Vergleichen
Sveto Jevanđelje po Mateju 14
Gekoppeltes ScrollenBeide Spalten scrollen gemeinsam
Sveto Jevanđelje po Mateju
Kapitel 14
1
U to vreme dođe glas do Iroda četvorovlasnika o Isusu;
2
i reče slugama svojim: To je Jovan krstitelj; on ustade iz mrtvih, i zato čini čudesa.
3
Jer Irod uhvati Jovana, sveza ga i baci u tamnicu Irodijade radi žene Filipa brata svog.
4
Jer mu govoraše Jovan: Ne možeš ti nje imati.
5
I htede da ga ubije, ali se poboja naroda; jer ga držahu za proroka.
6
A kad beše dan rođenja Irodovog, igra kći Irodijadina pred njima i ugodi Irodu.
7
Zato i s kletvom obeća joj dati šta god zaište.
8
A ona naučena od matere svoje: Daj mi, reče, ovde na krugu glavu Jovana krstitelja.
9
I zabrinu se car; ali kletve radi i onih koji se gošćahu s njim, zapovedi joj dati.
10
I posla te posekoše Jovana u tamnici.
11
I donesoše glavu njegovu na krugu, i dadoše devojci, i odnese je materi svojoj.
12
I došavši učenici njegovi, uzeše telo njegovo i ukopaše ga; i dođoše Isusu te javiše.
13
I čuvši Isus, otide odande u lađi u pusto mesto nasamo. A kad to čuše ljudi, idoše za Njim pešice iz gradova.
14
I izašavši Isus vide mnogi narod, i sažali mu se za njih, i isceli bolesnike njihove.
15
A pred veče pristupiše k Njemu učenici Njegovi govoreći: Ovde je pusto mesto, a dockan je već; otpusti narod neka ide u sela da kupi sebi hrane.
16
A Isus reče im: Ne treba da idu; podajte im vi neka jedu.
17
A oni rekoše Mu: Nemamo ovde do samo pet hlebova i dve ribe.
18
A On reče: Donesite mi ih ovamo.
19
I zapovedi narodu da posedaju po travi; pa uze onih pet hlebova i dve ribe, i pogledavši na nebo blagoslovi, i prelomivši dade učenicima svojim, a učenici narodu.
20
I jedoše svi, i nasitiše se, i nakupiše komada što preteče dvanaest kotarica punih.
21
A onih što su jeli beše ljudi oko pet hiljada, osim žena i dece.
22
I odmah natera Isus učenike svoje da uđu u lađu i napred da idu na one strane dok On otpusti narod.
23
I odstupivši narod pope se na goru sam da se moli Bogu. I uveče beše onde sam.
24
A lađa beše nasred mora u nevolji od valova, jer beše protivan vetar.
25
A u četvrtu stražu noći otide k njima Isus idući po moru.
26
I videvši Ga učenici po moru gde ide, poplašiše se govoreći: To je utvara; i od straha povikaše.
27
A Isus odmah reče im govoreći: Ne bojte se; ja sam, ne plašite se.
28
A Petar odgovarajući reče: Gospode! Ako si Ti, reci mi da dođem k Tebi po vodi.
29
A On reče: Hodi. I izišavši iz lađe Petar iđaše po vodi da dođe k Isusu.
30
No videći vetar veliki uplaši se, i počevši se topiti, povika govoreći: Gospode, pomagaj!
31
I odmah Isus pruživši ruku uhvati Petra, i reče mu: Maloverni! Zašto se posumnja?
32
I kad uđoše u lađu, presta vetar.
33
A koji behu u lađi pristupiše i pokloniše Mu se govoreći: Vaistinu Ti si Sin Božji.
34
I prešavši dođoše u zemlju genisaretsku.
35
I poznavši Ga ljudi iz onog mesta, poslaše po svoj onoj okolini, i donesoše k Njemu sve bolesnike.
36
I moljahu Ga da se samo dotaknu skuta od Njegove haljine; i koji se dotakoše ozdraviše.
Matouš
Kapitel 14
1
V tom čase uslyšel Herodes čtvrták pověst o Ježíšovi.
