Comparar
Treća knjiga Mojsijeva koja se zove Levitska 13
Rolagem vinculadaAs duas colunas rolam juntas
Treća knjiga Mojsijeva koja se zove Levitska
Capítulo 13
1
Još reče Gospod Mojsiju i Aronu govoreći:
2
Čovek u koga bi na koži tela njegovog bio otok ili krasta ili bubuljica, i bilo bi na koži tela njegovog nalik na gubu, neka se dovede k Aronu svešteniku ili ka kome sinu njegovom svešteniku.
3
I neka sveštenik vidi boljeticu na koži tela njegovog; ako dlaka na boljetici bude pobelela i boljetica bude na oči niža od ostale kože tela njegovog, onda je guba; pa kad ga vidi sveštenik proglasiće ga da je nečist.
4
Ako li bude bela bubuljica na koži tela njegovog i ne bude na oči niža od ostale kože niti dlaka na njoj pobelela, onda neka zatvori sveštenik za sedam dana čoveka sa takvom boljeticom.
5
A sedmog dana neka vidi sveštenik; ako opazi da je boljetica ostala kako je bila i nije se dalje razišla po koži, neka ga zatvori sveštenik opet za sedam dana.
6
I neka ga sveštenik opet vidi sedmog dana, pa ako opazi da se boljetica smanjila i nije se dalje razišla po koži; krasta je; i on neka opere haljine svoje i biće čist.
7
Ako li se dalje raširi krasta po koži njegovoj, pošto ga sveštenik vidi i proglasi da je čist, nanovo neka se pokaže svešteniku;
8
ako vidi sveštenik da se krasta raširila po koži njegovoj, proglasiće sveštenik da je nečist; guba je.
9
Kad je guba na čoveku, neka ga dovedu k svešteniku.
10
I sveštenik neka ga vidi; ako bude beo otok na koži i dlaka bude pobelela, ako bi i zdravo meso bilo na otoku,
11
guba je zastarela na koži tela njegovog; zato će ga sveštenik proglasiti da je nečist, i neće ga zatvoriti, jer je nečist.
12
Ako li se guba izaspe po koži i pokrije svu kožu čoveku od glave do pete, gde bi god sveštenik očima pogledao,
13
kad sveštenik vidi da je guba pokrila svu kožu na njemu, proglasiće da je čovek čist, jer je sve pobelelo, pa je čist.
14
Ali ako se pokaže na njemu divlje meso, biće nečist.
15
Pa kad sveštenik vidi divlje meso, proglasiće ga da je nečist; ono je divlje meso nečisto, guba je.
16
A kad bi se divlje meso promenilo i pobelelo, neka dođe k svešteniku.
17
I kad vidi sveštenik da je boljetica pobelela, sveštenik će proglasiti da je čist, čist je.
18
Kad u koga na koži bude čir, pa prođe,
19
a posle na mestu gde je bio čir izađe otok beo ili bubuljica bela i crvenkasta, neka se pokaže svešteniku.
20
Ako sveštenik vidi da je na oči niža od ostale kože i dlaka na njoj pobelela, proglasiće ga sveštenik da je nečist, guba je, izašla je iz čira.
21
Ako li sveštenik gledajući vidi da nije dlaka na njoj pobelela niti je niža od kože, nego se smanjila, onda će ga zatvoriti sveštenik za sedam dana.
22
Ako se raširi po koži, onda će ga sveštenik proglasiti da je nečist; bolest je.
23
Ako li ostane na svom mestu bubuljica i ne raširi se, ožiljak je od čira; zato će ga sveštenik proglasiti da je čist.
24
Ako se ko po koži ožeže ognjem, pa pošto se zaleči ostane bubuljica bela i crvenkasta ili samo bela,
25
neka ga vidi sveštenik; ako dlaka na bubuljici bude pobelela i ako na oči bude niža nego koža, guba je, izašla je iz ožegline; zato će ga sveštenik proglasiti da je nečist; guba je.
