Compare
Ésaïe 44
Linked scrollingBoth columns scroll together
Ésaïe
Chapter 44
1
Et maintenant écoute, Jacob, mon serviteur, et toi, Israël, que j'ai choisi.
2
Ainsi dit l'Éternel, qui t'a fait et formé dès la matrice, celui qui t'aide: Ne crains pas, mon serviteur Jacob, et toi, Jéshurun, que j'ai choisi.
3
Car je verserai de l'eau sur celui qui a soif, et des ruisseaux d'eau sur la terre sèche; je verserai mon Esprit sur ta semence, et ma bénédiction sur ceux qui sortent de toi;
4
et ils germeront parmi l'herbe, comme les saules auprès des courants d'eau.
5
Celui-ci dira: Moi, je suis à l'Éternel; et celui-là s'appellera du nom de Jacob; et celui-là écrira de sa main: Je suis à l'Éternel, et se nommera du nom d'Israël.
6
Ainsi dit l'Éternel, le roi d'Israël, et son rédempteur, l'Éternel des armées: Je suis le premier, et je suis le dernier; et hors moi il n'y a pas de Dieu.
7
Et qui, comme moi, appellera, -et qui le déclarera, et l'arrangera pour moi, depuis que j'ai établi le peuple ancien? Qu'ils leur déclarent les choses qui arriveront et celles qui viendront.
8
N'ayez pas peur, et ne craignez pas. Ne te l'ai-je pas, dès ce temps-là, fait entendre et déclaré? et vous m'en êtes les témoins. Y a-t-il un Dieu hors moi? Il n'y a pas de rocher, je n'en connais point.
9
Ceux qui forment une image taillée sont tous un néant, et leurs choses désirables ne sont d'aucun profit; et ils en sont eux-mêmes les témoins: ils ne voient pas, et ils ne connaissent pas, afin qu'ils soient honteux.
10
Qui a formé un dieu, ou fondu une image, qui n'est d'aucun profit?
11
Voici, tous ses compagnons seront honteux, et les ouvriers ne sont que des hommes. Qu'ils s'assemblent tous, qu'ils se tiennent là! Qu'ils aient peur, qu'ils aient honte ensemble!
12
L'ouvrier en fer a un ciseau, et il travaille avec des charbons; il forme l'image avec des marteaux, et la travaille avec son bras vigoureux; mais il a faim et il n'a pas de force; et n'a pas bu d'eau, et il est las.
13
Le sculpteur en bois étend un cordeau; il trace sa forme avec de la craie rouge, il la fait avec des outils tranchants, et la trace avec un compas, et la fait selon la figure d'un homme, selon la beauté de l'homme, pour qu'elle demeure dans la maison.
14
Il se coupe des cèdres, et il prend un rouvre et un chêne; il choisit parmi les arbres de la forêt. Il plante un pin, et la pluie le fait croître.
15
Et un homme l'aura pour en faire du feu, et il en prend et s'en chauffe; il l'allume aussi, et cuit du pain; il en fait aussi un dieu, et l'adore; il en fait une image taillée, et se prosterne devant elle.
16
Il en brûle la moitié au feu; avec la moitié il mange de la chair, il cuit un rôti, et il est rassasié; il a chaud aussi, et dit: Ha, ha! je me chauffe, je vois le feu!
17
Et avec le reste il fait un dieu, son image taillée: il se prosterne devant elle et l'adore, et lui adresse sa prière, et dit: Délivre-moi, car tu es mon Dieu.
18
Ils n'ont pas de connaissance et ne comprennent pas; car il a couvert d'un enduit leurs yeux, en sorte qu'ils ne voient pas, et leurs cœurs, en sorte qu'ils ne comprennent pas.
19
-Et on ne rentre pas en soi-même, et il n'y a pas de connaissance et il n'y a pas d'intelligence, pour dire: J'en ai brûlé la moitié au feu, et encore, j'ai cuit du pain sur ses charbons, j'ai rôti de la chair, et j'ai mangé; et de ce qui reste, en ferai-je une abomination? Me prosternerai-je devant ce qui provient d'un arbre?
20
Il se repaît de cendres; un cœur abusé l'a détourné; et il ne délivre pas son âme, et ne dit pas: N'ai-je pas un mensonge dans ma main droite?
21
Souviens-toi de ces choses, ô Jacob, et toi, Israël, car tu es mon serviteur. Je t'ai formé; tu es mon serviteur, Israël; tu ne seras pas oublié de moi.
22
J'ai effacé comme un nuage épais tes transgressions, et comme une nuée tes péchés: reviens à moi, car je t'ai racheté.
23
-Exultez, cieux, car l'Éternel l'a fait; jetez des cris, vous, profondeurs de la terre; éclatez en chants de triomphe, montagnes, forêts, et tous les arbres qui y sont! Car l'Éternel a racheté Jacob, et s'est glorifié en Israël.
24
Ainsi dit l'Éternel, ton rédempteur, et celui qui t'a formé dès la matrice: C'est moi, l'Éternel, qui ai fait toutes choses, qui seul ai déployé les cieux, et qui, par moi-même, ai étendu la terre;
25
qui rends vains les signes des menteurs et qui trouble l'esprit des devins, qui fais retourner en arrière les sages et qui fais de leur connaissance une folie;
26
qui confirme la parole de mon serviteur et accomplis le conseil de mes messagers; qui dis à Jérusalem: Tu seras habitée, et aux villes de Juda: Vous serez bâties, et je relèverai ses ruines;
27
moi qui dis à l'abîme: Sois sec, et je dessécherai tes fleuves;
28
qui dis de Cyrus: Il est mon berger, et il accomplira tout mon bon plaisir, disant à Jérusalem: Tu seras bâtie, et au temple: Tes fondements seront posés.
