na água.”
2 Então comprei um cinto, de acordo com a palavra do SENHOR, e o coloquei na cintura.
3 A palavra do SENHOR veio a mim pela segunda vez, dizendo:
4 “Pegue o cinto que você comprou, que está na sua cintura, levante-se, vá ao Eufrates e esconda-o ali numa fenda da rocha.”
5 Então eu fui e o escondi junto ao Eufrates, como o SENHOR me ordenou.
6 Depois de muitos dias, o SENHOR me disse: “Levante-se, vá ao Eufrates e pegue de lá o cinto que eu lhe ordenei que escondesse ali.”
7 Então fui ao Eufrates, cavei e peguei o cinto do lugar onde o havia escondido; e eis que o cinto estava arruinado. Não servia para nada.
8 Então a palavra do SENHOR veio a mim, dizendo:
9 “Assim diz o SENHOR: 'Desta maneira arruinarei o orgulho de Judá e o grande orgulho de Jerusalém.
10 Este povo mau, que se recusa a ouvir as minhas palavras, que anda na teimosia do seu coração, e que foi atrás de outros deuses para servi-los e adorá-los, será como este cinto, que não serve para nada.
11 Pois, assim como o cinto se apega à cintura de um homem, assim eu fiz com que toda a casa de Israel e toda a casa de Judá se apegassem a mim', diz o SENHOR; 'para que fossem para mim um povo, um nome, um louvor e uma glória; mas eles não quiseram ouvir.'
12 “Portanto, você lhes falará esta palavra: 'Assim diz o SENHOR, o Deus de Israel: “Todo jarro deve ser cheio de vinho.”' Eles dirão a você: 'Acaso não sabemos muito bem que todo jarro deve ser cheio de vinho?'
13 Então diga-lhes: 'Assim diz o SENHOR: “Eis que encherei de embriaguez todos os habitantes desta terra, até mesmo os reis que se assentam no trono de Davi, os sacerdotes, os profetas e todos os habitantes de Jerusalém.
14 Eu os despedaçarei uns contra os outros, até mesmo os pais e os filhos juntos”, diz o SENHOR: “Não terei pena, nem pouparei, nem terei compaixão, a ponto de deixar de destruí-los.”'”
15 Ouçam e prestem atenção. Não sejam orgulhosos, pois o SENHOR falou.
16 Deem glória ao SENHOR, seu Deus, antes que ele traga as trevas, e antes que os seus pés tropecem nos montes escuros, e, enquanto vocês procuram a luz, ele a transforme na sombra da morte, e a converta em densa escuridão.
17 Mas, se vocês não ouvirem isso, a minha alma chorará em segredo por causa do orgulho de vocês. O meu olho chorará amargamente, e derramará lágrimas, porque o rebanho do SENHOR foi levado cativo.
18 Diga ao rei e à rainha-mãe: “Humilhem-se. Sentem-se, pois as suas coroas caíram, sim, a coroa da sua glória.”
19 As cidades do Sul estão fechadas, e não há ninguém para abri-las. Judá é levado cativo: todos eles. Eles são totalmente levados cativos.
20 Levante os olhos, e veja aqueles que vêm do norte. Onde está o rebanho que lhe foi dado, o seu lindo rebanho?
21 O que você dirá quando ele colocar como chefes sobre você aqueles que você mesma ensinou a serem seus amigos? Acaso as dores não tomarão conta de você, como as de uma mulher em trabalho de parto?
22 Se você disser no seu coração: “Por que estas coisas vieram sobre mim?” É por causa da grandeza da sua iniquidade que as suas saias foram descobertas, e os seus calcanhares sofrem violência.
23 Pode o etíope mudar a sua pele, ou o leopardo as suas manchas? Então vocês também poderiam fazer o bem, vocês que estão acostumados a fazer o mal.
24 “Portanto, eu os espalharei como o restolho que é levado pelo vento do deserto.
25 Esta é a sua sorte, a porção medida a você por mim”, diz o SENHOR, “porque você se esqueceu de mim, e confiou na falsidade.”
26 Portanto, eu também levantarei as suas saias sobre o seu rosto, e a sua vergonha aparecerá.
27 Eu vi as suas abominações, até mesmo os seus adultérios e os seus relinchos, a lascívia da sua prostituição, sobre as colinas no campo. Ai de você, Jerusalém! Você não será purificada. Até quando ainda será assim?”

