Comparar
Jeremias 32
Rolagem vinculadaAs duas colunas rolam juntas
Jeremias
Capítulo 32
1
Esta é a palavra que veio a Jeremias da parte do SENHOR no décimo ano de Zedequias, rei de Judá, que foi o décimo oitavo ano de Nabucodonosor.
2
Naquele tempo, o exército do rei da Babilônia cercava Jerusalém. O profeta Jeremias estava preso no pátio da guarda, que ficava no palácio do rei de Judá.
3
Pois Zedequias, rei de Judá, o havia prendido, dizendo: “Por que você profetiza e diz: ‘Assim diz o SENHOR: “Eis que entregarei esta cidade nas mãos do rei da Babilônia, e ele a tomará;
4
e Zedequias, rei de Judá, não escapará das mãos dos caldeus, mas certamente será entregue nas mãos do rei da Babilônia, e falará com ele boca a boca, e os seus olhos verão os olhos dele;
5
e ele levará Zedequias para a Babilônia, e ele ficará lá até que eu o visite”, diz o SENHOR, “e ainda que vocês lutem contra os caldeus, não prosperarão”’?”
6
Jeremias disse: “A palavra do SENHOR veio a mim, dizendo:
7
‘Eis que Hanameel, filho de seu tio Salum, virá a você, dizendo: “Compre o meu campo que está em Anatote; pois o direito de resgate é seu para comprá-lo.”’”
8
“Então Hanameel, filho do meu tio, veio a mim no pátio da guarda, segundo a palavra do SENHOR, e me disse: ‘Por favor, compre o meu campo que está em Anatote, na terra de Benjamim; pois o direito de herança é seu, e o resgate é seu. Compre-o para você.’ “Então eu soube que esta era a palavra do SENHOR.
9
Comprei o campo que estava em Anatote de Hanameel, filho do meu tio, e pesei-lhe o dinheiro, dezessete siclos de prata.
10
Assinei a escritura, selei-a, chamei testemunhas e pesei o dinheiro na balança para ele.
11
Então peguei a escritura de compra, tanto a que estava selada, contendo os termos e condições, quanto a que estava aberta;
12
e entreguei a escritura de compra a Baruque, filho de Nerias, filho de Maaseias, na presença de Hanameel, filho do meu tio, e na presença das testemunhas que assinaram a escritura de compra, diante de todos os judeus que estavam sentados no pátio da guarda.
13
“Dei ordens a Baruque diante deles, dizendo:
14
Assim diz o SENHOR dos Exércitos, o Deus de Israel: ‘Pegue estas escrituras, esta escritura de compra que está selada e esta escritura que está aberta, e coloque-as em um vaso de barro, para que durem muitos dias.’
15
Pois assim diz o SENHOR dos Exércitos, o Deus de Israel: ‘Casas, campos e vinhas ainda serão comprados novamente nesta terra.’
16
Depois de ter entregue a escritura de compra a Baruque, filho de Nerias, orei ao SENHOR, dizendo:
17
“Ah, Senhor DEUS! Eis que tu fizeste os céus e a terra com o teu grande poder e com o teu braço estendido. Não há nada que seja difícil demais para ti.
18
Tu mostras bondade a milhares, e retribuis a iniquidade dos pais no colo dos seus filhos depois deles. O grande, o poderoso Deus, o SENHOR dos Exércitos é o teu nome:
19
grande em conselho e poderoso em obras; cujos olhos estão abertos para todos os caminhos dos filhos dos homens, para dar a cada um segundo os seus caminhos e segundo o fruto das suas ações;
20
tu realizaste sinais e maravilhas na terra do Egito, e até o dia de hoje, tanto em Israel quanto entre os outros homens; e fizeste para ti um nome, como se vê hoje;
21
e tiraste o teu povo Israel da terra do Egito com sinais, com maravilhas, com mão forte, com braço estendido e com grande terror;
22
e lhes deste esta terra, que juraste aos seus pais que lhes darias, uma terra que mana leite e mel.
23
Eles entraram e tomaram posse dela, mas não obedeceram à tua voz e não andaram na tua lei. Não fizeram nada de tudo o que lhes ordenaste fazer. Portanto, trouxeste todo este mal sobre eles.
