Comparar
Knjiga o sudijama 5
Rolagem vinculadaAs duas colunas rolam juntas
Knjiga o sudijama
Capítulo 5
1
I u taj dan peva Devora i Varak sin Avinejemov govoreći:
2
Blagosiljajte Gospoda
što učini osvetu u Izrailju
i što narod dragovoljno prista.
3
Čujte carevi, slušajte knezovi;
ja, ja ću Gospodu pevati,
popevaću Gospodu Bogu Izrailjevom.
4
Gospode! Kad si silazio sa Sira,
kad si išao iz polja edomskog,
zemlja se tresaše,
i nebesa kapahu, oblaci kapahu vodom.
5
Brda se rastapahu pred Gospodom;
taj Sinaj pred Gospodom
Bogom Izrailjevim.
6
Za vremena Samegara sina Anatovog,
za vremena Jailjinog
nesta puteva,
i koji iđahu stazama,
iđahu krivim putevima.
7
Nesta sela u Izrailju, nesta ih,
dokle ne nastah ja, Devora,
dokle ne nastah majka Izrailju.
8
On izabra nove bogove,
tada rat beše na vratima;
viđaše li se štit ili koplje
među četrdeset hiljada u Izrailju?
9
Srce se moje privilo k upraviteljima Izrailjevim,
koji dragovoljno pristaše između naroda.
Blagosiljajte Gospoda.
10
Koji jašete na belim magaricama,
koji sedite u sudu
i koji hodite po putevima,
pripovedajte.
11
Prestala je praska streljačka
na mestima gde se voda crpe;
onde neka pripovedaju pravdu Gospodnju,
pravdu k selima njegovim u Izrailju;
tada će narod Gospodnji silaziti na vrata.
12
Ustani, ustani, Devoro;
ustani, ustani, zapevaj pesmu;
ustani, Varače,
vodi u ropstvo roblje svoje, sine Avinejemov.
13
Sada će potlačeni ovladati silnima iz naroda;
Gospod mi dade da vladam silnima.
14
Iz Jefrema iziđe koren njihov na Amalike;
za tobom beše Venijamin s narodom tvojim;
od Mahira iziđoše koji postavljaju zakone,
a od Zavulona pisari.
15
I knezovi Isaharovi biše s Devorom,
Isahar kao i Varak bi poslan u dolinu s ljudima koje vođaše.
U delu Ruvimovom
behu ljudi visokih misli.
16
Što si sedeo među torovima
slušajući kako bleje stada?
U delu Ruvimovom
behu ljudi visokih misli.
17
Galad osta s one strane Jordana;
a Dan što se zabavi kod lađa;
Asir zašto sede na bregu morskom
i u krševima svojim osta?
18
Zavulon je narod koji dade dušu svoju na smrt,
tako i Neftalim, na visokom polju.
19
Dođoše carevi, biše se;
biše se carevi hananski
u Tanahu na vodi megidskoj;
ali ni mrve srebra ne dobiše.
20
S neba se vojeva,
zvezde s mesta svojih vojevaše na Sisaru.
21
Potok Kison odnese ih,
potok Kadimin, potok Kison;
pogazila si, dušo moja, snažno.
22
Tada izotpadaše konjima kopita
od teranja junaka njihovih.
23
Proklinjite Miroz, reče anđeo Gospodnji,
proklinjite stanovnike njegove;
jer ne dođoše u pomoć Gospodu,
u pomoć Gospodu s junacima.
24
Da je blagoslovena mimo žene Jailja
žena Evera Kenejina;
mimo žene u šatorima da je blagoslovena.
25
Zaiska vode, mleka mu dade,
u gospodskoj zdeli donese mu pavlaku.
26
Levom rukom maši se za kolac
a desnom za malj kovački,
i udari Sisaru, razmrska mu glavu;
probode i probi mu slepe oči.
27
Među noge njene savi se, pade,
leže, među noge njene savi se,
pade gde se savi, onde pade mrtav.
28
S prozora gledaše majka Sisarina,
i kroz rešetku vikaše:
Što se tako dugo ne vraćaju kola njegova?
Što se tako polako miču točkovi kola njegovih?
29
Najmudrije između dvorkinja njenih odgovarahu joj,
a i sama odgovaraše sebi:
30
Nisu li našli? Ne dele li plen?
Po jednu devojku, po dve devojke na svakog.
Plen šaren Sisari, plen šaren, vezen;
šaren, vezen s obe strane,
oko vrata onima koji zapeniše.
31
Tako da izginu svi neprijatelji Tvoji, Gospode;
a koji te ljube da budu kao sunce
kad izlazi u sili svojoj. I zemlja bi mirna četrdeset godina.
Soudců
Capítulo 5
1
Zpívala pak písničku Debora a Barák syn Abinoemův v ten den, řkouc:
2
Pro pomstu učiněnou v Izraeli, a pro lid, kterýž se k tomu dobrovolně měl, dobrořečte Hospodinu.