26
Ako li sveštenik vidi da na bubuljici nema bele dlake niti je niža od kože, nego se smanjila, zatvoriće ga za sedam dana.
27
Pa će je sedmog dana pogledati sveštenik; ako se bude raširila po koži, tada će ga sveštenik proglasiti da je nečist; guba je.
28
Ako li bubuljica bude ostala na svom mestu, i ne bude se raširila po koži, nego se smanjila, onda je rana od toga što se ožegao; zato će ga sveštenik proglasiti da je čist, jer je ožiljak od ožegline.
29
Ako u čoveka ili u žene bude boljetica na glavi ili na bradi,
30
sveštenik neka vidi boljeticu; ako na oči bude niža od ostale kože i na njoj dlaka žućkasta i tanka, sveštenik će proglasiti da je nečist; ospa je, guba na glavi ili na bradi;
31
a kad sveštenik vidi boljeticu, i opazi da na oči nije niža od ostale kože i da nema na njoj crne dlake, tada će zatvoriti sveštenik za sedam dana onog na kome je ospa.
32
Pa kad sveštenik sedmi dan vidi, a ospa se nije dalje razišla niti dlaka na njoj požutela, niti je na oči ospa niža od kože,
33
tada neka se obrije, ali ospu da ne obrije, i sveštenik neka zatvori još za sedam dana onog na kome je ospa.
34
I sedmog dana neka sveštenik opet vidi ospu; ako opazi da se ospa nije dalje razišla po koži niti je na oči niža od ostale kože, tada će ga proglasiti sveštenik da je čist, pa neka opere haljine svoje, i biće čist.
35
Ako li se raširi ospa po koži, pošto bude proglašen da je čist,
36
tada neka ga vidi sveštenik; ako se bude raširila ospa po koži, neka više ne gleda sveštenik ima li žutih dlaka; nečist je.
37
Ako li opazi da je ospa ostala gde je bila i da je crna dlaka izrasla po njoj, zalečila se ospa, čist je, i sveštenik će proglasiti da je čist.
38
Kad u čoveka ili u žene budu bubuljice po koži tela njihovog, bubuljice bele,
39
sveštenik neka vidi; ako na koži tela njegovog budu bele bubuljice male, bela je ospa, izašla po koži, čist je.
40
Kome opadne kosa s glave, ćelav je, čist je.
41
Ako mu spreda opadne kosa s glave, pola je ćelav, i čist je.
42
Kad na glavi sasvim ćelavoj ili pola ćelavoj bude bela i crvenkasta boljetica, guba je, izašla na glavi svoj ćelavoj ili pola ćelavoj.
43
I neka ga vidi sveštenik; ako opazi da je beo i crvenkast otok na glavi svoj ćelavoj ili pola ćelavoj nalik na gubu po koži ostalog tela,
44
čovek je gubav, nečist je, i sveštenik će ga proglasiti da je nečist; guba mu je na glavi.
45
A gubavac na kome je ta bolest, neka ide u haljinama razdrtim i gologlav, i usta neka zastre, i neka viče: Nečist, nečist.
46
Dokle je god bolest na njemu, neka bude nečist; nečist je, neka živi sam, iza logora neka mu bude stan.
47
I ako na haljini bude guba, na haljini vunenoj ili lanenoj,
48
ili na osnovi ili na poučici od lana ili od vune, ili na koži, ili na čem god od kože,
49
i ako boljetica bude zelenkasta ili crvenkasta na haljini ili na koži ili na osnovi ili na poučici ili na čem god od kože, guba je, i neka se pokaže svešteniku.
50
I kad vidi sveštenik bolest, neka zatvori za sedam dana stvar na kojoj je guba.
51
I sedmog dana ako vidi da se dalje razišla bolest po haljini ili po osnovi ili po poučici ili po koži ili po čemu god od kože, ljuta je guba bolest, ona stvar je nečista.
52
Zato neka spali onu haljinu ili osnovu ili poučicu od vune ili od lana, ili šta god bude od kože, na čem bude bolest; jer je ljuta guba, ognjem neka se spali.