24
“Eis que rampas de cerco foram construídas contra a cidade para tomá-la. A cidade está entregue nas mãos dos caldeus que lutam contra ela, por causa da espada, da fome e da peste. O que tu falaste aconteceu. Eis que tu o vês.
25
E tu me disseste, Senhor DEUS: ‘Compre o campo com dinheiro e chame testemunhas’; embora a cidade esteja entregue nas mãos dos caldeus.”
26
Então a palavra do SENHOR veio a Jeremias, dizendo:
27
“Eis que eu sou o SENHOR, o Deus de toda a carne. Existe alguma coisa que seja difícil demais para mim?
28
Portanto, assim diz o SENHOR: Eis que entregarei esta cidade nas mãos dos caldeus e nas mãos de Nabucodonosor, rei da Babilônia, e ele a tomará.
29
Os caldeus, que lutam contra esta cidade, virão e colocarão fogo nesta cidade, e a queimarão com as casas em cujos telhados ofereceram incenso a Baal e derramaram ofertas de bebidas a outros deuses, para me provocar à ira.
30
“Pois os filhos de Israel e os filhos de Judá fizeram apenas o que era mau aos meus olhos desde a sua juventude; pois os filhos de Israel apenas me provocaram à ira com a obra das suas mãos, diz o SENHOR.
31
Pois esta cidade tem sido para mim uma provocação da minha ira e do meu furor desde o dia em que a construíram até o dia de hoje, de modo que eu devo removê-la de diante da minha face,
32
por causa de toda a maldade dos filhos de Israel e dos filhos de Judá, que eles fizeram para me provocar à ira — eles, os seus reis, os seus príncipes, os seus sacerdotes, os seus profetas, os homens de Judá e os habitantes de Jerusalém.
33
Eles viraram as costas para mim, e não o rosto. Embora eu os tenha ensinado, levantando-me cedo e ensinando-os, ainda assim eles não ouviram para receber instrução.
34
Mas eles colocaram as suas abominações na casa que é chamada pelo meu nome, para profaná-la.
35
Eles construíram os altos de Baal, que estão no vale do filho de Hinom, para fazerem os seus filhos e as suas filhas passarem pelo fogo a Moloque, o que eu não lhes ordenei. Nem sequer me passou pela mente que eles fizessem tal abominação, para fazer Judá pecar.”
36
Agora, portanto, assim diz o SENHOR, o Deus de Israel, a respeito desta cidade, sobre a qual vocês dizem: “Ela está entregue nas mãos do rei da Babilônia pela espada, pela fome e pela peste:”
37
“Eis que eu os congregarei de todos os países para onde os expulsei na minha ira, no meu furor e na minha grande indignação; e os trarei de volta a este lugar. Eu farei com que habitem em segurança.
38
Então eles serão o meu povo, e eu serei o seu Deus.
39
Eu lhes darei um só coração e um só caminho, para que me temam para sempre, para o seu próprio bem e o bem dos seus filhos depois deles.
40
Farei com eles uma aliança eterna, de que não me afastarei deles, para lhes fazer o bem. Colocarei o meu temor nos seus corações, para que não se afastem de mim.
41
Sim, eu me alegrarei sobre eles para lhes fazer o bem, e os plantarei nesta terra com toda a certeza, com todo o meu coração e com toda a minha alma.”
42
Pois assim diz o SENHOR: “Assim como trouxe todo este grande mal sobre este povo, também trarei sobre eles todo o bem que lhes prometi.
43
Campos serão comprados nesta terra, sobre a qual vocês dizem: ‘Ela está desolada, sem homem ou animal. Está entregue nas mãos dos caldeus.’
44
Homens comprarão campos com dinheiro, assinarão as escrituras, as selarão e chamarão testemunhas, na terra de Benjamim, e nos lugares ao redor de Jerusalém, nas cidades de Judá, nas cidades da região montanhosa, nas cidades da planície e nas cidades do Sul; pois eu farei com que o seu cativeiro seja revertido”, diz o SENHOR.
Jeremjáš
Capítulo 32
1
Slovo, kteréž se stalo k Jeremiášovi od Hospodina léta desátého Sedechiáše krále Judského, kterýžto rok jest osmnáctý Nabuchodonozorův.
