Comparar
Psalmi Davidovi 18
Rolagem vinculadaAs duas colunas rolam juntas
Psalmi Davidovi
Capítulo 18
1
Načelniku pevačkom. Sluge Gospodnjeg Davida, koji izgovori Gospodu reči pesme ove, kad ga izbavi Gospod iz ruku svih neprijatelja njegovih i iz ruke Saulove. On reče: Ljubiću Te, Gospode, kreposti moja,
2
Gospode, Grade moj, Zaklone moj, koji se oboriti ne može, Izbavitelju moj,
Bože moj, Kamena goro, na kojoj se ne bojim zla,
Štite moj, Rože spasenja mog, Utočište moje!
3
Prizivam Gospoda, kome se klanjati valja,
i opraštam se neprijatelja svojih.
4
Obuzeše me smrtne bolesti,
i potoci nevaljalih ljudi uplašiše me.
5
Opkoliše me bolesti paklene,
stegoše me zamke smrtne
6
U svojoj teskobi prizvah Gospoda,
i k Bogu svom povikah;
On ču iz dvora svog glas moj,
i vika moja dođe Mu do ušiju.
7
Zatrese se i pokoleba se zemlja,
zadrmaše se i pomeriše iz temelja gore,
jer se On razljuti.
8
Podiže se dim od gneva Njegovog,
iz usta Njegovih oganj, koji proždire
i živo ugljevlje odskakaše od Njega.
9
Savi nebesa i siđe.
Mrak beše pod nogama Njegovim.
10
Sede na heruvima i podiže se,
i polete na krilima vetrenim.
11
Od mraka načini sebi krov, senicu oko sebe,
od mračnih voda, oblaka vazdušnih.
12
Od sevanja pred Njim
kroz oblake Njegove udari grad i živo ugljevlje.
13
Zagrme na nebesima Gospod,
i Višnji pusti glas svoj, grad i živo ugljevlje.
14
Pusti strele svoje, i razmetnu ih;
silu munja, i rasu ih.
15
I pokazaše se izvori vodeni,
i otkriše se temelji vasiljeni
od pretnje Tvoje, Gospode,
od dihanja duha gneva Tvog.
16
Tada pruži s visine ruku,
uhvati me, izvuče me iz vode velike.
17
Izbavi me od neprijatelja mog silnog
i od mojih nenavidnika, kad behu jači od mene.
18
Ustaše na me u dan nevolje moje,
ali mi Gospod bi potpora.
19
Izvede me na prostrano mesto,
i izbavi me, jer sam Mu mio.
20
Dade mi Gospod po pravdi mojoj,
i za čistotu ruku mojih dariva me.
21
Jer se držah puteva Gospodnjih,
i ne odmetnuh se Boga svog,
22
Nego su svi zakoni Njegovi preda mnom,
i zapovesti Njegove ne uklanjam od sebe.
23
Bih Mu veran,
i čuvah se od bezakonja svog.
24
Dade mi Gospod po pravdi mojoj,
po čistoti ruku mojih pred očima Njegovim.
25
Sa svetima postupaš sveto,
s čovekom vernim verno,
26
S čistim čisto,
a s nevaljalim nasuprot njemu.
27
Jer Ti pomažeš ljudima nevoljnim,
a oči ponosite ponižavaš.
28
Ti raspaljuješ videlo moje;
Gospod moj prosvetljuje tamu moju.
29
S Tobom razbijam vojsku,
i s Bogom svojim skačem preko zida.
30
Put je Gospodnji veran,
reč Gospodnja čista.
On je štit svima koji se u Nj uzdaju.
31
Jer ko je Bog osim Gospoda,
i ko je odbrana osim Boga našeg?
32
Ovaj Bog opasuje me snagom,
i čini mi veran put.
33
Daje mi noge kao u jelena,
i na visine stavlja me.
34
Uči ruke moje boju,
i mišice moje čini da su luk od bronze.
35
Ti mi daješ štit spasenja svog;
desnica Tvoja drži me,
i milost Tvoja čini me velika.
36
Ti širiš korak moj,
te se ne spotiču noge moje.
37
Teram neprijatelje svoje i stižem ih,
i ne vraćam se dok ih ne istrebim.
38
Obaram ih, i ne mogu ustati,
padaju pod noge moje.
39
Jer me Ti opasuješ snagom za boj,
i koji ustanu na me, obaraš ih preda mnom.
40
Neprijatelja mojih pleći Ti mi obraćaš,
i potirem nenavidnike svoje.
41
Oni viču, ali nemaju pomagača,
ka Gospodu, ali ih On ne sluša.
42
Rasipam ih kao prah po vetru,
kao blato po ulicama gazim ih.
43
Ti me izbavljaš od bune narodne,
postavljaš me da sam glava tuđim plemenima;
narod kog ne poznavah, služi mi.
44
Po samom čuvenju slušaju me,
tuđini pokorni su mi.
45
Tuđini blede,
drhću u gradovima svojim.
46
Živ je Gospod,
i da je blagosloven branič moj!
Da se uzvisi Bog spasenja mog,
47
Bog, koji mi daje osvetu,
i pokorava mi narode,
48
Koji me izbavlja od neprijatelja,
podiže me nad one koji ustaju na me
i od čoveka žestokog izbavlja me!
49
Toga radi hvalim Te, Gospode, pred narodima,
i pevam imenu Tvom,
50
Koji slavno izbavljaš cara svog,
i činiš milost pomazaniku svom Davidu
i nasleđu njegovom doveka.
Žalmy
Capítulo 18
1
Přednímu zpěváku, služebníka Hospodinova Davida, kterýž mluvil Hospodinu slova písně této v ten den, v němž ho vysvobodil Hospodin z ruky všech nepřátel jeho i z ruky Saulovy, a řekl:
2
Z vnitřnosti srdce miluji tě, Hospodine, sílo má.
