Compare
Psalmi 17
Linked scrollingBoth columns scroll together
Psalmi
Chapter 17
1
Molitva. Davidova. Počuj, Jahve pravedni, i vapaj mi poslušaj, usliši molitvu iz usta iskrenih!
2
Od tebe nek' mi dođe presuda, tvoje oči vide što je pravo.
3
Istraži mi srce, pohodi noću, ognjem me iskušaj, al' u meni nećeš nać' bezakonja. Ne zgriješiše usta moja
4
kao što griješe ljudi: po riječima usta tvojih čuvah putove Zakona.
5
Korak mi čvrsto prionu za tvoje staze, ne zasta mi noga na putima tvojim.
6
Zazivam te, Bože, ti ćeš me uslišit': prikloni mi uho i čuj riječi moje.
7
Proslavi na meni dobrotu svoju, ti koji od dušmana izbavljaš one što se utječu desnici tvojoj.
8
Čuvaj me k'o zjenicu oka, sakrij me u sjenu krila svojih
9
od zlotvora što na me nasrću. Dušmani me bijesni opkoljuju,
10
bešćutno srce zatvaraju i ustima zbore naduto,
11
Koraci njini sad me okružuju, smjeraju da me na zemlju obore;
12
slični lavu dok se, zinuv, na plijen obara i laviću što vreba u potaji.
13
Ustani, Jahve, presretni ga i obori, od grešnika mi život mačem spasi,
14
a rukom od ljudi, Gospodine: od ljudi kojih je dio ovaj život, kojima želudac puniš dobrima; kojih su sinovi siti, a djeci daju što im pretekne.
15
A ja ću u pravdi gledati lice tvoje, i jednom kad se probudim, sit ću ga se nagledati.
Žalmy
Chapter 17
1
Modlitba Davidova. Vyslyš, Hospodine, spravedlnost, a pozoruj volání mého; nakloň uší k modlitbě mé, kteráž jest beze vší rtů ošemetnosti.
2
Od tváři tvé vyjdiž soud můj, oči tvé nechať patří na upřímnost.
3
Zkusils srdce mého, navštívils je v noci; ohněm jsi mne zpruboval, aniž jsi co shledal; to, což myslím, nepředstihá úst mých.
4
Z strany pak skutků lidských, já podlé slova rtů tvých vystříhal jsem se stezky zhoubce.
5
Zdržuj kroky mé na cestách svých, aby se neuchylovaly nohy mé.
6
Já volám k tobě, nebo vyslýcháš mne, ó Bože silný; nakloň ke mně ucha svého, a slyš řeč mou.
7
Prokaž milosrdenství svá, naději majících ochránce před těmi, kteříž povstávají proti pravici tvé.
8
Ostříhej mne jako zřítelnice oka, v stínu křídel svých skrej mne,
9
Od tváři bezbožných těch, kteříž mne hubí, od nepřátel mých úhlavních obkličujících mne,
10
Kteříž tukem svým zarostli, mluví pyšně ústy svými.
11
Jižť i kroky naše předstihají, oči své obrácené mají, aby nás porazili na zem.
12
Každý z nich podoben jest lvu žádostivému loupeže, a lvíčeti sedícímu v skrýši.
13
Povstaniž, Hospodine, předejdi tváři jeho, sehni jej, a vytrhni duši mou od bezbožníka mečem svým,
14
Rukou svou od lidí, ó Hospodine, od lidí světských, jichžto oddíl jest v tomto životě, a jejichž břicho ty z špižírny své naplňuješ. Èímž i synové jejich nasyceni bývají, a ostatků zanechávají maličkým svým.
15
Já pak v spravedlnosti spatřovati budu tvář tvou; nasycen budu obrazem tvým, když procítím.