Vergleichen
Knjiga proroka Isaije 2
Gekoppeltes ScrollenBeide Spalten scrollen gemeinsam
Knjiga proroka Isaije
Kapitel 2
1
Reč koja dođe u utvari Isaiji sinu Amosovom za Judu i za Jerusalim.
2
Biće u potonja vremena gora doma Gospodnjeg
utvrđena uvrh gora i uzvišena iznad humova,
i sticaće se k njoj svi narodi.
3
I ići će mnogi narodi govoreći:
Hodite da idemo na goru Gospodnju,
u dom Boga Jakovljevog,
i učiće nas svojim putevima,
i hodićemo stazama Njegovim.
Jer će iz Siona izaći zakon,
i reč Gospodnja iz Jerusalima.
4
I sudiće među narodima,
i karaće mnoge narode,
te će raskovati mačeve svoje na raonike,
i koplja svoja na srpove,
neće dizati mača narod na narod,
niti će se više učiti boju.
5
Dome Jakovljev,
hodi da idemo po svetlosti Gospodnjoj.
6
Ali si ostavio svoj narod, dom Jakovljev,
jer su puni zala istočnih
i gataju kao Filisteji,
i mili su im sinovi tuđinski.
7
I zemlja je njihova puna srebra i zlata,
i blagu njihovom nema kraja;
zemlja je njihova puna konja,
i kolima njihovim nema kraja.
8
Puna je zemlja njihova idola;
delu ruku svojih klanjaju se,
što načiniše prsti njihovi.
9
I klanjaju se prosti ljudi, i savijaju se glavni ljudi;
nemoj im oprostiti.
10
Uđi u stenu, i sakrij se u prah
od straha Gospodnjeg i od slave veličanstva Njegovog.
11
Ponosite oči čovečje poniziće se,
i visina ljudska ugnuće se,
a Gospod će sam biti uzvišen u onaj dan.
12
Jer će doći dan Gospoda nad vojskama
na sve ohole i ponosite
i na svakog koji se podiže,
te će biti poniženi,
13
I na sve kedre livanske
velike i visoke
i na sve hrastove vasanske,
14
I na sve gore visoke
i na sve humove izdignute,
15
I na svaku kulu visoku
i na svaki zid tvrdi,
16
I na sve lađe tarsiske
i na sve likove mile.
17
Tada će se ponositost ljudska ugnuti
i visina se ljudska poniziti,
i Gospod će sam biti uzvišen u onaj dan.
18
I idola će nestati sasvim.
19
I ljudi će ići u pećine kamene
i u rupe zemaljske
od straha Gospodnjeg
i od slave veličanstva Njegovog,
kad ustane da potre zemlju.
20
Tada će baciti čovek idole svoje srebrne i idole svoje zlatne,
koje načini sebi da im se klanja,
krticama i slepim miševima,
21
Ulazeći u raseline kamene
i u pećine kamene
od straha Gospodnjeg
i od slave veličanstva Njegovog,
kad ustane da potre zemlju.
22
Prođite se čoveka, kome je dah u nosu;
jer šta vredi?
Izajáš
Kapitel 2
1
Slovo, kteréž viděl Izaiáš syn Amosův o Judovi a Jeruzalému.
2
I stane se v posledních dnech, že utvrzena bude hora domu Hospodinova na vrchu hor, a vyvýšena nad pahrbky, i pohrnou se k ní všickni národové.
3
A půjdou lidé mnozí, říkajíce: Poďte, a vstupme na horu Hospodinovu, do domu Boha Jákobova, a bude nás vyučovati cestám svým, i budeme choditi po stezkách jeho. Nebo z Siona vyjde zákon, a slovo Hospodinovo z Jeruzaléma.
4
Onť bude souditi mezi národy, a trestati bude lidi mnohé. I zkují meče své v motyky, a oštípy své v srpy. Nepozdvihne národ proti národu meče, a nebudou se více učiti boji.
5
Dome Jákobův, poďtež, a choďme v světle Hospodinově.
6
Ale ty jsi opustil lid svůj, dům Jákobův, proto že jsou naplněni ohavnostmi národů východních, a jsou pověrní jako Filistinští, a smyšlínky cizozemců že sobě libují.
7
K tomu naplněna jest země jejich stříbrem a zlatem, tak že není konce pokladům jejich; naplněna jest země jejich i koňmi, vozům pak jejich počtu není.
8
Naplněna jest také země jejich modlami; klanějí se dílu rukou svých, kteréž učinili prstové jejich.
9
Klaní se obecný člověk, a ponižuje se i přední muž; protož neodpouštěj jim.
10
Vejdi do skály, a skrej se v prachu před hrůzou Hospodinovou, před slávou důstojnosti jeho.
11
Tuť oči vysoké člověka sníženy budou, a skloněna bude vysokost lidská, ale Hospodin sám vyvýšen bude v ten den.
12
Nebo den Hospodina zástupů se blíží na každého pyšného a zpínajícího se, i na každého vyvýšeného, i bude ponížen,
13
I na všecky cedry Libánské vysoké a vyvýšené, i na všecky duby Bázanské,
14
I na všecky hory vysoké, i na všecky pahrbky vyvýšené,
15
I na všelikou věži vysokou, i na všelikou zed pevnou,
16
I na všecky lodí mořské, i na všecka malování slibná.
17
A sehnuta bude pýcha člověka, a snížena bude vysokost lidská, ale vyvýšen bude Hospodin sám v ten den,
18
Modly pak docela vymizejí.
19
Tehdy půjdou do jeskyní skal a do roklí země, před hrůzou Hospodinovou a slávou důstojnosti jeho, když povstane, aby potřel zemi.
20
V ten den zavrže člověk modly své stříbrné a modly své zlaté, kterýchž mu nadělali, aby se klaněl, totiž krtům a netopýřům.
21
I vejde do slují skal a do vysedlin jejich před hrůzou Hospodinovou, a před slávou důstojnosti jeho, když povstane, aby potřel zemi.
22
Přestaňtež doufati v člověku, jehož dýchání v chřípích jeho jest. Nebo zač má jmín býti?