53
Ako li opazi sveštenik da se bolest nije razišla po haljini ili po osnovi ili po poučici, ili po čemu god od kože,
54
tada neka zapovedi sveštenik da se opere ono na čem je bolest, pa onda neka zatvori opet za sedam dana.
55
Pa neka vidi sveštenik pošto se opere stvar na kojoj je bolest, i ako opazi da bolest nije promenila boje svoje, ako se i ne bude dalje razišla, stvar je nečista, spali je ognjem; jer je ljuta guba na gornjoj ili na donjoj strani.
56
Ako li vidi sveštenik da se mesto smanjilo pošto je oprano, onda neka otkine od haljine ili od kože ili od osnove ili od poučice.
57
Ako li se opet pokaže na haljini ili na osnovi ili na poučici ili na čem god od kože, guba je koja se širi, ognjem spali ono na čem bude.
58
A haljinu ili osnovu ili poučicu ili šta mu drago od kože, kad opereš pa otide s njega ta bolest, operi još jednom, i biće čisto.
59
Ovo je zakon za gubu na haljini vunenoj ili lanenoj, ili na osnovi ili na poučici, ili na čem god od kože, kako se može znati je li šta čisto ili nečisto.
3 Mojžíšova
Capítulo 13
1
Mluvil také Hospodin Mojžíšovi a Aronovi, řka:
2
Èlověk ješto by na kůži těla jeho byla nějaká oteklina aneb prašivina, aneb poškvrna pobělavá, a bylo by na kůži těla jeho něco podobného k ráně malomocenství: tedy přiveden bude k Aronovi knězi, aneb k některému z synů jeho kněží.
3
I pohledí kněz na ránu, kteráž jest na kůži těla jeho. Jestliže chlupové na té ráně zbělejí, a ta rána bude-li na pohledění hlubší nežli jiná kůže těla jeho, rána malomocenství jest. Když tedy spatří ji kněz, za nečistého vyhlásí jej.
4
Pakli by poškvrna pobělavá byla na kůži těla jeho, a rána ta nebyla by hlubší nežli jiná kůže, a chlupové její nezběleli by: tedy rozkáže zavříti kněz majícího takovou ránu za sedm dní.
5
Potom pohledí na něj kněz v den sedmý, a jestli rána ta zůstává tak před očima jeho a nerozmáhá se po kůži: tedy rozkáže ho zavříti kněz po druhé za sedm dní.
6
I pohledí na ni kněz v den sedmý po druhé, a jestliže ta rána pozčernalá bude, a nerozmohla by se po kůži: tedy za čistého vyhlásí ho kněz, nebo prašivina jest. I zpéře roucha svá a čistý bude.
7
Pakliť by se dále rozmohla ta prašivina po kůži jeho, již po ukázání se knězi k očištění svému, tedy ukáže se znovu knězi.
8
I pohledí na něj kněz, a jestliže se rozmohla ta prašivina po kůži jeho, za nečistého vyhlásí jej kněz, nebo malomocenství jest.
9
Rána malomocenství když bude na člověku, přiveden bude k knězi.
10
I pohledí na něj kněz, a bude-li oteklina bílá na kůži, až by učinila chlupy bílé, byť pak i zdravé maso bylo na té oteklině:
11
Malomocenství zastaralé jest na kůži těla jeho. Protož za nečistého vyhlásí jej kněz, a nedá ho zavříti, nebo zjevně nečistý jest.
12
Jestliže by se pak vylilo malomocenství po kůži, a přikrylo by malomocenství všecku kůži nemocného, od hlavy jeho až do noh jeho, všudy kdež by kněz očima viděti mohl:
13
I pohledí na něj kněz, a přikrylo-li by malomocenství všecko tělo jeho, tedy za čistého vyhlásí nemocného. Nebo všecka ta rána v bělost se změnila, protož čistý jest.
14
Ale kdykoli ukáže se na ní živé maso, nečistý bude.
