Compare

Deuteronômio 15

Linked scrollingBoth columns scroll together

Deuteronômio

Chapter 15
1 Ao fim de cada sete anos, você cancelará as dívidas.
2 Esta é a maneira como será feito: todo credor perdoará aquilo que emprestou ao seu próximo. Ele não exigirá pagamento do seu próximo nem do seu irmão, porque a remissão do SENHOR foi proclamada.
3 De um estrangeiro você poderá exigi-lo; mas tudo o que for seu e estiver com o seu irmão, a sua mão perdoará.
4 Contudo, não haverá pobres no seu meio (pois o SENHOR certamente o abençoará na terra que o SENHOR, seu Deus, lhe dá por herança para possuir)
5 se tão somente você ouvir diligentemente a voz do SENHOR, seu Deus, tendo o cuidado de cumprir todo este mandamento que hoje lhe ordeno.
6 Pois o SENHOR, seu Deus, o abençoará, como lhe prometeu. Você emprestará a muitas nações, mas não tomará emprestado. Você dominará sobre muitas nações, mas elas não dominarão sobre você.
7 Se houver um homem pobre, um dos seus irmãos, no seu meio, em qualquer uma das suas portas na terra que o SENHOR, seu Deus, lhe dá, você não endurecerá o seu coração, nem fechará a sua mão para com o seu irmão pobre;
8 mas você certamente abrirá a sua mão para ele, e certamente lhe emprestará o suficiente para a sua necessidade, naquilo que lhe falta.
9 Cuidado para que não haja um pensamento perverso no seu coração, dizendo: “O sétimo ano, o ano da remissão, está próximo”, e os seus olhos sejam maus para com o seu irmão pobre, e você não lhe dê nada; e ele clame ao SENHOR contra você, e isso seja pecado para você.
10 Você certamente lhe dará, e o seu coração não deverá se entristecer quando lhe der, porque é por causa disso que o SENHOR, seu Deus, o abençoará em todo o seu trabalho e em tudo em que você puser a sua mão.
11 Pois nunca deixarão de existir pobres na terra. Portanto, eu lhe ordeno que certamente abra a sua mão para o seu irmão, para o seu necessitado e para o seu pobre, na sua terra.
12 Se o seu irmão, um hebreu ou uma hebreia, for vendido a você e o servir por seis anos, então no sétimo ano você o deixará ir livre.
13 Quando você o deixar ir livre, não o deixará ir de mãos vazias.
14 Você o suprirá generosamente do seu rebanho, da sua eira e do seu lagar. Conforme o SENHOR, seu Deus, o tem abençoado, você lhe dará.
15 Você se lembrará de que foi escravo na terra do Egito, e de que o SENHOR, seu Deus, o redimiu. Portanto, eu lhe ordeno isso hoje.
16 Acontecerá que, se ele lhe disser: “Não sairei de junto de você”, porque ama você e a sua casa, e porque se sente bem com você,
17 então você pegará um furador e o cravará através da orelha dele na porta, e ele será seu servo para sempre. Você fará o mesmo à sua serva.
18 Não lhe pareça difícil quando o deixar ir livre, pois ele valeu o dobro de um trabalhador contratado ao servi-lo por seis anos. O SENHOR, seu Deus, o abençoará em tudo o que você fizer.
19 Você dedicará ao SENHOR, seu Deus, todos os machos primogênitos que nascerem do seu gado e do seu rebanho. Você não fará nenhum trabalho com o primogênito do seu gado, nem tosquiará o primogênito do seu rebanho.
20 Você o comerá perante o SENHOR, seu Deus, ano após ano, no lugar que o SENHOR escolher, você e a sua família.
21 Se tiver algum defeito — for coxo ou cego, ou tiver qualquer defeito que seja —, você não o sacrificará ao SENHOR, seu Deus.
22 Você o comerá dentro das suas portas. O impuro e o puro o comerão igualmente, como à gazela e ao veado.
23 Somente não comerá o seu sangue. Você o derramará na terra como água.