2
(Bylo pak tehdáž vojsko krále Babylonského oblehlo Jeruzalém, a Jeremiáš prorok byl zavřín v síni stráže, kteráž byla v domě krále Judského.
3
Nebo dal jej byl vsaditi Sedechiáš král Judský, řka: Proč ty prorokuješ, právě: Takto praví Hospodin: Aj, já dám město toto v ruku krále Babylonského, aby je vzal.
4
Sedechiáš také král Judský neznikne ruky Kaldejských, ale jistotně vydán bude v ruku krále Babylonského, a budou mluviti ústa jeho s ústy jeho, a oči jeho uzří oči jeho.
5
Nýbrž do Babylona zavede Sedechiáše, aby tam byl, až ho navštívím, dí Hospodin. Poněvadž bojujete s Kaldejskými, nepovede se vám šťastně.)
6
Tehdy řekl Jeremiáš: Stalo se slovo Hospodinovo ke mně, řkoucí:
7
Aj, Chanameel syn Salluma, strýce tvého, jde k tobě, aťby řekl: Kup sobě dvůr můj, kterýž jest v Anatot; nebo tobě právem příbuznosti náleží koupiti jej.
8
Když pak přišel ke mně Chanameel syn strýce mého, podlé slova Hospodinova, do síně stráže, a řekl ke mně: Kup medle dvůr můj, kterýž jest v Anatot, jenž jest v zemi Beniaminově; nebo tvůj jest právem dědičným, a právem příbuznosti, kupiž jej sobě: tedy porozuměv, že jest to slovo Hospodinovo,
9
I koupil jsem od Chanameele syna strýce svého ten dvůr, kterýž jest v Anatot, a odvážil jsem jemu peněz sedmnácte lotů stříbra.
10
A zapsav to do cedule, zapečetil jsem, a osvědčil jsem svědky, odváživ peníze na váze.
11
Potom vzal jsem, podlé přikázaní a ustanovení, cedule té koupě zapečetěnou i otevřenou,
12
A dal jsem ceduli té koupě Báruchovi synu Neriášovu, synu Maaseiášovu, před očima Chanameele strýce svého, a před očima svědků, kteříž se podepsali v ceduli té koupě, před očima všech Judských, kteříž se byli posadili v síni stráže.
13
A přikázal jsem Báruchovi před očima jejich, řka:
14
Takto praví Hospodin zástupů, Bůh Izraelský: Vezmi cedule tyto, tuto ceduli té koupě, jakož zapečetěnou, tak ceduli otevřenou tuto, a vlož je do nádoby hliněné, aby trvaly za mnohá léta.
15
Nebo takto praví Hospodin zástupů, Bůh Izraelský: Ještěť kupováni budou domové, a rolí, i vinice v zemi této.
16
Potom modlil jsem se Hospodinu, když jsem dal ceduli té koupě Báruchovi synu Neriášovu, řka:
17
Ach, Panovníče Hospodine, aj, ty jsi učinil nebe i zemi mocí svou velikou a ramenem svým vztaženým, nemůžeť skryta býti před tebou žádná věc.
18
Èiníš milosrdenství nad tisíci, a odplacíš za nepravost otců do lůna synů jejich po nich, Bůh veliký, silný, mocný, jehož jméno Hospodin zástupů,
19
Veliký v radě a znamenitý v správě, poněvadž oči tvé otevřené jsou na všecky cesty synů lidských, abys odplatil jednomu každému podlé cest jeho, a podlé ovoce předsevzetí jeho.
20
Kterýž jsi činil divy a zázraky v zemi Egyptské až do tohoto dne, jakož v Izraelovi tak mezi jinými lidmi, a dobyls sobě jména, jakéž jest po dnešní den.
21
Nebo vyvedl jsi lid svůj Izraelský z země Egyptské v divích a v zázracích, a rukou silnou, a ramenem vztaženým, a v strachu velikém,
22
A dals jim zemi tuto, kterouž jsi přisáhl dáti otcům jejich, zemi oplývající mlékem a strdí.
23
Ale že všedše do ní, a dědičně ujavše ji, neposlouchali hlasu tvého, a v zákoně tvém nechodili, všeho, což jsi koli přikázal jim činiti, nečinili, protož způsobils to, aby je potkalo všecko toto zlé.