3
Slyštež králové, a ušima pozorujte knížata, já, já zpívati budu Hospodinu, žalmy zpívati budu Hospodinu Bohu Izraelskému.
4
Hospodine, když jsi vyšel z Seir, když jsi se bral z pole Edomského, třásla se země, nebesa dštila, a oblakové déšť vydali.
5
Hory se rozplynuly od tváři Hospodinovy, i ta hora Sinai třásla se před tváří Hospodina Boha Izraelského.
6
Za dnů Samgara syna Anatova, a za dnů Jáhel spustly silnice, kteříž pak šli stezkami, zacházeli cestami křivými.
7
Spustly vsi v Izraeli, spustly, pravím, až jsem povstala já Debora, povstala jsem matka v Izraeli.
8
Kterýžto kdyžkoli sobě zvoloval bohy nové, tedy bývala válka v branách, pavézy pak ani kopí nebylo vidíno mezi čtyřidcíti tisíci v Izraeli.
9
Srdce mé nakloněno jest k správcům Izraelským a k těm, kteříž tak ochotní byli mezi jinými. Dobrořečtež Hospodinu.
10
Kteříž jezdíte na bílých oslicích, kteříž bydlíte při Middin, a kteříž chodíte po cestách, vypravujtež,
11
Že vzdálen hluk střelců na místech, kdež se voda váží; i tam vypravujte hojnou spravedlnost Hospodinovu, hojnou spravedlnost k obyvatelům vsí jeho v Izraeli; tehdážť vstupovati bude k branám lid Hospodinův.
12
Povstaň, povstaň, Deboro, povstaniž, povstaniž a vypravuj píseň, povstaň, Baráku, a zajmi jaté své, synu Abinoemův.
13
Tehdážtě potlačenému dopomoženo k opanování silných reků z lidu; Hospodintě mi ku panování dopomohl nad silnými.
14
Z Efraima kořen jejich bojoval proti Amalechitským; za tebou, Efraime, Beniamin s lidem tvým; z Machira táhli vydavatelé zákona, a z Zabulona písaři.
15
Knížata také z Izachar s Deborou, ano i všecko pokolení Izacharovo, jako i Barák do údolí poslán jest pěšky, ale veliké hrdiny u sebe jsou v podílu Rubenovu.
16
Jak jsi mohl mlče seděti mezi dvěma ohradami, poslouchaje řvání stád? Veliké hrdiny u sebe jsou v podílu Rubenovu.
17
Zdali i Galád před Jordánem nebydlil? Ale Dan proč zůstal při lodech? Asser seděl na břehu mořském, a v lomích svých bydlil.
18
Zabulon, lid udatný, vynaložil duši svou na smrt, též i Neftalím na vysokých místech pole.
19
Králové přitáhše, bojovali, tehdáž bojovali králové Kananejští v Tanach při vodách Mageddo, a však kořisti stříbra nevzali.
20
S nebe bojováno, hvězdy z míst svých bojovaly proti Zizarovi.
21
Potok Císon smetl je, potok Kedumim, potok Císon; všecko to pošlapala jsi, duše má, udatně.
22
Tehdáž otloukla se kopyta koňů od dupání velikého pod jezdci silnými.
23
Zlořečte Merozu, praví anděl Hospodinův, zlořečte velice obyvatelům jeho, nebo nepřišli na pomoc Hospodinu, ku pomoci Hospodinu proti silným.
24
Požehnaná buď nad jiné ženy Jáhel, manželka Hebera Cinejského, nad ženy v staních bydlící buď požehnaná.
25
On vody žádal, ona mléka dala, v koflíku knížecím podala másla.
26
Levou ruku svou k hřebu vztáhla, a pravou ruku svou k kladivu dělníků, i udeřila Zizaru, a ztloukla hlavu jeho, probodla a prorazila židoviny jeho.
27
U noh jejích skrčil se, padl, ležel, u noh jejích skrčil se, padl; kdež se skrčil, tu padl zabitý.
28
Vyhlídala z okna skrze mříži, a naříkala matka Zizarova, řkuci: Proč se tak dlouho vůz jeho nevrací? Proč prodlévají vraceti se domů vozové jeho?
29
Moudřejší pak z předních služebnic jejích odpovídaly, i ona sama také sobě odpovídala:
30
Zdali ale dosáhli něčeho, a dělí kořisti? Děvečku jednu neb dvě na každého muže, loupeže rozdílných barev samému Zizarovi, kořisti rozdílných barev krumpovaným dílem, roucho rozdílných barev krumpovaným dílem na hrdlo loupežníků.
31
Tak ať zahynou všickni nepřátelé tvoji, ó Hospodine, tebe pak milující ať jsou jako slunce vzcházející v síle své. I byla v pokoji země za čtyřidceti let.