Comparar
Priče Solomunove 20
Rolagem vinculadaAs duas colunas rolam juntas
Priče Solomunove
Capítulo 20
1
Vino je podsmevač i silovito piće nemirnik,
i ko god za njim luta neće biti mudar.
2
Strah je carev kao rika mladog lava;
ko ga draži, greši svojoj duši.
3
Slava je čoveku da se okani svađe;
a ko je god bezuman, upleće se.
4
Radi zime lenivac ne ore;
prosi o žetvi, i ništa ne dobija.
5
Savet je u srcu čovečijem duboka voda,
ali čovek razuman crpe ga.
6
Najviše ljudi hvali se svojom dobrotom;
ali ko će naći čoveka istinitog?
7
Pravednik jednako hodi u bezazlenosti svojoj;
blago sinovima njegovim posle njega!
8
Car sedeći na prestolu sudskom
rasipa očima svojim svako zlo.
9
Ko može reći:
Očistio sam srce svoje, čist sam od greha svog?
10
Dvojak poteg i dvojaka mera,
oboje je mrsko Gospodu.
11
Po delima svojim poznaje se i dete
hoće li biti čisto i hoće li biti pravo delo njegovo.
12
Uho koje čuje, i oko koje vidi,
oboje je Gospod načinio.
13
Ne ljubi sna, da ne osiromašiš;
otvaraj oči svoje, i bićeš sit hleba.
14
Ne valja, ne valja, govori ko kupuje,
a kad otide onda se hvali.
15
Ima zlata i mnogo bisera,
ali su mudre usne najdragoceniji nakit.
16
Uzmi haljinu onome koji se podjemči za tuđina,
uzmi zalog od njega za tuđinku.
17
Sladak je čoveku hleb od prevare,
ali mu se posle napune usta peska.
18
Misli se utvrđuju savetom;
zato razumno ratuj.
19
Ko otkriva tajnu, postupa neverno;
zato se ne mešaj s onim koji razvaljuje usta.
20
Ko psuje oca svog ili mater svoju,
njegov će se žižak ugasiti u crnom mraku.
21
Nasledstvo koje se iz početka brzo dobija,
ne biva na posletku blagosloveno.
22
Ne govori: Vratiću zlo.
Čekaj Gospoda, i sačuvaće te.
23
Mrzak je Gospodu dvojak poteg,
merila lažna nisu dobra.
24
Od Gospoda su koraci čovečji,
a čovek kako će razumeti put njegov?
25
Zamka je čoveku da proždre svetinju,
i posle zaveta opet da traži.
26
Mudar car rasipa bezbožnike
i pušta na njih kolo.
27
Videlo je Gospodnje duša čovečija,
istražuje sve što je u srcu.
28
Milost i istina čuvaju cara,
i milošću podupire svoj presto.
29
Slava je mladićima sila njihova,
a starcima čast seda kosa.
30
Modrice od boja i udarci koji prodiru do srca jesu lek zlome.
Přísloví
Capítulo 20
1
Víno činí posměvače, a nápoj opojný nepokojného; pročež každý, kdož se kochá v něm, nebývá moudrý.
2
Hrůza královská jako řvání mladého lva; kdož ho rozhněvá, hřeší proti životu svému.
3
Přestati od sváru jest to každému ku poctivosti, ale kdožkoli se do nich zapletá, blázen jest.
4
Lenoch neoře pro zimu, pročež žebrati bude ve žni, ale nadarmo.
5
Rada v srdci muže voda hluboká, muž však rozumný dosáhne jí.
6
Větší díl lidí honosí se účinností svou, ale v pravdě takového kdo nalezne?
7
Spravedlivý ustavičně chodí v upřímnosti své; blažení synové jeho po něm.
8
Král sedě na soudné stolici, rozhání očima svýma všecko zlé.
9
Kdo může říci: Očistil jsem srdce své? Èist jsem od hříchu svého?
10
Závaží rozdílná a míra rozdílná, obé to ohavností jest Hospodinu.
11
Po skutcích svých poznáno bývá také i pachole, jest-li upřímé a pravé dílo jeho.
12
Ucho, kteréž slyší, a oko, kteréž vidí, obé to učinil Hospodin.
13
Nemiluj snu, abys nezchudl, otevři oči své, a nasytíš se chlebem.
14
Zlé, zlé, říká ten, kdož kupuje, a odejda, tedy se chlubí.
15
Zlato a množství perel, a nejdražší klínot jsou rtové umělí.
16
Vezmi roucho toho, kterýž slíbil za cizího, a kdo za cizozemku, základ jeho.
17
Chutný jest někomu chléb falše, ale potom ústa jeho pískem naplněna bývají.
18
Myšlení radou upevňuj, a s opatrnou radou veď boj.
19
Kdo vynáší tajnost, chodí neupřímě, pročež k lahodícímu rty svými nepřiměšuj se.
20
Kdo zlořečí otci svému neb matce své, zhasne svíce jeho v temných mrákotách.
21
Dědictví rychle z počátku nabytému naposledy nebývá dobrořečeno,
22
Neříkej: Odplatím se zlým; očekávej na Hospodina, a vysvobodí tě.
23
Ohavností jsou Hospodinu závaží rozdílná, a váhy falešné neoblibuje.
24
Od Hospodina jsou krokové muže, ale člověk jak vyrozumívá cestě jeho?
25
Osídlo jest člověku pohltiti věc posvěcenou, a po slibu zase toho vyhledávati.
26
Král moudrý rozptyluje bezbožné, a uvodí na ně pomstu.
27
Duše člověka jest svíce Hospodinova, kteráž zpytuje všecky vnitřnosti srdečné.
28
Milosrdenství a pravda ostříhají krále, a milosrdenstvím podpírá se trůn jeho.
29
Ozdoba mládenců jest síla jejich, a okrasa starců šediny.
30
Modřiny ran jsou lékařství při zlém, a bití vnitřnostem života.