24
Aj, střelci přitáhli na město, aby je vzali, a město skrze meč a hlad a mor dáno jest v ruku Kaldejských, bojujících proti němu; a tak, což jsi koli promluvil, děje se, jakž to sám vidíš.
25
Ty pak pravíš mi, Panovníče Hospodine: Zjednej sobě dvůr tento za peníze, a osvědč to svědky, ano již město toto dáno jest v ruku Kaldejských.
26
I stalo se slovo Hospodinovo k Jeremiášovi, řkoucí:
27
Aj, já jsem Hospodin Bůh všelikého těla, zdaliž přede mnou může býti skryta která věc?
28
Protož takto praví Hospodin: Aj, já dávám toto město v ruku Kaldejských a v ruku Nabuchodonozora krále Babylonského, aby je vzal.
29
A vejdouce Kaldejští, kteříž bojují proti městu tomuto, zapálí ohněm toto město, a vypálí je, i domy ty, na jejichž střechách kadívali Bálovi, a obětovali oběti mokré bohům cizím, aby mne hněvali.
30
Nebo synové Izraelští a synové Judští od dětinství svého jen toliko činí to, což jest zlého před očima mýma; synové, pravím, Izraelští jen toliko hněvají mne dílem rukou svých, dí Hospodin.
31
Toto zajisté město od toho dne, jakž je vystavěli, až do tohoto dne k hněvu mému a prchlivosti mé popouzí mne, tak že je sklidím od tváři své,
32
Pro všelikou nešlechetnost synů Izraelských a synů Judských, kterouž páchali, aby mne k hněvu popouzeli, oni, králové jejich, knížata jejich, kněží jejich i proroci jejich, jakož muži Judští, tak obyvatelé Jeruzalémští,
33
Obracejíce se ke mně hřbetem, a ne tváří. A když je učím, ráno přivstávaje, a to ustavičně, však nikoli neposlouchají, aby přijímali naučení.
34
Nadto nastavěli ohavností svých v domě tom, kterýž nazván jest od jména mého, aby jej zanečistili.
35
Nastavěli, pravím, výsostí Bálovi, kteréž jsou v údolí Benhinnom, aby vodili syny své a dcery své Molochovi, ješto jsem jim toho nepřikázal, aniž vstoupilo na srdce mé, aby páchati měli tu ohavnost, a Judu k hřešení přivodili.
36
A nyní z příčiny té takto dí Hospodin. Bůh Izraelský, o městě tomto, o kterémž vy říkáte: Dánoť jest v ruku krále Babylonského skrze meč a hlad a mor:
37
Aj, já shromáždím je ze všech zemí, do nichž jsem je rozehnal v hněvě svém, a v rozpálení svém, i v prchlivosti veliké, a přivedu je zase na toto místo, a způsobím to, aby bydlili bezpečně.
38
I budou lidem mým, a já budu jejich Bohem.
39
Dám zajisté jim srdce jedno a cestu jednu, aby se mne báli po všecky dny, tak aby jim dobře bylo i synům jejich po nich.
40
A učiním s nimi smlouvu věčnou, že se neodvrátím od nich, abych jim neměl dobře činiti; nadto bázeň svou dám v srdce jejich, aby neodstupovali ode mne.
41
I veseliti se budu z nich, dobře jim čině, když je štípím v zemi této pevně, celým srdcem svým a vší duší svou.
42
Nebo takto praví Hospodin: Jakož jsem uvedl všecko toto zlé veliké na lid tento, tak uvedu na ně všecko to dobré, o němž jim mluvím.
43
Tehdáž kupováno bude pole v zemi této, o níž vy říkáte: Pustá jest, tak že není v ní žádného člověka ani hovada, dánať jest v ruku Kaldejských.
44
Pole za peníze kupovati budou, a zapisovati do cedulí, a zpečetíce, svědky osvědčovati v zemi Beniaminově a vůkol Jeruzaléma v městech Judských, jakož v městech, kteráž jsou při horách, tak v městech na rovinách, a v městech poledních, když zase přivedu zajaté jejich, dí Hospodin.