Comparar
Knjiga proroka Isaije 22
Rolagem vinculadaAs duas colunas rolam juntas
Knjiga proroka Isaije
Capítulo 22
1
Breme dolini viđenja.
Šta ti je te si sva izašla na krovove?
2
Grade puni vike i vreve,
grade veseli!
Tvoji pobijeni nisu pobijeni mačem
niti pogiboše u boju.
3
Glavari tvoji uzmakoše svikoliki,
povezaše ih strelci;
šta se god nađe tvojih, svi su povezani,
ako i pobegoše daleko.
4
Zato rekoh:
Prođite me se, da plačem gorko;
ne trudite se da me tešite za pogiblju kćeri naroda mog.
5
Jer je ovo dan muke i potiranja i smetnje
od Gospoda, Gospoda nad vojskama,
u dolini viđenja;
obaliće zid,
i vika će biti do gore.
6
I Elam uze Tul,
s kolima ljudi i s konjicima,
i Kir istače štit.
7
I krasne doline tvoje napuniše se kola,
i konjici se namestiše pred vratima.
8
I odastre se zastirač Judin; i pogledao si u to vreme na oružje u kući šumskoj.
9
I videste da je mnogo proloma na gradu Davidovom, i sabraste vodu u donjem jezeru.
10
I izbrojaste kuće jerusalimske, i razvaliste kuće da utvrdite zid.
11
I načiniste jaz među dva zida za vodu iz starog jezera; ali ne pogledaste na Onog koji je to učinio i ne obazreste se na Onog koji je to odavno spremio.
12
I zva vas Gospod nad vojskama u onaj dan
da plačete i ridate
i da skubete kose i pripašete kostret;
13
A gle, radost i veselje,
ubijaju goveda, kolju ovce,
jedu meso i piju vino
govoreći:
Jedimo i pijmo,
jer ćemo sutra umreti.
14
Ali Gospod nad vojskama javi mi:
Neće vam se oprostiti ovo bezakonje do smrti,
veli Gospod, Gospod nad vojskama.
15
Ovako veli Gospod, Gospod nad vojskama: Idi k onom rizničaru, k Somni, upravitelju dvorskom,
16
i reci mu: Šta ćeš ti tu? I ko ti je tu, te si tu istesao sebi grob? Istesao si sebi grob na visokom mestu i spremio si sebi stan u kamenu.
17
Evo, čoveče, Gospod će te baciti daleko i zatrpaće te.
18
Zavitlaće te i hititi kao loptu u zemlju prostranu; onde ćeš umreti i onde će biti kola slave tvoje, sramoto domu gospodara svog;
19
i svrći ću te s mesta tvog, i isteraću te iz službe tvoje.
20
I u to vreme pozvaću slugu svog Elijakima sina Helkijinog;
21
i obući ću mu tvoju haljinu, i tvojim ću ga pojasom opasati, i tvoju ću mu vlast dati u ruku, i biće otac Jerusalimljanima i domu Judinom.
22
I metnuću mu ključ od doma Davidovog na rame: kad on otvori, neće niko zatvoriti, i kad on zatvori, neće niko otvoriti.
23
I kao klin uglaviću ga na tvrdom mestu, i biće presto slave domu oca svog;
24
i o njemu će se vešati sva slava doma oca njegovog, sinova i unuka, svakojaki sudovi, i najmanji, i čaše i mehovi.
25
U to vreme, veli Gospod nad vojskama, pomeriće se klin uglavljen na tvrdom mestu, i izvadiće se i pašće, i teža što je na njemu propašće; jer Gospod reče.
Izajáš
Capítulo 22
1
Břímě údolí vidění. Cožť se stalo, že jsi vystoupilo všecko na střechy,
2
Město plné hřmotu a hluku, město veselící se? Zbití tvoji nejsou zbiti mečem, ani zhynuli v boji.
3
Všecka knížata tvá rozprchla se napořád, od střelců svázána jsou. Což jich koli nalezeno jest v tobě, napořád svázáni jsou, zdaleka utíkají.
4
Protož jsem řekl: Ponechejte mne, ať hořekuji s pláčem, a neusilujte mne těšiti nad popléněním dcerky lidu mého.
5
Nebo jest den ssoužení, a pošlapání, a v mysli sevření ode Pána, Hospodina zástupů, v údolí vidění, den boření zdi, a křiku k horám.
6
Byltě zajisté Elam pochytil toul s vozy lidu vojenského, a Kir ukázal pavézu.
7
I stalo se, že nejvýbornější údolí tvá naplněna byla vozy, a vojáci silně položili se u brány,
8
A odkryto bylo zastření Judovo; však obrátilo jsi zřetel v ten den k zbrojné komoře.
9
I k zbořeninám města Davidova dohlédli jste, nebo mnohé byly, a shromáždili jste vody rybníka dolního.
10
Domy též Jeruzalémské sečtli jste, i pobořili, abyste utvrdili zed.
11
Udělali jste také stav mezi dvěma zdmi pro vody rybníka starého, aniž jste popatřili k Učiniteli jeho, a toho, kdo jej vzdělal od starodávna, neviděli jste.
12
Nadto když volal Pán, Hospodin zástupů, v ten den k pláči a k kvílení, a k lysině a k přepásání se žíní.
13
A aj, radost a veselí vaše zabijeti voly, a bíti ovce, jísti maso, a píti víno, a říkati: Jezme, píme, nebo zítra zemřeme.
14
Ale známéť jest to v uších mých, praví Hospodin zástupů. Protož nikoli vám nebude odpuštěna ta nepravost, až i zemřete, praví Pán, Hospodin zástupů.
15
Takto praví Pán, Hospodin zástupů: Jdi, vejdi k Sochitskému tomu, k Sobnovi správci domu, a řekni:
16
Co ty zde máš? A koho zde máš, že jsi vytesal sobě zde hrob? Vytesals sobě na vysokém místě hrob svůj, a vystavěls na skále příbytek svůj.
17
Aj, Hospodin, kterýž tě přistřel, jakž na muže znamenitého náleží, a kterýž tě výborně přioděl,
18
Prudce tě zakulí jako kuli do země všelijak prostranné. Tam umřeš, tam i vozové slávy tvé, ó ohyzdo domu Pána svého.
19
A tak seženu tě s místa tvého, a s úřadu tvého svrhu tě.
20
I stane se v ten den, že povolám služebníka svého Eliakima syna Helkiášova,
21
A obleku jej v sukni tvou, a pasem tvým potvrdím ho, panování tvé také dám v ruku jeho. I bude za otce obyvatelům Jeruzalémským a domu Judovu,
22
A vložím klíč domu Davidova na rameno jeho. Když otevře, žádný nezavře, a když zavře, žádný neotevře.
23
A vbiji jej jako hřebík v místě pevném, a bude stolicí slávy domu otce svého.
24
I zavěsí na něm synové a dcery všecku slávu domu otce jeho, všecko nádobí, i to nejmenší, od nádobí, z něhož se pije, až do všech nádob vinných.
25
V ten den, praví Hospodin zástupů, pohne se hřebík, kterýž vbit byl v místě pevném, a vyťat bude, a spadne, odťato bude i břímě, kteréž jest na něm; nebo Hospodin mluvil.