Compare

Cantares de Salomão 8

Linked scrollingBoth columns scroll together

Cantares de Salomão

Chapter 8
1 Ah, quem dera você fosse como meu irmão, que mamou nos seios de minha mãe! Se eu o encontrasse lá fora, eu o beijaria; sim, e ninguém me desprezaria.
2 Eu o guiaria, trazendo-o para a casa de minha mãe, que me instruiria. Eu lhe daria de beber vinho com especiarias, do suco da minha romã.
3 A sua mão esquerda estaria debaixo da minha cabeça. A sua mão direita me abraçaria.
4 Eu conjuro vocês, filhas de Jerusalém, que não despertem, nem acordem o amor, até que ele o queira.
5 Quem é esta que sobe do deserto, apoiada em seu amado? Debaixo da macieira eu o despertei. Ali sua mãe o concebeu. Ali ela esteve em trabalho de parto e o deu à luz.
6 Ponha-me como um selo sobre o seu coração, como um selo sobre o seu braço; pois o amor é forte como a morte. O ciúme é tão cruel quanto o Seol. Suas chamas são chamas de fogo, uma verdadeira chama do SENHOR.
7 As muitas águas não podem apagar o amor, nem as inundações podem afogá-lo. Se um homem desse toda a riqueza de sua casa pelo amor, ele seria totalmente desprezado.
8 Nós temos uma irmãzinha. Ela não tem seios. O que faremos por nossa irmã no dia em que for pedida em casamento?
9 Se ela for um muro, construiremos sobre ela uma torre de prata. Se ela for uma porta, nós a cercaremos com tábuas de cedro.
10 Eu sou um muro, e meus seios são como torres; então eu era aos seus olhos como aquela que encontrou a paz.
11 Salomão tinha uma vinha em Baal-Hamom. Ele arrendou a vinha a guardadores. Cada um devia trazer mil siclos de prata pelo seu fruto.
12 A minha própria vinha está diante de mim. Os mil siclos são para você, Salomão, e duzentos para os que cuidam do seu fruto.
13 Você que habita nos jardins, com amigos atentos, deixe-me ouvir a sua voz!
14 Venha depressa, meu amado! Seja como uma gazela ou um jovem cervo sobre os montes de especiarias!

Píseň písní

Chapter 8
1 Ó bys byl jako bratr můj požívající prsí matky mé, abych tě naleznuc vně, políbila, a nebyla zahanbena.
2 Vedla bych tě, a uvedla do domu matky své, a tu bys mne vyučoval; a jáť bych dala píti vína strojeného, a mstu z jablek zrnatých.
3 Levice jeho pod hlavou mou, a pravicí svou objímá mne.
4 Přísahou vás zavazuji, dcery Jeruzalémské, abyste nebudily a nevyrážely ze sna milého mého, dokudž by sám nechtěl.
5 Která jest to, jenž vstupuje z pouště, zpolehši na milého svého? Pod jabloní vzbudila jsem tě; tuť tebe počala matka tvá, tuť tě počala rodička tvá.
6 Položiž mne jako pečet na srdce své, jako pečetní prsten na ruku svou. Nebo silné jest jako smrt milování, tvrdá jako hrob horlivost; uhlí její uhlí řeřavé, plamen nejprudší.
7 Vody mnohé nemohly by uhasiti tohoto milování, aniž ho řeky zatopí. Kdyby někdo dáti chtěl všecken statek domu svého za takovou milost, se vším tím pohrdnut by byl.
8 Sestru máme maličkou, kteráž ještě nemá prsí. Co učiníme s sestrou svou v den, v kterýž bude řeč o ní?
9 Jestliže jest zed, vzděláme na ní palác stříbrný; pakli jest dveřmi, obložíme je dskami cedrovými.
10 Já jsem zed, a prsy mé jako věže; takž jsem byla před očima jeho, jako nacházející pokoj.
11 Vinici měl Šalomoun v Balhamon, kteroužto pronajal strážným, aby jeden každý přinášel za ovoce její tisíc stříbrných.
12 Ale vinice má, kterouž mám, přede mnou jest. Mějž sobě ten tisíc, ó Šalomoune, a dvě stě ti, kteříž ostříhají ovoce jejího.
13 Ó ty, kteráž bydlíš v zahradách, přáteléť pozorují hlasu tvého, ohlašujž mi se.
14 Pospěš, milý můj, a připodobni se k srně nebo mladému jelenu, na horách vonných věcí.

Choose a book