15
I pohledí kněz na to živé maso a vyhlásí jej za nečistého, nebo to maso živé nečisté jest, malomocenství jest.
16
Když by pak odešlo zase maso živé a změnilo by se v bělost, tedy přijde k knězi.
17
A vida kněz, že obrátila se rána ta v bělost, za čistou vyhlásí ji; čistá jest.
18
Když by pak byl na kůži těla vřed, a byl by zhojen,
19
Byla-li by na místě vředu toho oteklina bílá, aneb poškvrna pobělavá a náryšavá, tedy ukázána bude knězi.
20
A vida kněz, že na pohledění to místo jest nižší nežli jiná kůže, a chlupové na něm by zběleli, za nečistého vyhlásí jej kněz. Rána malomocenství jest, kteráž na vředu vyrostla.
21
Pakli, když pohledí na ni kněz, uzří, že chlupové nezběleli na něm, a není nižší nežli jiná kůže, ale že jest pozčernalé místo, tedy zavře ho kněz za sedm dní.
22
Pakliť by šíře se rozmáhala po kůži, za nečistého vyhlásí jej kněz; rána malomocenství jest.
23
Pakli by ta poškvrna pobělavá zůstávala na místě svém, a nerozmáhala by se, znamení toho vředu jest; protož za čistého vyhlásí jej kněz.
24
Tělo, na jehož kůži byla by spálenina od ohně, a po zhojení té spáleniny zůstala by poškvrna pobělavá a náryšavá, anebo bílá toliko:
25
Pohledí na ni kněz, a jestliže chlupové na ní zběleli, a lsknou se, způsob také její jest hlubší nežli jiné kůže vůkol: malomocenství jest, kteréž zrostlo na spálenině; protož za nečistého vyhlásí jej kněz, nebo rána malomocenství jest.
26
Pakli uzří kněz, an na poškvrně pobělavé není žádného chlupu bílého, a že nižší není nežli jiná kůže, ale že jest pozčernalá, poručí ho zavříti kněz za sedm dní.
27
I pohledí na ni kněz dne sedmého. Jestliže se více rozmohla po kůži, tedy za nečistého vyhlásí jej; nebo rána malomocenství jest.
28
Pakli bělost lsknutá na svém místě zůstávati bude, a nerozmůže se po kůži, ale bude pozčernalá: zprýštění od spáleniny jest; za čistého vyhlásí jej kněz, nebo šrám spáleniny jest.
29
Byla-li by pak rána na hlavě aneb na bradě muže neb ženy,
30
Tedy pohledí kněz na tu ránu, a jestliže způsob její bude hlubší nežli jiná kůže, a bude na ní vlas prožlutlý a tenký: tedy za nečistého vyhlásí jej kněz, nebo poškvrna černá jest; malomocenství na hlavě aneb na bradě jest.
31
Když pak pohledí kněz na ránu poškvrny černé a uzří, že způsob její není hlubší nežli jiná kůže, a že není vlasu černého na ní: zavříti dá kněz majícího ránu poškvrny černé za sedm dní.
32
I pohledí kněz na tu ránu dne sedmého, a aj, nerozmohla se ta poškvrna černá, a není vlasu žlutého na ní, a způsob té poškvrny černé není hlubší nežli kůže:
33
Tedy oholen bude člověk ten, ale poškvrny té černé nedá holiti. I dá zavříti kněz majícího tu poškvrnu za sedm dní po druhé.
34
I pohledí kněz na poškvrnu černou dne sedmého, a jestliže se nerozmohla poškvrna černá dále po kůži, a místo její není-li hlubší nežli jiná kůže: za čistého vyhlásí ho kněz, i zpéře roucha svá a čistý bude.
35
Pakli by se dále rozmohla poškvrna ta černá po kůži, již po očištění jeho,
36
Tedy pohledí na ni kněz, a uzří-li, že se dále rozmohla ta poškvrna černá po kůži, nebude více šetřiti vlasu žlutého; nečistý jest.
