Comparar
Psalmi Davidovi 69
Rolagem vinculadaAs duas colunas rolam juntas
Psalmi Davidovi
Capítulo 69
1
Načelniku pevačkom. Uz muzikalnu spravu sosanim. Psalam Davidov. Pomozi mi, Bože,
jer dođe voda do duše.
2
Propadam u dubokom glibu, gde nema dna;
tonem vodi u dubine, i vali me zatrpavaju.
3
Iznemogoh vičući, promuče mi grlo,
pobeleše mi oči pogledajući Boga.
4
Onih koji mrze na me nizašta
ima više nego kose na glavi mojoj;
osiliše koji hoće da me pogube,
lažljivi neprijatelji moji.
Šta nisam otimao, valja da vratim.
5
Bože! Ti znaš je li u meni bezumlje,
i krivice moje nisu sakrivene od Tebe.
6
Nemoj da se postide u meni
koji se uzdaju u Tebe, Gospode,
Gospode nad vojskama!
Nemoj da se posrame u meni
koji traže Tebe, Bože Izrailjev!
7
Jer Tebe radi podnosim rug,
i sramota popade lice moje.
8
Tuđin postadoh braći svojoj,
i neznan sinovima matere svoje.
9
Jer revnost za kuću Tvoju jede me
i ruženja onih koji Tebe ruže padaju na me.
10
Plačem, postim se dušom svojom,
i to mi se prima za zlo;
11
Mesto haljine oblačim vreću,
i bivam im priča.
12
O meni se razgovaraju sedeći na vratima,
pijući vino pevaju me.
13
A ja se molim Tebi, Gospode;
vreme je da se smiluješ, Bože;
po velikoj milosti svojoj usliši me,
jer je istinito spasenje Tvoje.
14
Izvadi me iz gliba, da ne propadnem;
da se izbavim od nenavidnika
i iz duboke vode;
15
Da me ne uzme voda na maticu,
da me ne proždre pučina,
i da ne sklopi jama nada mnom ždrela svog.
16
Usliši me, Gospode,
jer je blagost Tvoja milosrdna,
po velikoj dobroti svojoj pogledaj me.
17
Nemoj odvratiti lice svoje od sluge svog;
jer me je tuga;
pohitaj, usliši me.
18
Približi se duši mojoj, izbavi je;
nasuprot neprijateljima mojim izbavi me.
19
Ti znaš pod kakvim sam rugom, stidom i sramotom;
pred Tobom su svi neprijatelji moji.
20
Sramota satre srce moje, iznemogoh;
čekam hoće li se kome sažaliti, ali nema nikoga;
hoće li me ko potešiti, ali ne nalazim.
21
Daju mi žuč da jedem,
i u žeđi mojoj poje me octom.
22
Trpeza njihova neka im bude mreža i zamka,
to neka im bude plata.
23
Neka im potamne oči njihove, da ne vide,
i njihove bedre raslabi zasvagda.
24
Izlij na njih jarost svoju,
i plamen gneva Tvog neka ih obuzme!
25
Stan njihov neka opusti,
i u njihovim šatorima neka ne bude nikoga da živi.
26
Jer koga si Ti porazio, oni gone,
i umnožavaju jade onima koje si Ti ranio.
27
Meći na njih krivicu za krivicom,
da ne dođu do pravde Tvoje.
28
Neka se izbrišu iz knjige živih,
i s pravednicima nek ne budu zapisani.
29
A ja sam ništ i bolan;
pomoć Tvoja, Bože, nek me zakloni.
30
Slaviću ime Božije u pesmi,
veličaću Ga u hvali.
31
To je Bogu milije od vola,
od teleta s rogovima i s papcima.
32
Videće ništi i radovaće se.
Koji tražite Boga, oživeće srce vaše.
33
Jer Bog čuje uboge,
i sužanja svojih ne ogluša se.
34
Neka Ga hvale nebesa i zemlja,
mora i sve što se u njima miče!
35
Jer će Bog spasti Sion,
sazidaće gradove Judine;
i ljudi će se onde naseliti i naslediće ga.
36
I nasleđe će se sluga Njegovih utvrditi u njemu
i koji ljube ime Njegovo nastavaće na njemu.
Žalmy
Capítulo 69
1
Přednímu z kantorů na šošannim, žalm Davidův.
2
Vysvoboď mne, ó Bože, neboť jsou dosáhly vody až k duši mé.
