Comparar
Sveto Jevanđelje po Mateju 8
Rolagem vinculadaAs duas colunas rolam juntas
Sveto Jevanđelje po Mateju
Capítulo 8
1
A kad siđe s gore, za Njim iđaše naroda mnogo.
2
I gle, čovek gubav dođe i klanjaše Mu se govoreći: Gospode! Ako hoćeš, možeš me očistiti.
3
I pruživši ruku Isus, dohvati ga se govoreći: Hoću, očisti se. I odmah očisti se od gube.
4
I reče mu Isus: Gledaj, nikom ne kazuj, nego idi i pokaži se svešteniku, i prinesi dar koji je zapovedio Mojsije radi svedočanstva njima.
5
A kad uđe u Kapernaum, pristupi k Njemu kapetan moleći Ga
6
i govoreći: Gospode! Sluga moj leži doma uzet, i muči se vrlo.
7
A Isus mu reče: Ja ću doći i isceliću ga.
8
I kapetan odgovori i reče: Gospode! Nisam dostojan da pod krov moj uđeš; nego samo reci reč, i ozdraviće sluga moj.
9
Jer i ja sam čovek pod vlasti, i imam pod sobom vojnike, pa kažem jednom: Idi, i ide; i drugom: Dođi, i dođe; i sluzi svom: Učini to, i učini.
10
A kad ču Isus, udivi se i reče onima što iđahu za Njim: Zaista vam kažem: ni u Izrailju tolike vere ne nađoh.
11
I to vam kažem da će mnogi od istoka i zapada doći i sešće za trpezu s Avraamom i Isakom i Jakovom u carstvu nebeskom:
12
A sinovi carstva izgnaće se u tamu najkrajnju; onde će biti plač i škrgut zuba.
13
A kapetanu reče Isus: Idi, i kako si verovao neka ti bude. I ozdravi sluga njegov u taj čas.
14
I došavši Isus u dom Petrov vide taštu njegovu gde leži i groznica je trese.
15
I prihvati je za ruku, i pusti je groznica, i usta, i služaše Mu.
16
A uveče dovedoše k Njemu besnih mnogo, i izgna duhove rečju, i sve bolesnike isceli:
17
Da se zbude šta je kazao Isaija prorok govoreći: On nemoći naše uze i bolesti ponese.
18
A kad vide Isus mnogo naroda oko sebe, zapovedi učenicima svojim da idu na one strane.
19
I pristupivši jedan književnik reče Mu: Učitelju! Ja idem za Tobom kud god Ti pođeš.
20
Reče njemu Isus: Lisice imaju jame i ptice nebeske gnezda; a Sin čovečiji nema gde glave zakloniti.
21
A drugi od učenika Njegovih reče Mu: Gospode! Dopusti mi najpre da idem da ukopam oca svog.
22
A Isus reče njemu: Hajde za mnom, a ostavi neka mrtvi ukopavaju svoje mrtvace.
23
I kad uđe u lađu, za Njim uđoše učenici Njegovi.
24
I gle, oluja velika postade na moru da se lađa pokri valovima; a On spavaše.
25
I prikučivši se učenici Njegovi probudiše Ga govoreći: Gospode! Izbavi nas, izgibosmo.
26
I reče im: Zašto ste strašljivi, maloverni? Tada ustavši zapreti vetrovima i moru, i postade tišina velika.
27
A ljudi čudiše se govoreći: Ko je Ovaj da Ga slušaju i vetrovi i more?
28
A kad dođe na one strane u zemlju gergesinsku, sretoše Ga dva besna, koji izlaze iz grobova, tako zla da ne mogaše niko proći putem onim.
29
I gle, povikaše: Šta je Tebi do nas, Isuse, Sine Božji? Zar si došao amo pre vremena da mučiš nas?
30
A daleko od njih pasaše veliko krdo svinja.
31
I đavoli moljahu Ga govoreći: Ako nas izgoniš, pošlji nas da idemo u krdo svinja.
32
I reče im: Idite. I oni izišavši otidoše u svinje. I gle, navali svo krdo s brega u more, i potopiše se u vodi.
33
A svinjari pobegoše; i došavši u grad kazaše sve, i za besne.
34
I gle, sav grad iziđe na susret Isusu; i videvši Ga moliše da bi otišao iz njihovog kraja.
Matouš
Capítulo 8
1
A když sstupoval s hory, šli za ním zástupové mnozí.
2
A aj, malomocný přišed, klaněl se jemu, řka: Pane, kdybys jen chtěl, můžeš mne očistiti.
