Vergleichen
Sveto Jevanđelje po Mateju 15
Gekoppeltes ScrollenBeide Spalten scrollen gemeinsam
Sveto Jevanđelje po Mateju
Kapitel 15
1
Tada pristupiše k Isusu književnici i fariseji od Jerusalima govoreći:
2
Zašto učenici tvoji prestupaju običaje starih? Jer ne umivaju ruke svoje kad hleb jedu.
3
A On odgovarajući reče im: Zašto i vi prestupate zapovest Božju za običaje svoje?
4
Jer Bog zapoveda govoreći: Poštuj oca i mater; i koji opsuje oca ili mater smrću da umre.
5
A vi kažete: Ako koji reče ocu ili materi: Prilog je čim bi ti ja mogao pomoći;
6
može i da ne poštuje oca svog ili matere. I ukidoste zapovest Božju za običaje svoje.
7
Licemeri! Dobro je za vas prorokovao Isaija govoreći:
8
Ovi ljudi približavaju se k meni ustima svojim,
i usnama poštuju me;
a srce njihovo daleko stoji od mene.
9
No zaludu me poštuju
učeći naukama i zapovestima ljudskim.
10
I dozvavši ljude, reče im: Slušajte i razumite.
11
Ne pogani čoveka šta ulazi u usta; nego šta izlazi iz usta ono pogani čoveka.
12
Tada pristupiše učenici Njegovi i rekoše Mu: Znaš li da fariseji čuvši tu reč sablazniše se?
13
A On odgovarajući reče: Svako drvo koje nije usadio Otac moj nebeski, iskoreniće se.
14
Ostavite ih: oni su slepe vođe slepcima; a slepac slepca ako vodi, oba će u jamu pasti.
15
A Petar odgovarajući reče Mu: Kaži nam priču ovu.
16
A Isus reče: Eda li ste i vi još nerazumni?
17
Zar još ne znate da sve što ulazi u usta u trbuh ide, i izbacuje se napolje?
18
A šta izlazi iz usta iz srca izlazi, i ono pogani čoveka.
19
Jer od srca izlaze zle misli, ubistva, preljube, kurvarstva, krađe, lažna svedočanstva, hule na Boga.
20
I ovo je što pogani čoveka, a neumivenim rukama jesti ne pogani čoveka.
21
I izišavši odande Isus otide u krajeve tirske i sidonske.
22
I gle, žena Hananejka izađe iz onih krajeva, i povika k Njemu govoreći: Pomiluj me Gospode sine Davidov! Moju kćer vrlo muči đavo.
23
A On joj ne odgovori ni reči. I pristupivši učenici Njegovi moljahu Ga govoreći: Otpusti je, kako viče za nama.
24
A On odgovarajući reče: Ja sam poslan samo k izgubljenim ovcama doma Izrailjevog.
25
A ona pristupivši pokloni Mu se govoreći: Gospode pomozi mi!
26
A On odgovarajući reče: Nije dobro uzeti od dece hleb i baciti psima.
27
A ona reče: Da, Gospode, ali i psi jedu od mrva što padaju s trpeze njihovih gospodara.
28
Tada odgovori Isus, i reče joj: O ženo! Velika je vera tvoja; neka ti bude kako hoćeš. I ozdravi kći njena od onog časa.
29
I otišavši Isus odande, dođe k moru galilejskom, i popevši se na goru, sede onde.
30
I pristupiše k Njemu ljudi mnogi koji imahu sa sobom hromih, slepih, nemih, uzetih i drugih mnogih, i položiše ih k nogama Isusovim, i isceli ih,
31
tako da se narod divljaše, videći neme gde govore, uzete zdrave, hrome gde idu, i slepe gde gledaju; i hvališe Boga Izrailjevog.
32
A Isus dozvavši učenike svoje reče: Žao mi je ovog naroda, jer već tri dana stoje kod mene i nemaju šta jesti; a nisam ih rad otpustiti gladne da ne oslabe na putu.
33
I rekoše Mu učenici Njegovi: Otkuda nam u pustinji toliki hleb da se nasiti toliki narod?
34
I reče im Isus: Koliko hlebova imate? A oni rekoše: Sedam, i malo ribice.
35
I zapovedi narodu da posedaju po zemlji.
36
I uzevši onih sedam hlebova i ribe, i davši hvalu, prelomi, i dade učenicima svojim, a učenici narodu.
37
I jedoše svi, i nasitiše se; i nakupiše komada što preteče sedam kotarica punih.
38
A onih što su jeli beše četiri hiljade ljudi, osim žena i dece.
39
I otpustivši narod uđe u lađu, i dođe u okoline magdalske.