5 Mojžíšova

Chapter 15
1 Každého léta sedmého odpouštěti budeš.
2 Tento pak bude způsob odpuštění, aby odpustil každý věřitel, kterýž rukou svou půjčil to, čehož půjčil bližnímu svému; nebude upomínati bližního svého aneb bratra svého, nebo vyhlášeno jest odpuštění Hospodinovo.
3 Cizozemce upomínati budeš, ale to, což bys měl u bratra svého, propustí ruka tvá.
4 Toliko aby nuzným někdo nebyl příčinou tvou, poněvadž hojně požehná tobě Hospodin v zemi, kterouž Hospodin Bůh tvůj dá tobě v dědictví, abys jí dědičně vládl:
5 Jestliže však pilně poslouchati budeš hlasu Hospodina Boha svého, tak abys hleděl činiti každé přikázaní toto, kteréž já tobě dnes přikazuji.
6 Hospodin zajisté Bůh tvůj požehná tobě, jakož mluvil tobě, tak že budeš moci půjčovati národům mnohým, tobě pak nebude potřeba vypůjčovati; i budeš panovati nad národy mnohými, ale oni nad tebou nebudou panovati.
7 Byl-li by u tebe nuzný někdo z bratří tvých, v některém městě tvém, v zemi tvé, kterouž Hospodin Bůh tvůj dá tobě, nezatvrdíš srdce svého, a nezavřeš ruky své před nuzným bratrem svým:
8 Ale štědře otevřeš jemu ruku svou, a ochotně půjčíš jemu, jakž by mnoho potřeboval toho, v čemž by nouzi měl.
9 Vystříhej se, aby nebylo něco nepravého v srdci tvém, a řekl bys: Blíží se rok sedmý, jenž jest rok odpuštění, a bylo by nešlechetné oko tvé k bratru tvému nuznému, tak že bys neudělil jemu, pročež by volal proti tobě k Hospodinu, a byl by na tobě hřích:
10 Ale ochotně dáš jemu, a nebude srdce tvé neupřímé, když bys dával jemu; nebo tou příčinou požehná tobě Hospodin Bůh tvůj ve všech skutcích tvých a ve všem díle, k kterémuž bys vztáhl ruku svou.
11 Nebo nebudete bez chudých v zemi vaší; protož přikazuji tobě, řka: Abys ochotně otvíral ruku svou bratru svému, chudému svému a nuznému svému v zemi své.
12 Jestliže by prodán byl tobě bratr tvůj Žid aneb Židovka, a sloužil by tobě za šest let, sedmého léta propustíš jej od sebe svobodného.
13 A když jej propustíš svobodného od sebe, nepustíš ho prázdného.
14 Štědře darovati jej budeš dary z dobytka svého, z stodoly a z vinice své; v čemž požehnal tobě Hospodin Bůh tvůj, z toho dáš jemu.
15 A pamatuj, že jsi služebníkem byl v zemi Egyptské, a že tě vykoupil Hospodin Bůh tvůj, protož já to dnes tobě přikazuji.
16 Pakliť by řekl: Nepůjdu od tebe, proto že by tě miloval i dům tvůj, a že mu dobře u tebe,
17 Tedy vezma špici, probodneš ucho jeho na dveřích, a bude u tebe služebníkem na věky. Takž podobně i děvce své učiníš.
18 Nechť není za těžké před očima tvýma, když bys ho svobodného propustil od sebe, nebo dvojnásob více, než ze mzdy nájemník, sloužil tobě šest let; i požehná tobě Hospodin ve všech věcech, kteréž činiti budeš.
19 Všeho prvorozeného, což se narodí z skotů tvých neb z bravů tvých, samce posvětíš Hospodinu Bohu svému. Nebudeš dělati prvorozeným volkem svým, a nebudeš holiti prvorozených ovec svých.
20 Před Hospodinem Bohem svým budeš je jísti na každý rok na místě, kteréž by vyvolil Hospodin, ty i čeled tvá.
21 Pakliť by na něm byla vada, že by kulhavé aneb slepé bylo, aneb mělo by jakoukoli škodlivou vadu, nebudeš ho obětovati Hospodinu Bohu svému.
22 V branách svých budeš je jísti, buďto čistý neb nečistý, rovně jako srnu aneb jelena;
23 Toliko krve jeho nebudeš jísti, ale na zem vycedíš ji jako vodu.

Choose a book