2
I řekl služebníkům svým: To jest Jan Křtitel. Onť jest vstal z mrtvých, a protož se divové dějí skrze něho.
3
Nebo Herodes byl jal Jana a svázal jej a dal do žaláře pro Herodiadu manželku Filipa bratra svého.
4
Nebo byl řekl jemu Jan: Nesluší tobě míti jí.
5
A chtěv zabíti jej, bál se lidu; nebo za proroka jej měli.
6
Když pak slaven byl den narození Herodesova, tancovala dcera Herodiady uprostřed hodovníků, i líbilo se to Herodesovi,
7
Tak že s přísahou zaslíbil jí dáti, zač by ho prosila.
8
A ona jsuci prve navedena od mateře své, řekla: Dej mi zde na míse hlavu Jana Křtitele.
9
I zarmoutil se král, ale pro přísahu a pro ty, kteříž spolu s ním stolili, rozkázal jí dáti.
10
A poslav kata, sťal Jana v žaláři.
11
I přinesena jest hlava jeho na míse, a dána děvečce. A ona nesla ji mateři své.
12
A přišedše učedlníci jeho, vzali tělo jeho a pochovali je; a šedše, pověděli to Ježíšovi.
13
A uslyšev to Ježíš, plavil se odtud na lodičce na místo pusté soukromí. A uslyševše o tom zástupové, šli za ním pěšky z měst.
14
A vyšed Ježíš, uzřel zástup mnohý. I slitovalo mu se jich, a uzdravoval nemocné jejich.
15
A když bylo k večerou, přistoupili k němu učedlníci jeho, řkouce: Pusté jest místo toto, a čas již pominul. Rozpusť zástupy, ať jdouce do městeček, nakoupí sobě pokrmů.
16
Ježíš pak řekl jim: Není potřebí odcházeti, dejte vy jim jísti.
17
A oni řkou jemu: Nemáme zde, než pět chlebů a dvě rybě.
18
Kterýžto dí jim: Přinestež mi je sem.
19
A rozkázav zástupu posaditi se na trávě a vzav pět chlebů a dvě rybě, vzhléd v nebe, požehnal, a lámaje, dal učedlníkům chleby, a učedlníci zástupům.
20
I jedli všickni a nasyceni jsou. I sebrali pozůstalých drobtů, dvanácte košů plných.
21
Těch pak, kteříž jedli, bylo okolo pěti tisíců mužů, kromě žen a dětí.
22
A ihned přinutil učedlníky své, aby vstoupili na lodí a předešli jej za moře, dokudž by nerozpustil zástupů.
23
A rozpustiv zástupy, vstoupil na horu soukromí, aby se modlil. A když byl večer, sám byl tam.
24
Lodí pak již byla uprostřed moře, zmítající se vlnami, nebo byl vítr odporný jim.
25
Při čtvrtém pak bdění nočním bral se k nim Ježíš, jda po moři.
26
A vidouce jej učedlníci po moři jdoucího, zarmoutili se, řkouce: Obluda jest. A strachem křičeli.
27
Ale ihned Ježíš promluvil k nim, řka: Doufejtež, jáť jsem, nebojte se.
28
I odpověděv Petr, řekl: Pane, jsi-li ty, rozkažiž mi k sobě přijíti po vodě.
29
A on řekl: Pojď. A vystoupiv Petr z lodí, šel po vodě, aby přišel k Ježíšovi.
30
Ale vida vítr tuhý, bál se. A počav tonouti, zkřikl, řka: Pane, pomoz mi.
31
A ihned Ježíš vztáh ruku, ujal jej a řekl jemu: Malé víry, pročežs pochyboval?
32
A jakž oni vstoupili na lodí, přestal vítr.
33
Ti pak, kteříž na lodí byli, přistoupivše, klaněli se jemu, řkouce: Jistě Syn Boží jsi.
34
A přeplavivše se, přišli do země Genezaretské.
35
A poznavše jej muži místa toho, rozeslali po vší té krajině vůkol, a shromáždili k němu všecky neduživé.
36
A prosili ho, aby se aspoň podolka roucha jeho dotkli. A kteřížkoli dotkli se, uzdraveni jsou.