Matouš
Kapitel 15
1
A v tom přistoupí k Ježíšovi Jeruzalémští zákoníci a farizeové, řkouce:
2
Proč učedlníci tvoji přestupují ustanovení starších? Nebo neumývají rukou svých, když mají jísti chléb.
3
A on odpovídaje, řekl jim: Pročež i vy přestupujete přikázání Boží pro ustanovení vaše?
4
Nebo přikázal Bůh, řka: Cti otce svého i matku, a kdož by zlořečil otci neb mateři, smrtí ať umře.
5
Ale vy pravíte: Kdož by koli řekl otci neb mateři: Dar ode mne obětovaný, tobě prospěje, by pak i neuctil otce svého neb mateře své, bez viny bude.
6
A takž zrušili jste přikázání Boží pro své ustanovení.
7
Pokrytci, dobře prorokoval o vás Izaiáš, řka:
8
Přibližuje se ke mně lid tento ústy svými a rty mne ctí, ale srdce jejich daleko jest ode mne.
9
Nadarmoť mne ctí, učíce učení, jenž jsou přikázání lidská.
10
A svolav zástup, řekl jim: Slyšte a rozumějte.
11
Ne to, což vchází v ústa, poskvrňuje člověka, ale což z úst pochází, toť poskvrňuje člověka.
12
Tehdy přistoupivše učedlníci jeho, řekli mu: Víš-li, že farizeové, slyševše tu řeč, zhoršili se?
13
A on odpovídaje, řekl: Všeliké štípení, jehož neštípil Otec můj nebeský, vykořeněno bude.
14
Nechte jich, vůdcovéť jsou slepí slepých, a povede-li slepý slepého, oba v jámu upadnou.
15
I odpověděv Petr, řekl jemu: Vylož nám to podobenství.
16
Ježíš pak řekl: Ještě i vy bez rozumu jste?
17
Nerozumíte-liž, že všecko, což v ústa vchází, do břicha jde a vypouští se ven?
18
Ale které věci z úst pocházejí, z srdce jdou, a tyť poskvrňují člověka.
19
Z srdceť zajisté vycházejí zlá myšlení, vraždy, cizoložstva, smilstva, krádeže, křivá svědectví, rouhání.
20
Tyť jsou věci poskvrňující člověka. Ale neumytýma rukama jísti, toť neposkvrňuje člověka.
21
A vyšed odtud Ježíš, bral se do krajin Tyrských a Sidonských.
22
A aj, žena Kananejská z končin těch vyšedši, volala za ním, řkuci: Smiluj se nade mnou, Pane, synu Davidův. Dceru mou hrozně trápí ďábelství.
23
Kterýžto neodpověděl jí slova. I přistoupivše učedlníci jeho, prosili ho, řkouce: Propusť ji, neboť volá za námi.
24
On pak odpověděv, řekl: Nejsem poslán než k ovcem zahynulým z domu Izraelského.
25
Ale ona přistoupivši, klaněla se jemu, řkuci: Pane, pomoz mi.
26
On pak odpověděv, řekl: Není slušné vzíti chléb synů a vrci štěňatům.
27
A ona řekla: Takť jest, Pane. Avšak štěňata jedí drobty, kteříž padají z stolů pánů jejich.
28
Tedy odpovídaje Ježíš, řekl jí: Ó ženo, veliká jest víra tvá. Staniž se tobě, jakž chceš. I uzdravena jest dcera její v tu hodinu.
29
A odšed odtud Ježíš, šel podle moře Galilejského, a vstoupiv na horu, posadil se tam.
30
I přišli k němu zástupové mnozí, majíce s sebou kulhavé, slepé, němé, polámané a jiné mnohé. I kladli je k nohám Ježíšovým, a on uzdravil je,
31
Takže se zástupové divili, vidouce, ano němí mluví, polámaní zdraví jsou, kulhaví chodí, slepí vidí. I velebili Boha Izraelského.
32
Ježíš pak svolav učedlníky své, řekl: Líto mi zástupu, ješto již tři dni trvají se mnou a nemají, co by jedli; a rozpustiti jich lačných nechci, aby nezhynuli na cestě.
33
I řekli mu učedlníci jeho: I kde bychom vzali tolik chleba na této poušti, abychom takový zástup nasytili?
34
I řekl jim Ježíš: Kolik chlebů máte? A oni řkou: Sedm a málo rybiček.
35
I rozkázal zástupům, aby se posadili na zemi.
36
A vzav těch sedm chlebů a ryby, učiniv díky, lámal a dal učedlníkům svým, a učedlníci zástupu.
37
I jedli všickni a nasyceni jsou. A sebrali, což zbylo drobtů, sedm košů plných.
38
Bylo pak těch, kteříž jedli, čtyři tisíce mužů kromě žen a dětí.
39
A rozpustiv zástupy, vstoupil na lodí. I přišel do krajiny Magdala.