Comparar
Druga knjiga Mojsijeva koja se zove Izlazak 1
Rolagem vinculadaAs duas colunas rolam juntas
Druga knjiga Mojsijeva koja se zove Izlazak
Capítulo 1
1
Ovo su imena sinova Izrailjevih koji dođoše u Misir, dođoše s Jakovom, svaki sa svojom porodicom:
2
Ruvim, Simeun, Levije i Juda,
3
Isahar, Zavulon i Venijamin,
4
Dan i Neftalim, Gad i Asir.
5
A svega beše ih od bedara Jakovljevih sedamdeset duša s Josifom, koji beše u Misiru.
6
A Josif umre i sva braća njegova i sav onaj naraštaj.
7
I sinovi Izrailjevi narodiše se i umnožiše se, i napredovaše i osiliše veoma, da ih se zemlja napuni.
8
Tada nasta nov car u Misiru, koji ne znaše za Josifa;
9
i reče narodu svom: Gle, narod sinova Izrailjevih veći je i silniji od nas.
10
Nego hajde mudro da postupamo s njima, da se ne množe, i kad nastane rat da ne pristanu s neprijateljima našim i ne udare na nas i ne odu iz zemlje.
11
I postaviše nad njima nastojnike da ih muče teškim poslovima; i građaše narod Izrailjev Faraonu gradove Pitom i Ramesu.
12
Ali što ga više mučahu to se više množaše i napredovaše, da se grožahu od sinova Izrailjevih.
13
I žestoko nagonjahu Misirci sinove Izrailjeve na poslove,
14
i zagorčavahu im život teškim poslovima, blatom i opekama i svakim radom u polju, i svakim drugim poslom, na koji ih žestoko nagonjahu.
15
I još zapovedi car misirski babicama jevrejskim, od kojih jednoj beše ime Sefora, a drugoj Fuva,
16
i reče: Kad babičite Jevrejke, i u porođaju vidite da je muško, ubijte ga, a kad bude žensko, nek ostane živo.
17
Ali se babice bojahu Boga, i ne činjahu kako im reče car misirski, nego ostavljahu decu u životu.
18
A car misirski dozva babice, i reče im: Zašto to činite, te ostavljate u životu mušku decu?
19
A babice rekoše Faraonu: Jevrejke nisu kao žene Misirke; jače su; dok im dođe babica, one već rode.
20
I Bog učini dobro babicama; i narod se umnoži i osili veoma;
21
i što se babice bojahu Boga, načini im kuće.
22
Tada zapovedi Faraon svemu narodu svom govoreći: Svakog sina koji se rodi bacite u vodu, a kćeri sve ostavljajte u životu.
2 Mojžíšova
Capítulo 1
1
Tato jsou pak jména synů Izraelských, kteříž vešli do Egypta s Jákobem; každý s čeledí svou přišel:
2
Ruben, Simeon, Léví a Juda;
3
Izachar, Zabulon a Beniamin;
4
Dan a Neftalím, Gád a Asser.
5
A bylo všech osob pošlých z bedr Jákobových sedmdesáte duší; Jozef pak byl v Egyptě.
6
I umřel Jozef a všickni bratří jeho, a všecken ten rod.
7
Synové pak Izraelští rozmnožili se a rodili se v hojnosti; a rozhojňovali se, i zsilili se náramně velmi, a naplněna jest jimi země.
8
V tom povstal král nový v Egyptě, kterýž neznal Jozefa.
9
Ten řekl lidu svému: Aj, lid synů Izraelských jest mnohý a silnější nad nás.
10
Nuže, opatrně sobě počínejme před ním, aby se nerozmohl; a když by přišla válka, aby se nepřipojil i on k nepřátelům našim, a nebojoval proti nám, a nevyšel z země.
11
Protož ustanovili nad ním úředníky, kteříž by plat vybírali, aby je trápili břemeny svými. I vystavěl lid Izraelský Faraonovi města skladů, Fiton a Ramesses.
12
Ale čím více trápili jej, tím více rostl a tím se více rozmáhal. I vzali sobě syny Izraelské v ošklivost.
13
A tak podrobovali Egyptští syny Izraelské v službu těžkou.
14
A k hořkosti přivodili život jejich robotami těžkými, v hlině a cihlách a ve všelijakém díle na poli, mimo všelikou potřebu svou, k níž práce jejich užívali nenáležitě a bez lítosti.
15
I poručil král Egyptský babám Hebrejským, z nichž jedna sloula Sefora a druhá Fua,
16
A řekl: Když budete pomáhati ženám Hebrejským při porodu, a uzříte, že již rodí, byl-li by syn, zabíte ho, pakli dcera, tedy ať jest živa.
17
Bály se pak ty baby Boha, a nečinily tak, jakž jim poručil král Egyptský, ale živých nechávaly pacholíků.
18
Povolav tedy bab král Egyptský, mluvil jim: Proč jste to učinily, že jste živé zachovaly pacholíky?
19
I odpověděly baby Faraonovi: Nejsou ženy Hebrejské jako ženy Egyptské; nebo ony jsou silnějšího přirození. Dříve než přijde k nim baba, ony porodí.
20
I učinil dobře Bůh těm babám. A rozmnožen jest lid, a zsilili se velmi.
21
Stalo se pak proto, že se bály baby ty Boha, vzdělal jim domy.
22
I přikázal Farao všemu lidu svému, řka: Každého syna, kterýž se narodí, do řeky uvrzte; každé pak dcery nechte živé.