3
Pohřížen jsem v hlubokém bahně, v němž dna není; všel jsem do hlubokosti vod, jejichž proud zachvátil mne.
4
Ustal jsem, volaje, vyschlo hrdlo mé, zemdlely oči mé od ohlídání se na tě Boha svého.
5
Více jest těch, kteříž mne nenávidí bez příčiny, než vlasů hlavy mé; zmocnili se ti, kteříž mne vyhladiti usilují, a jsou nepřátelé moji bez mého provinění; to, čehož jsem nevydřel, nahražovati jsem musil.
6
Bože, ty znáš sám nemoudrost mou, a výstupkové moji nejsou skryti před tebou.
7
Nechť nebývají zahanbeni příčinou mou ti, kteříž na tě očekávají, Pane, Hospodine zástupů; nechť nepřicházejí skrze mne k hanbě ti, kteříž tě hledají, ó Bože Izraelský.
8
Neboť pro tebe snáším pohanění, a stud přikryl tvář mou.
9
Cizí učiněn jsem bratřím svým, a cizozemec synům matky své,
10
Proto že horlivost domu tvého snědla mne, a hanění hanějících tě na mne připadla.
11
Když jsem plakal, postem trápiv duši svou, bylo mi to ku potupě obráceno.
12
Když jsem bral na se pytel místo roucha, tehdy jsem jim byl za přísloví.
13
Pomlouvali mne, sedíce v bráně, a písničkou byl jsem těm, kteříž pili víno.
14
Já pak modlitbu svou k tobě odsílám, Hospodine, časť jest dobré líbeznosti tvé. Ó Bože, vedlé množství milosrdenství svého vyslyš mne, pro pravdu svou spasitelnou.
15
Vytrhni mne z bláta, abych nebyl pohřížen; nechť jsem vytržen od těch, kteříž mne nenávidí, jako z hlubokostí vod,
16
Aby mne nezachvátili proudové vod, a nesehltila hlubina, ani se nade mnou zavřela prohlubně.
17
Vyslyšiž mne, Hospodine, neboť jest dobré milosrdenství tvé; vedlé množství slitování svých vzhlédniž na mne.
18
A neskrývej tváři své od služebníka svého, neboť mám úzkost; rychle vyslyš mne.
19
Přibliž se k duši mé, a vyprosť ji; pro nepřátely mé vykup mne.
20
Ty znáš pohanění mé, a zahanbení mé, i potupu mou, před tebouť jsou všickni nepřátelé moji.
21
Pohanění potřelo srdce mé, pročež jsem byl v žalosti. Očekával jsem, zdali by mne kdo politoval, ale žádného nebylo, zdali by kdo potěšiti chtěli, ale nedočkal jsem.
22
Nýbrž místo pokrmu poskytli mi žluči, a v žízni mé napájeli mne octem.
23
Budiž jim stůl jejich před nimi za osídlo, a pokojný způsob jejich místo síti.
24
Ať se zatmí oči jejich, aby viděti nemohli, a bedra jejich k stálému přiveď zemdlení.
25
Vylí na ně rozhněvání své, a prchlivost hněvu tvého ať je zachvátí.
26
Budiž příbytek jejich pustý, v staních jejich kdo by obýval, ať není žádného.
27
Nebo se tomu, jehož jsi ty zbil, protiví, a o bolesti zraněných tvých rozmlouvají.
28
Přilož nepravost k nepravosti jejich, a ať nepřicházejí k spravedlnosti tvé.
29
Nechť jsou vymazáni z knihy živých, a s spravedlivými ať nejsou zapsáni.
30
Já pak ztrápený jsem, a bolestí sevřený, ale spasení tvé, ó Bože, na místě bezpečném postaví mne.
31
I buduť chváliti jméno Boží s prozpěvováním, a velebiti je s děkováním.
32
A bude to příjemnější Hospodinu nežli vůl, neb volek rohatý s rozdělenými kopyty.
33
To když uhlédají tiší, radovati se budou, hledajíce Boha, a ožive srdce jejich.
34
Neboť vyslýchá chudé Hospodin, a vězni svými nezhrzí.
35
Chvaltež ho nebesa a země, moře i všeliký hmyz jejich.
36
Bůhť zajisté zachová Sion, a vzdělá města Judská, i budou tu bydliti, a zemi tu dědičně obdrží.
37
Tolikéž i símě služebníků jeho dědičně jí vládnouti budou, a milující jméno jeho v ní přebývati.