Jeremjáš

Capítulo 13
1 Takto řekl Hospodin ke mně: Jdi a zjednej sobě pás lněný, a opaš jím bedra svá, do vody pak nedávej ho.
2 Tedy zjednal jsem ten pás podlé slova Hospodinova, a opásal jsem bedra svá.
3 Potom stalo se slovo Hospodinovo ke mně podruhé, řkoucí:
4 Vezmi ten pás, kterýž jsi zjednal, kterýž jest na bedrách tvých, a vstana, jdi k Eufrates, a skrej jej tam do díry skalní.
5 I šel jsem, a skryl jsem jej u Eufrates, jakž mi byl přikázal Hospodin.
6 Stalo se pak po přeběhnutí dnů mnohých, že řekl Hospodin ke mně: Vstana, jdi k Eufrates, a vezmi odtud ten pás, kterýžť jsem přikázal skrýti tam.
7 I šel jsem k Eufrates, a vykopav, vzal jsem ten pás z místa toho, kdež jsem jej byl skryl. A aj, zkažený byl ten pás, aniž se k čemu hodil.
8 Tehdy stalo se slovo Hospodinovo ke mně, řkoucí:
9 Takto praví Hospodin: Takť zkazím pýchu Judských i pýchu Jeruzalémských velikou.
10 Lidu toho přenešlechetného, kteříž nechtí poslouchati slov mých, kteříž chodí podlé zdání srdce svého, a chodí za bohy cizími, sloužíce jim, a klanějíce se jim. I bude podoben pasu tomu, kterýž se nehodí k ničemu.
11 Nebo jakož se drží pás na bedrách muže, tak jsem byl připojil k sobě všecken dům Izraelský i všecken dům Judský, dí Hospodin, aby byli lidem mým, a to k slávě, a k chvále, i k ozdobě, ale nebyli poslušni.
12 Protož rci jim slovo toto: Takto praví Hospodin Bůh Izraelský: Všeliká nádoba vinná naplňována bývá vínem. Kdyžť pak řeknou: Zdaliž nevíme dobře, že všeliká nádoba vinná naplňována bývá vínem?
13 I díš jim: Takto praví Hospodin: Aj, já naplním všecky obyvatele země této i krále, kteříž sedí místo Davida na stolici jeho, i kněží i proroky, a tolikéž všecky obyvatele Jeruzalémské opilstvím,
14 A rozrazím jednoho o druhého, jakož otce, tak také syny, dí Hospodin. Nebudu šanovati, aniž odpustím, aniž se smiluji, abych zkaziti jich neměl.
15 Poslouchejte a ušima pozorujte, nepovyšujte se, neboť Hospodin mluví.
16 Dejte Hospodinu Bohu svému čest, dřív než by tmu uvedl, a dříve nežli by se zurážely nohy vaše o hory tmavé. I čekali byste světla, ale obrátil by je v stín smrti, proměnil by je v mrákotu.
17 Jestliže pak toho neuposlechnete, v skrýších plakati bude duše má pro pýchu vaši, a náramně kvíliti bude. Potekou, pravím, z očí mých slzy, nebo zajato bude stádce Hospodinovo.
18 Rci králi i královně: Seďte na zemi; nebo odjata bude přednost vaše, koruna ozdoby vaší.
19 Města polední uzavírána budou, tak že nebude žádného, kdo by otevříti mohl. Zastěhováno bude všecko Judstvo, zastěhováno bude docela.
20 Pozdvihněte očí svých, a vizte ty, kteříž táhnou od půlnoci. Kdež jest to stádo, kteréžť dáno bylo, stádce ozdoby tvé?
21 Co díš, když tě navštíví, ještos ty naučila je, aby byli nad tebou vůdcové přední? Zdaliž bolesti tebe nezachvátí jako ženu rodící?
22 Díš-li v srdci svém: Proč by mne to potkati mělo? Pro množství nepravosti tvé odkryti budou podolkové tvoji, násilně odjata bude obuv tvá.
23 Může-li změniti Mouřenín kůži svou, aneb pardus peřestost svou, také vy budete moci dobře činiti, naučivše se zle činiti.
24 Protož rozptýlím je, jako vítr pouště rozptyluje plevy.
25 Ten bude los tvůj a díl odměřený tobě ode mne, praví Hospodin, proto žes se zapomněla nade mnou, a úfalas v lež.
26 A tak i já také odkryji podolek tvůj nad hlavu tvou, aby spatřína byla hanba tvá,
27 Cizoložství tvá, a řehtání tvá, nešlechetná smilství tvá, na pahrbcích i na poli. Vidělť jsem ty ohavnosti tvé; běda tobě, Jeruzaléme. A což se ještě neočistíš? I až dokud pak?

Escolher um livro