Compare
Psalmi 102
Linked scrollingBoth columns scroll together
Psalmi
Chapter 102
1
Molitva nevoljnika koji je klonuo pa svoju tugu izlijeva
2
Jahve, usliši molitvu moju, i vapaj moj k tebi da dođe!
3
Nemoj sakrivati lice od mene u dan moje nevolje! Prigni k meni uho svoje: kad te prizovem, brzo me usliši!
4
Jer moji dani nestaju poput dima, a moje kosti gore kao oganj.
5
Srce mi se suši kao pokošena trava i kruh svoj zaboravljam jesti.
6
Od snažnih jecaja mojih kosti mi uz kožu prionuše.
7
Sličan sam čaplji u pustinji, postah k'o ćuk na pustoj razvalini.
8
Ne nalazim sna i uzdišem k'o samotan vrabac na krovu.
9
Svagda me grde dušmani moji; mnome se proklinju što bjesne na me.
10
Pepeo jedem poput kruha, a piće svoje miješam sa suzama
11
zbog tvoje ljutine i gnjeva, jer si me digao i bacio.
12
Moji su dani k'o oduljena sjena, a ja se, gle, sušim poput trave.
13
A ti, o Jahve, ostaješ dovijeka i tvoje ime kroza sva koljena.
14
Ustani, smiluj se Sionu: vrijeme je da mu se smiluješ - sada je čas!
15
Jer milo je slugama tvojim kamenje njegovo, žale ruševine njegove.
16
Tad će se pogani bojati, Jahve, imena tvojega i svi kraljevi zemlje slave tvoje
17
kad Jahve opet sazda Sion, kad se pokaže u slavi svojoj,
18
kad se osvrne na prošnju ubogih i ne prezre molitve njihove.
19
Nek' se zapiše ovo za budući naraštaj, puk što nastane neka hvali Jahvu.
20
Jer Jahve gleda sa svog uzvišenog svetišta, s nebesa na zemlju gleda
21
da čuje jauke sužnjeva, da izbavi smrti predane,
22
da se na Sionu navijesti ime Jahvino i njegova hvala u Jeruzalemu
23
kad se narodi skupe i kraljevstva da služe Jahvi.
24
Putem je istrošio sile moje, skratio mi dane.
25
Rekoh: “Bože moj, nemoj me uzeti u sredini dana mojih! Kroza sva koljena traju godine tvoje.
26
U početku utemelji zemlju, i nebo je djelo ruku tvojih.
27
Propast će, ti ćeš ostati, sve će ostarjeti kao odjeća. Mijenjaš ih poput haljine i nestaju:
28
ti si uvijek isti - godinama tvojim nema kraja.
29
Djeca će tvojih slugu živjeti u miru i potomstvo će njihovo trajati pred tobom.
Žalmy
Chapter 102
1
Modlitba chudého, když sevřín jsa, před Hospodinem vylévá žádosti své.
2
Hospodine, slyš modlitbu mou, a volání mé přijdiž k tobě.
3
Neskrývej tváři své přede mnou, v den ssoužení mého nakloň ke mně ucha svého; když k tobě volám, rychle vyslyš mne.
4
Nebo mizejí jako dým dnové moji, a kosti mé jako ohniště vypáleny jsou.
5
Poraženo jest jako bylina, a usvadlo srdce mé, tak že jsem chleba svého jísti zapomenul.
6
Od hlasu lkání mého přilnuly kosti mé k kůži mé.
7
Podobný jsem učiněn pelikánu na poušti, jsem jako výr na pustinách.
8
Bdím, a jsem jako vrabec osamělý na střeše.
9
Každý den utrhají mi nepřátelé moji, a posměvači moji proklínají mnou.
10
Nebo jídám popel jako chléb, a k nápoji svému slz přiměšuji,
11
Pro rozhněvání tvé a zažžený hněv tvůj; nebo zdvihna mne, hodils mnou.
12
Dnové moji jsou jako stín nachýlený, a já jako tráva usvadl jsem.
13
Ale ty, Hospodine, na věky zůstáváš, a památka tvá od národu až do pronárodu.
14
Ty povstana, smiluješ se nad Sionem, nebo čas jest učiniti milost jemu, a čas uložený přišel.
15
Nebo líbost mají služebníci tvoji v kamení jeho, a nad prachem jeho slitují se,
16
Aby se báli pohané jména Hospodinova, a všickni králové země slávy tvé,
17
Když by Hospodin vzdělal Sion, a ukázal se v slávě své,
18
Když by popatřil k modlitbě poníženého lidu, nepohrdaje modlitbou jejich.
19
Budeť to zapsáno pro budoucí potomky, a lid, kterýž má stvořen býti, chváliti bude Hospodina,
20
Že shlédl s výsosti svatosti své. Hospodin s nebe na zemi že popatřil,
21
Aby vyslyšel vzdychání vězňů, a rozvázal ty, kteříž již k smrti oddání byli,
22
Aby vypravovali na Sionu jméno Hospodinovo, a chválu jeho v Jeruzalémě,
23
Když se spolu shromáždí národové a království, aby sloužili Hospodinu.
24
Ztrápilť jest na cestě sílu mou, ukrátil dnů mých,
25
Až jsem řekl: Můj Bože, nebeř mne u prostřed dnů mých; od národu zajisté až do pronárodu jsou léta tvá,
26
I prvé nežlis založil zemi, a dílo rukou svých, nebesa.
27
Onať pominou, ty pak zůstáváš; všecky ty věci jako roucho zvetšejí, jako oděv změníš je, a změněny budou.
28
Ty pak jsi tentýž, a léta tvá nikdy nepřestanou.
29
Synové služebníků tvých bydliti budou, a símě jejich zmocní se před tebou.