Izajáš
Chapter 44
1
A však nyní slyš, Jákobe, služebníče můj, a Izraeli, kteréhož jsem vyvolil.
2
Toto dí Hospodin, kterýž tě učinil, a sformoval hned od života matky, a spomáhá tobě: Neboj se, služebníče můj, Jákobe, a upřímý, kteréhož jsem vyvolil.
3
Nebo vyleji vody na žíznivého, a potoky na vyprahlost; vyleji Ducha svého na símě tvé, a požehnání své na potomky tvé.
4
I porostou jako mezi bylinami, jako vrbí vedlé tekutých vod.
5
Tento dí: Hospodinův já jsem, a onen nazůve se jménem Jákobovým, a jiný zapíše se rukou svou Hospodinu, a jménem Izraelským jmenovati se bude.
6
Takto praví Hospodin, král Izraelův a vykupitel jeho, Hospodin zástupů: Já jsem první, a já poslední, a kromě mne není žádného Boha.
7
Nebo kdo tak jako já ohlašuje a oznamuje to, aneb spořádá mi to hned od toho času, jakž jsem rozsadil lidi na světě? A kdo to, což přijíti má, oznámiti jim mohou?
8
Nebojtež se, ani lekejte. Zdali hned zdávna nepověděl jsem tobě a neoznámil, čehož vy sami mně svědkové jste? Zdaliž jest Bůh kromě mne? Neníť jistě žádné skály, jáť o žádné nevím.
9
Ti, kteříž formují rytiny, všickni nic nejsou; tolikéž ty milostné jejich nic neprospívají. Èehož ony sobě samy svědectvím jsou; nic nevidí, aniž čeho znají, aby se styděti mohly.
10
Kdo formuje Boha silného a rytinu slévá, k ničemu se to nehodí.
11
Aj, všickni, i ti, kteříž se k němu přiúčastňují, zahanbeni budou, ovšem řemeslníci ti nad jiné lidi; byť se pak všickni shromáždili a postavili, strašiti se musejí, a spolu zahanbeni budou.
12
Kovář pochytě železo, dělá při uhlí, a kladivy formuje modlu. Když ji dělá vší silou svou, ještě k tomu lační až do zemdlení, aniž se vody napije, až i ustává.
13
Tesař roztáhna šňůru, znamenává ji hrudkou, spravuje ji úhelnicemi, a kružidlem rozměřuje ji, až ji udělá tvárnost muže mající a podobnost krásy člověka, aby seděla doma.
14
Nasekaje sobě cedrů, vezme také cypřiš a dub aneb to, kteréž jest nejcelistvější mezi dřívím lesním; i javor štěpuje, a déšť jej k zrostu přivozuje.
15
I bývá člověku k topení; nebo vezma z něho, zhřívá se. Rozněcuje také oheň, aby napekl chleba. Mimo to udělá sobě boha, a klaní se jemu; udělá z něho rytinu, a kleká před ní.
16
Èástku jeho pálí ohněm, při druhé částce jeho maso jí, peče pečeni, a nasycen bývá. Zhřívá se také, a říká: Aha, zhřel jsem se, viděl jsem oheň.
17
Z ostatku pak jeho udělá boha, rytinu svou, před níž kleká, a klaní se, a modlí se jí, řka: Vysvoboď mne, nebo Bůh silný můj jsi.
18
Neznají ani soudí, proto že zaslepil oči jejich, aby neviděli, a srdce jejich, aby nerozuměli.
19
Aniž považují toho v srdci svém. Není umění, není rozumu, aby kdo řekl: Díl z něho spálil jsem ohněm, a při uhlí jeho napekl jsem chleba, pekl jsem maso, a jedl jsem, a mám z ostatku jeho ohavnost udělati, a před špalkem dřevěným klekati?
20
Popelem se pase takový, srdce svedené skloňuje jej, aby nemohl osvoboditi duše své, ani říci: Není-liž omylu v předsevzetí mém?
21
Pamatujž na to, Jákobe a Izraeli, proto že jsi ty služebník můj. Já jsem tě sformoval, služebník můj jsi, Izraeli, nebudeš u mne v zapomenutí.
22
Zahladím jako hustý oblak přestoupení tvá, a jako mrákotu hříchy tvé; navratiž se ke mně, nebo jsem tě vykoupil.
23
Prozpěvujte nebesa, nebo Hospodin to učinil; zvučte nižiny země, zvučně prozpěvujte hory, les i všeliké dříví v něm, nebo vykoupil Hospodin Jákoba, a v Izraeli sebe oslavil.
24
Takto praví Hospodin vykupitel tvůj, a ten, kterýž tě sformoval hned od života matky: Já Hospodin činím všecko, roztahuji nebesa sám, rozprostírám zemi mocí svou.
25
Rozptyluji znamení lhářů, a z hadačů blázny dělám; obracím moudré nazpět, a umění jejich v bláznovství.
26
Potvrzuji slova služebníka svého, a radu poslů svých vykonávám. Kterýž dím o Jeruzalému: Bydleno bude v něm, a o městech Judských: Vystavena budou, nebo pustiny jejich vzdělám.
27
Kterýž dím hlubině: Vyschni, nebo potoky tvé vysuším.
28
Kterýž dím o Cýrovi: Pastýř můj, nebo všelikou vůli mou vykoná, a řekne Jeruzalému: Zase vystaven buď, a chrámu: Založen buď.