Comparar
Knjiga proroka Jezekilja 26
Rolagem vinculadaAs duas colunas rolam juntas
Knjiga proroka Jezekilja
Capítulo 26
1
A jedanaeste godine prvi dan meseca dođe mi reč Gospodnja govoreći:
2
Sine čovečji, što Tir govori za Jerusalim: Ha, ha! Razbiše se vrata narodima, obratiše se k meni, napuniću se kad opuste;
3
zato ovako veli Gospod Gospod: Evo mene na te, Tire, i dovešću mnoge narode na te kao da bih doveo more s valima njegovim.
4
I oni će obaliti zidove tirske i kule u njemu raskopati, i omešću prah njegov i pretvoriću ga u go kamen.
5
I postaće mesto da se razastiru mreže usred mora, jer ja govorih, veli Gospod Gospod, i biće grabež narodima.
6
I kćeri njegove po polju izginuće od mača, i poznaće da sam ja Gospod.
7
Jer ovako veli Gospod Gospod: Evo, ja ću dovesti na Tir Navuhodonosora, cara vavilonskog sa severa, cara nad carevima, s konjima i s kolima i s konjicima i s vojskama i mnogim narodom.
8
Kćeri tvoje po polju pobiće mačem, i načiniće prema tebi kule, i iskopaće opkope prema tebi, i podignuće prema tebi štitove.
9
I namestiće ubojne sprave prema zidovima tvojim, i razvaliće kule tvoje oružjem svojim.
10
Od mnoštva konja njegovih pokriće te prah, od praske konjika i točkova i kola zatrešće se zidovi tvoji, kad stane ulaziti na tvoja vrata kao što se ulazi u grad isprovaljivan.
11
Kopitima konja svojih izgaziće sve ulice tvoje, pobiće narod tvoj mačem, i stupovi sile tvoje popadaće na zemlju.
12
I popleniće blago tvoje i razgrabiti trg tvoj, i razvaliće zidove tvoje i lepe kuće tvoje razoriti, i kamenje tvoje i drva tvoja i prah tvoj baciće u vodu.
13
I prekinuću jeku pesama tvojih, i glas kitara tvojih neće se više čuti.
14
I učiniću od tebe go kamen, bićeš mesto gde se razastiru mreže, ne nećeš se više sazidati; jer ja Gospod govorih, veli Gospod Gospod.
15
Ovako veli Gospod Gospod Tiru: Neće li se zadrmati ostrva od praske padanja tvog, kad zajauču ranjenici, kad pokolj bude u tebi?
16
Svi će knezovi morski sići s prestola svojih i skinuće sa sebe plašte i svući sa sebe vezene haljine, i obući će se u strah; sedeće na zemlji, i drhtaće svaki čas i čuditi se tebi.
17
I naricaće za tobom i govoriće ti:
Kako propade, slavni grade!
U kome življahu pomorci,
koji beše jak na moru, ti i stanovnici tvoji,
koji strah zadavahu svima koji življahu u tebi.
18
Sad će se uzdrhtati ostrva kad padneš,
i smešće se ostrva po moru od propasti tvoje.
19
Jer ovako veli Gospod Gospod: Kad te učinim pustim gradom, kao što su gradovi u kojima se ne živi, kad pustim na te bezdanu, i velika te voda pokrije,
20
i kad te svalim s onima koji silaze u jamu k starom narodu, i namestim te na najdonjim krajevima zemlje, u pustinji staroj s onima koji silaze u jamu, da se ne živi u tebi, tada ću opet postaviti slavu u zemlji živih.
21
Učiniću da budeš strahota kad te nestane, i tražiće te i nećeš se naći do veka, govori Gospod Gospod.
Ezechiel
Capítulo 26
1
Bylo pak jedenáctého léta, prvního dne měsíce, že se stalo slovo Hospodinovo ke mně, řkoucí:
2
Synu člověčí, proto že Týrus o Jeruzalému říká: Dobře se stalo, že jest potříno město bran velmi lidných, obrací se ke mně, naplněn budu, kdyžtě zpuštěno,
3
Protož takto praví Panovník Hospodin: Aj, já proti tobě, ó Týre, a přivedu na tě národy mnohé, tak jako bych přivedl moře s vlnami jeho.
4
I zkazí zdi Týru, a zboří věže jeho; vymetu také z něho prach jeho, a obrátím jej v skálu vysedlou,
5
Tak že budou vysušovati síti u prostřed moře. Nebo jsem já mluvil, praví Panovník Hospodin, protož bude v loupež národům.
6
Dcery pak jeho, kteréž na poli budou, mečem zmordovány budou, i zvědí, že já jsem Hospodin.
7
Nebo takto praví Panovník Hospodin: Aj, já přivedu na Týr Nabuchodonozora krále Babylonského od půlnoci, krále nad králi, s koňmi a s vozy, i s jezdci i s vojskem a s lidem mnohým.
8
Dcery tvé na poli mečem zmorduje, a vzdělá proti tobě šance, a vysype proti tobě násyp, a postaví proti tobě pavézníky.
9
I střelbu zasadí proti zdem tvým, a věže tvé poboří nosatci svými.
10
Od množství koní jeho přikryje tě prach jejich; od hřmotu jezdců a kár i vozů zatřesou se zdi tvé, když on vcházeti bude do bran tvých, jako do průchodů města probořeného.
11
Kopyty koní svých pošlapá všecky ulice tvé, lid tvůj mečem pomorduje, a sloupové pamětní síly tvé na zem padnou.
12
I rozberou zboží tvá, a rozchvátají kupectví tvá, a rozválejí zdi tvé, i domy tvé rozkošné poboří, a kamení tvé i dříví tvé, i prach tvůj do vody vmecí.
13
A tak přítrž učiním hluku zpěvů tvých, a zvuku citar tvých aby nebylo slýcháno více.
14
A obrátím tě v skálu vysedlou, budeš k vysušování sítí, nebudeš vystaven více; nebo já Hospodin mluvil jsem, praví Panovník Hospodin.
15
Takto praví Panovník Hospodin Týru: Zdaliž od hřmotu padání tvého, když stonati budou zranění, když ukrutný mord bude u prostřed tebe, nepohnou se ostrovové?
16
A vyvstanou z stolic svých všecka knížata pomořská, a složí z sebe pláště své, i roucha svá krumpovaná svlekou; v hrůzu se oblekou, na zemi seděti budou, a třesouce se každé chvíle, trnouti budou nad tebou.
17
I vydadí se nad tebou v naříkání, a řeknou tobě: Jak jsi zahynulo, ó město, v němž bydleno bylo pro moře, město slovoutné, ješto bylo pevné na moři, ono i s obyvateli svými, kteříž pouštěli strach svůj na všecky obyvatele jeho!
18
Tehdáž třásti se budou ostrovové v den pádu tvého; předěšeni, pravím, budou ostrovové, kteříž jsou na moři, nad zahynutím tvým.
19
Nebo tak praví Panovník Hospodin: Když tě učiním městem zpuštěným jako města, v nichž se nebydlí, když uvedu na tě hlubinu, tak že tě přikryjí vody mnohé,
20
Když učiním, že sstoupíš s sstupujícími do jámy k lidu dávnímu, a posadím tě v nejnižších stranách země, na pustinách starodávních s těmi, jenž sstupují do jámy, aby nebylo bydleno v tobě: prokáži slávu v zemi živých.
21
Nebo učiním to, že budeš k náramné hrůze, když tě nestane, a bys pak bylo hledáno, abys nebylo na věky nalezeno, praví Panovník Hospodin.