3
I vztáh Ježíš ruku, dotekl se ho, řka: Chci, buď čist. A hned očištěno jest malomocenství jeho.
4
I dí mu Ježíš: Viziž, abys žádnému nepravil. Ale jdi, a ukaž se knězi, a obětuj dar, kterýž přikázal Mojžíš, na svědectví jim.
5
A když vcházel Ježíš do Kafarnaum, přistoupil k němu setník, prose ho,
6
A řka: Pane, služebník můj leží doma šlakem poražený, velmi se trápě.
7
I dí mu Ježíš: Já přijdu a uzdravím ho.
8
A odpovídaje setník, řekl: Pane, nejsemť hoden, abys všel pod střechu mou, ale toliko rci slovo, a uzdraven bude služebník můj.
9
Nebo i já jsem člověk moci poddaný, maje pod sebou žoldnéře, avšak dím-li tomuto: Jdi, tedy jde, a jinému: Přijď, a přijde, a služebníku svému: Učiň toto, a učiní.
10
Tedy uslyšev to Ježíš, podivil se, a jdoucím za sebou řekl: Amen pravím vám, ani v Izraeli tak veliké víry jsem nenalezl.
11
Pravím pak vám, žeť přijdou mnozí od východu i od západu, a stoliti budou s Abrahamem, s Izákem a s Jákobem v království nebeském,
12
Ale synové království vyvrženi budou do temností zevnitřních. Tamť bude pláč a škřipení zubů.
13
I řekl Ježíš setníkovi: Jdiž, a jakžs uvěřil, staň se tobě. I uzdraven jest služebník jeho v tu hodinu.
14
A přišed Ježíš do domu Petrova, uzřel svegruši jeho, ana leží a má zimnici.
15
I dotekl se ruky její, a hned přestala jí zimnice. I vstala a posluhovala jim.
16
A když byl večer, přivedli k němu mnohé, kteříž ďábelství měli, a on vymítal duchy zlé slovem, a všecky, kteříž se zle měli, uzdravil,
17
Aby se naplnilo povědění skrze Izaiáše proroka, řkoucího: Onť jest vzal na se mdloby naše, a neduhy naše nesl.
18
Vida pak Ježíš zástupy mnohé okolo sebe, kázal přeplaviti se na druhou stranu.
19
A přistoupiv jeden zákoník, řekl jemu: Mistře, půjdu za tebou, kamžkoli půjdeš.
20
I dí mu Ježíš: Lišky doupata mají, a ptactvo nebeské hnízda, ale Syn člověka nemá, kde by hlavu sklonil.
21
Jiný pak z učedlníků jeho řekl jemu: Pane, dopusť mi prve odjíti a pochovati otce mého.
22
Ale Ježíš řekl jemu: Pojď za mnou, a nech, ať tam mrtví pochovávají mrtvé své.
23
A když vstoupil na lodí, vstoupili za ním i učedlníci jeho.
24
A aj, bouře veliká stala se jest na moři, takže vlny přikrývaly lodí. On pak spal.
25
A přistoupivše učedlníci jeho, zbudili jej, řkouce: Pane, zachovej nás, hynemeť.
26
I dí jim: Proč se bojíte, ó malé víry? Tedy vstav, přimluvil větrům a moři, i stalo se utišení veliké.
27
Lidé pak divili se, řkouce: Kteraký jest tento, že ho i větrové i moře poslouchají?
28
A když se přeplavil na druhou stranu do krajiny Gergezenských, potkali se s ním dva ďábelníci z hrobu vyšlí, ukrutní náramně, takže pro ně žádný nemohl tou cestou choditi.
29
A aj, zkřikli, řkouce: Co je nám po tobě, Ježíši, Synu Boží? Přišel jsi sem před časem trápiti nás.
30
A bylo opodál od nich stádo veliké vepřů, pasoucích se.
31
Ïáblové pak prosili ho, řkouce: Poněvadž nás vymítáš, dopustiž nám vjíti do toho stáda vepřů.
32
I řekl jim: Jděte. A oni vyšedše, vešli do stáda těch vepřů. A aj, hnalo se všecko stádo těch vepřů s vrchu dolů do moře, i ztonuli v vodách.
33
Pastýři pak utekli. A přišedše do města, vypravovali to všecko, i o těch ďábelnících.
34
A aj, všecko město vyšlo v cestu Ježíšovi, a uzřevše ho, prosili, aby šel z končin jejich.