3
Hospodin skála má a hrad můj, i vysvoboditel můj, Bůh silný můj, skála má, v němž naději skládám, štít můj a roh spasení mého, mé útočiště.
4
Chvály hodného vzýval jsem Hospodina, a od nepřátel svých byl jsem vyproštěn.
5
Obklíčilyť mne byly bolesti smrti, a proudové nešlechetných předěsili mne.
6
Bylyť jsou mne obklíčily bolesti hrobu, osídla smrti zachvátila mne.
7
V úzkosti své vzýval jsem Hospodina, a k Bohu svému volal jsem, i vyslyšel z chrámu svého hlas můj, a volání mé před oblíčejem jeho přišlo v uši jeho.
8
Tehdy pohnula se a zatřásla země, základové hor pohnuli se, a třásli se pro rozhněvání jeho.
9
Dým vystupoval z chřípí jeho, a oheň zžírající z úst jeho, od něhož se uhlí rozpálilo.
10
Nakloniv nebes, sstoupil, a mrákota byla pod nohami jeho.
11
A sedě na cherubínu, letěl, letěl na peří větrovém.
12
Udělal sobě z temností skrýši, vůkol sebe stánek svůj z temných vod a hustých oblaků.
13
Od blesku před ním oblakové jeho rozehnáni jsou, krupobití i uhlí řeřavé.
14
I hřímal na nebi Hospodin, a Nejvyšší vydal zvuk svůj, i krupobití a uhlí řeřavé.
15
Vystřelil i střely své, a rozptýlil je, a blýskáním častým porazil je.
16
I ukázaly se hlubiny vod, a odkryti jsou základové okršlku pro žehrání tvé, Hospodine, pro dchnutí větru chřípí tvých.
17
Poslav s výsosti, uchopil mne, vytáhl mne z velikých vod.
18
Vytrhl mne od nepřítele mého silného, a od těch, kteříž mne nenáviděli, ačkoli silnější mne byli.
19
Předstihliť jsou mne byli v den trápení mého, ale Hospodin byl mi podpora.
20
Kterýž vyvedl mne na prostranno, vytrhl mne, nebo mne sobě oblíbil.
21
Odplatil mi Hospodin podlé spravedlnosti mé, podlé čistoty rukou mých nahradil mi.
22
Nebo jsem ostříhal cest Hospodinových, aniž jsem se bezbožně strhl Boha svého.
23
Všickni zajisté soudové jeho jsou přede mnou, a ustanovení jeho neodložil jsem od sebe.
24
Nýbrž upřímě choval jsem se k němu, a vystříhal jsem se nepravosti své.
25
Protož odplatil mi Hospodin podlé spravedlnosti mé, podlé čistoty rukou mých, kteráž jest před očima jeho.
26
Ty, Pane, s milosrdným milosrdně nakládáš, a k člověku upřímému upřímě se máš.
27
K sprostnému sprostně se ukazuješ, a s převráceným převráceně zacházíš.
28
Lid pak ssoužený vysvobozuješ, a oči vysoké snižuješ.
29
Ty zajisté rozsvěcuješ svíci mou; Hospodin Bůh můj osvěcuje temnosti mé.
30
Nebo v tobě proběhl jsem vojsko, a v Bohu svém přeskočil jsem i zed.
31
Boha tohoto silného cesta jest dokonalá, výmluvnosti Hospodinovy jsou přečištěné, onť jest štít všech, kteříž v něho doufají.
32
Nebo kdo jest Bohem kromě Hospodina, a kdo skalou kromě Boha našeho?
33
Ten Bůh silný přepasuje mne udatností, a činí dokonalou cestu mou.
34
Èiní nohy mé jako laní, a na vysokostech mých postavuje mne.
35
Učí ruce mé boji, tak že lámi i lučiště ocelivé rukama svýma.
36
Tys mi také dodal štítu spasení svého, a pravice tvá podpírala mne, a dobrotivost tvá mne zvelebila.
37
Rozšířil jsi krokům mým místo pode mnou, a nepodvrtly se nohy mé.
38
Honil jsem nepřátely své, a postihl jsem je, aniž jsem se navrátil, až jsem je vyhubil.
39
Tak jsem je zranil, že nemohli povstati, padše pod nohy mé.
40
Ty jsi zajisté mne přepásal udatností k boji, povstávající proti mně sehnul jsi pode mne.
41
Nýbrž dals mi šíji nepřátel mých, abych ty, kteříž mne nenáviděli, vyplénil.
42
Volaliť jsou, ale nebylo spomocníka k Hospodinu, ale nevyslyšel jich.
43
I potřel jsem je jako prach u povětří, jako bláto na ulicích rozšlapal jsem je.
44
Ty jsi mne vyprostil z různic lidu, a postavils mne v hlavu národům; lid, kteréhož jsem neznal, sloužil mi.
45
Jakž jen zaslechli, uposlechli mne, cizozemci lhali mi.
46
Cizozemci svadli a třásli se v ohradách svých.
47
Živť jest Hospodin, a požehnaná skála má; protož buď vyvyšován Bůh spasení mého,
48
Bůh silný, kterýž mi pomsty poroučí, a podmaňuje mi lidi.
49
Ty jsi vysvoboditel můj z moci nepřátel mých, také i nad povstávající proti mně vyvýšils mne, a od člověka ukrutného vyprostils mne.
50
A protož chváliti tě budu mezi národy, ó Hospodine, a jménu tvému žalmy prozpěvovati,
51
Kterýž tak důstojně vysvobozuješ krále svého, a činíš milosrdenství pomazanému svému Davidovi, i semeni jeho až na věky.