Comparar
Knjiga o Jestiri 9
Rolagem vinculadaAs duas colunas rolam juntas
Knjiga o Jestiri
Capítulo 9
1
I tako dvanaestog meseca, a to je mesec Adar, trinaestog dana, kad dođe da se izvrši reč careva i zapovest njegova, istog dana kad se neprijatelji judejski nadahu da će ovladati njima, preokrenu se, te Judejci ovladaše svojim nenavidnicima.
2
Skupiše se Judejci u svojim gradovima po svim zemljama cara Asvira da dignu ruke na one koji im tražahu zlo; i niko ne mogaše stajati pred njima; jer strah od njih popade sve narode.
3
I svi knezovi zemaljski, namesnici i upravitelji i koji opravljahu poslove careve, podupirahu Judejce, jer ih popade strah od Mardoheja.
4
Jer velik beše Mardohej u domu carevom, i slava njegova prolažaše sve zemlje, jer taj čovek, Mardohej bivaše sve veći.
5
I tako pobiše Judejci sve neprijatelje svoje mačem i potrše i istrebiše, i učiniše šta hteše od nenavidnika svojih.
6
I u Susanu, carskom gradu, ubiše Judejci i istrebiše pet stotina ljudi.
7
I Farsandatu i Dalfona i Aspatu,
8
i Poratu i Adaliju i Aridatu,
9
i Farmastu i Arisaja i Arilaja i Vajezatu;
10
deset sinova Amana, sina Amedatinog neprijatelja judejskog pobiše, ali na plen ne digoše ruke svoje.
11
U onaj dan, kad javiše caru broj pobijenih u Susanu carskom gradu,
12
reče car Jestiri carici: U Susanu carskom gradu pobiše i potrše Judejci pet stotina ljudi i deset sinova Amanovih, a šta su učinili po ostalim zemljama carevim? Šta želiš? Daće ti se; i šta još moliš? Biće.
13
A Jestira reče: Ako je ugodno caru, da se dopusti Judejcima u Susanu i sutra da učine po današnjoj naredbi i deset sinova Amanovih da obese na vešala.
14
I zapovedi car da bude tako. I oglašena bi zapovest u Susanu, i obesiše deset sinova Amanovih.
15
I Judejci koji behu u Susanu skupivši se i četrnaestog dana meseca Adara pobiše u Susanu tri stotine ljudi, ali na plen ne digoše ruke svoje.
16
A ostali Judejci koji behu po zemljama carevim skupiše se da brane život svoj i da se smire od neprijatelja svojih; i pobiše sedamdeset i pet hiljada nenavidnika svojih; ali na plen ne digoše ruke svoje.
17
To bi trinaestog dana meseca Adara; a četrnaestog počinuše, i praznovaše taj dan gosteći se i veseleći se.
18
A Judejci koji behu u Susanu skupiše se trinaestog i četrnaestog dana istog meseca, a počinuše petnaestog, i praznovaše taj dan gosteći se i veseleći se.
19
Zato Judejci seljani, koji žive po mestima neograđenim, praznuju četrnaesti dan meseca Adara veseleći se i gosteći se i blagujući, i šaljući delove jedan drugom.
20
Jer Mardohej napisa ovo, i razasla knjige svim Judejcima koji behu po svim zemljama cara Asvira, blizu i daleko,
21
naređujući im da praznuju dan četrnaesti meseca Adara i petnaesti dan istog meseca svake godine;
22
prema danima u koje se smiriše Judejci od neprijatelja svojih i prema mesecu kad im se pretvori žalost u radost i tuga u veselje, da te dane praznuju gosteći se i veseleći se i šaljući delove jedan drugom, i siromasima darove.
23
I primiše svi Judejci da čine šta su počeli i šta im pisa Mardohej.
24
Jer Aman, sin Amedatin Agagej neprijatelj svih Judejaca namisli za Judejce da ih istrebi, i baci Fut, to jest žreb, da ih potre i istrebi.
25
Ali kad Jestira iziđe pred cara, on zapovedi knjigom, te se zla misao njegova koju smisli na Judejce obrati na njegovu glavu, i obesiše njega i sinove njegove na vešala.
26
Zato prozvaše te dane Furim od imena Fur; i radi svojih reči te knjige i radi onog što videše, tako i radi onog što im se dogodi,
27
postaviše Judejci i primiše na se i na seme svoje i na sve koji se udruže s njima da je nepromenljivo da slave ta dva dana kao što je napisano za njih i na vreme koje je za njih određeno, svake godine,
28
i da se ti dani spominju i slave u svakom naraštaju, u svakoj porodici, u svakoj zemlji i u svakom gradu; i ti dani Furim da ne prestanu među Judejcima i spomen njihov da ne pogine u semenu njihovom.
29
I pisa carica Jestira, kći Avihailova i Mardohej Judejac svakom tvrđom potvrđujući knjigu za Furim drugi put.
30
I razasla knjigu svim Judejcima u sto i dvadeset i sedam zemalja cara Asvira i rečima ljubaznim i istinitim,
31
da tvrdo drže dane Furim na vreme kao što im je postavio Mardohej Judejac i carica Jestira i kao što sami postaviše sebi i semenu svom za spomen postu njihovom i vikanju njihovom.
32
Tako zapovest Jestirina potvrdi uredbu za Furim, i bi zapisano u knjigu.
Ester
Capítulo 9
1
Potom dvanáctého měsíce, (jenž jest měsíc Adar), třináctého dne téhož měsíce, když přišel čas poručení královského a výpovědi jeho, aby se vyplnila, v ten den, v kterýž se nadáli nepřátelé Židovští, že budou panovati nad nimi, stalo se na odpor, že panovali Židé nad těmi, kteříž je v nenávisti měli.