37
Pakli poškvrna černá tak zůstává před očima jeho, a černý vlas vzrostl by na ní, tedy zhojena jest ta poškvrna černá; čistý jest, a za čistého vyhlásí jej kněz.
38
Když by na kůži těla muže aneb ženy byly poškvrny, totiž poškvrny pobělavé,
39
I pohledí kněz, a jestliže budou na kůži těla jejich poškvrny bílé, pozčernalé, tedy poškvrna bílá jest, kteráž na kůži zrostla; čistý jest.
40
Muž, z jehož by hlavy vlasové slezli, lysý jest a čistý jest.
41
Jestliže pak po jedné straně obleze hlava jeho, nálysý jest a čistý jest.
42
Pakli na té lysině, aneb na tom oblysení byla by rána bílá a ryšavá, tedy malomocenství zrostlo na lysině jeho, aneb na oblysení jeho.
43
I pohledí na něj kněz, a uzří-li oteklinu rány bílou a ryšavou na lysině jeho, aneb na oblysení jeho, jako způsob malomocenství na kůži těla:
44
Èlověk malomocný jest a nečistý jest. Bez meškání za nečistého vyhlásí jej kněz, nebo na hlavě jeho jest malomocenství jeho.
45
Malomocný pak, na němž by ta rána byla, bude míti roucho roztržené a hlavu odkrytou a ústa zastřená, a Nečistý, nečistý jsem! volati bude.
46
Po všecky dny, v nichž ta rána bude na něm, za nečistého jmín bude; nebo nečistý jest. Sám bydliti bude, vně za stany bude přebývání jeho.
47
Když by pak na rouchu byla rána malomocenství, buď na rouchu soukenném aneb na rouchu lněném,
48
Buď na osnově aneb na outku ze lnu aneb z vlny, buď na kůži aneb na každé věci kožené,
49
A byla by ta rána zelená neb náryšavá na rouchu aneb na kůži, aneb na osnově, aneb na outku, aneb na kterékoli nádobě kožené: rána malomocenství jest, ukázána bude knězi.
50
I pohledí kněz na tu ránu, a dá zavříti tu věc mající ránu za sedm dní.
51
A pohledě na tu ránu dne sedmého, uzří-li, že se dále rozmohla ta rána na rouchu, neb po osnově anebo po outku, aneb na kůži, k čemuž by jí koli užíváno bylo: rána ta malomocenství rozjídavá jest, věc nečistá jest.
52
I spálí to roucho aneb osnovu, aneb outek z vlny neb ze lnu, aneb jakoukoli nádobu koženou, na níž by byla rána ta; nebo malomocenství škodlivé jest, protož ohněm spáleno bude.
53
Pakli pohledě kněz, uzřel by, že se nerozmohla rána ta na rouchu, aneb na osnově, aneb na outku, aneb na kterékoli nádobě kožené:
54
Rozkáže kněz, aby zeprali tu věc, na níž byla by rána, i káže ji zavříti za sedm dní po druhé.
55
I pohledí kněz po zeprání té věci na ránu. Jestliže nezměnila rána barvy své, byť se pak nerozmohla dále, předce nečistá jest. Ohněm spálíš ji; nebo rozjídavá věc jest na vrchní neb spodní straně její.
56
Pakli pohledě kněz, uzřel by, an pozčernala rána po zeprání svém, odtrhne ji od roucha aneb od kůže, aneb od osnovy, aneb od outku.
57
Jestliže se pak ukáže ještě na rouchu aneb na osnově, aneb na outku, aneb na kterékoli nádobě kožené, malomocenství rozjídající se jest. Ohněm spálíš věc tu, na kteréž by ta rána byla.
58
Roucho pak aneb osnovu, aneb outek, aneb kteroukoli nádobu koženou, když bys zepral, a odešla by od ní ta rána, ještě po druhé zpéřeš, a čisté bude.
59
Tenť jest zákon o ráně malomocenství na rouchu soukenném aneb lněném, aneb na osnově, aneb na outku, aneb na kterékoli nádobě kožené, kterak má za čistou aneb za nečistou uznána býti.