2
Nebo se byli shromáždili Židé v městech svých, po všech krajinách krále Asvera, aby vztáhli ruku na ty, kteříž hledali jejich zlého. A žádný před nimi neostál, nebo připadl strach jejich na všecky národy.
3
A všickni hejtmané krajin, i knížata a vývodové, i správcové díla královského v poctivosti měli Židy; nebo strach Mardocheův na ně připadl.
4
Byl zajisté Mardocheus veliký v domě královském, a rozcházela se pověst o něm po všech krajinách; nebo muž ten Mardocheus vždy více rostl.
5
A tak zbili Židé všecky nepřátely své, mečem hubíce, mordujíce a vyhlazujíce je, a nakládajíce s těmi, kteříž je v nenávisti měli, podlé líbosti své.
6
Ano i v Susan městě královském zmordovali Židé a vyhladili pět set mužů.
7
A Parsandata, Dalfona i Aspata,
8
A Porata, Adalia i Aridata,
9
I Parimasta, Arisai i Aridai a Vajezata,
10
Deset synů Amana syna Hammedatova, nepřítele Židovského, zmordovali. Ale k loupeži nevztáhli ruky své.
11
Dne toho, když se donesl krále počet zmordovaných v Susan městě královském,
12
Řekl král Esteře královně: V Susan městě královském zmordovali Židé a vyhladili pět set mužů, a deset synů Amanových. Co pak učinili v jiných krajinách královských? Již tedy jaká jest žádost tvá? A dánoť bude. Aneb která prosba tvá ještě? A staneť se.
13
Odpověděla Ester: jestliže se králi za dobré vidí, nechť jest dopuštěno ještě zítra Židům, kteříž jsou v Susan, učiniti podlé výpovědi dnešní, a deset synů Amanových zvěšeti na šibenici.
14
I přikázal král, aby se tak stalo. Tedy vyhlášena jest výpověd v Susan, a tak deset synů Amanových zvěšeli.
15
A shromáždivše se Židé, kteříž byli v Susan, také i čtrnáctého dne měsíce Adar, zmordovali v Susan tři sta mužů. Ale k loupeži nevztáhli ruky své.
16
Jiní také Židé, kteříž byli v krajinách královských, shromáždivše se, a zastávajíce života svého, tak odpočinuli od nepřátel svých. Zmordovali pak těch, jenž je v nenávisti měli, sedmdesáte pět tisíc. Ale k loupeži nevztáhli ruky své.
17
Stalo se to dne třináctého měsíce Adar. I odpočinuli čtrnáctého dne téhož měsíce, a učinili sobě v ten den hody a veselé.
18
Ale Židé, kteříž byli v Susan, shromáždili se třináctého dne téhož měsíce a též čtrnáctého, a odpočinuli patnáctého, a učinili sobě na ten den hody a veselé.
19
Protož Židé, kteříž bydlí ve vsech a v městečkách nehrazených, světí den čtrnáctý měsíce Adar, majíce veselé, hody a dobrou vůli, a posílajíce částky pokrmů jedni druhým.
20
Nebo rozepsal Mardocheus ty věci, a rozeslal listy ke všem Židům, kteříž byli ve všech krajinách krále Asvera, blízkým i dalekým,
21
Ustavuje jim, aby slavili den čtrnáctý měsíce Adar, a den patnáctý téhož měsíce každého roku,
22
Podlé dnů těch, v nichž odpočinuli Židé od nepřátel svých, a měsíce toho, kterýž se jim obrátil z zámutku v radost, a z kvílení v dobrou vůli, aby ty dni slavili, hodujíce a veselíce se, a posílajíce částky pokrmů jeden druhému, i dary chudým.
23
I přijali to všickni Židé, že budou činiti to, což začali, a což jim psal Mardocheus:
24
Jak Aman syn Hammedatův Agagský, protivník všech Židů, ukládal o Židech, aby je vyhubil a uvrhl pur, totiž los, k setření a zahlazení jejich.
25
Ale jak ona vešla před oblíčej krále, poručil král v listech, aby obráceni byli úkladové jeho nešlechetní, kteréž vymyslil proti Židům, na hlavu jeho, a aby ho oběsili i syny jeho na šibenici.
26
I nazvali ty dny Purim, totiž losů, od jména toho pur. A tak z příčiny všech slov listu toho, a což viděli při tom, i což přišlo k nim,
27
Ustavili a přijali Židé na sebe i na símě své, i na všecky připojené k sobě, aby to nepominulo, že budou slaviti ty dva dni podlé vypsání jejich, a podlé určitého času jejich každého roku.
28
A že ti dnové budou pamětní a slavní v každém věku, rodině, krajině a městě; k tomu, že ti dnové Purim nepominou z prostředku Židů, a památka jejich nepřestane u potomků jejich.
29
Psala také Ester královna, dcera Abichailova, i Mardocheus Žid pro větší upevnění psání z strany dnů Purim po druhé.
30
A on rozeslal to psání ke všem Židům, do sta dvadcíti sedmi krajin království Asverova, vzkazuje jim pozdravení,
31
Aby tuze drželi dny ty Purim v určité časy jich, jakž je nařídil jim Mardocheus Žid a Ester královna, a jakž to přijali na sebe a na símě své, na pamět postů a křiku jejich.
32
A tak výpověd Estery potvrdila ustanovení dnů Purim, což zapsáno jest v knize této.