Compare
Četvrta knjiga Mojsijeva koja se zove Brojevi 15
Linked scrollingBoth columns scroll together
Četvrta knjiga Mojsijeva koja se zove Brojevi
Chapter 15
1
Opet reče Gospod Mojsiju govoreći:
2
Reci sinovima Izrailjevim i kaži im: Kad dođete u zemlju gde ćete nastavati, koju ću vam ja dati,
3
i stanete prinositi žrtvu ognjenu Gospodu, žrtvu paljenicu ili žrtvu zaveta radi ili od drage volje, ili o praznicima svojim, gotoveći miris ugodni Gospodu od krupne ili od sitne stoke,
4
tada ko prinese prinos svoj Gospodu, neka donese uza nj dar, desetinu efe belog brašna pomešanog s četvrtinom ina ulja.
5
I vina četvrt ina za naliv donesi uz žrtvu paljenicu ili uz drugu žrtvu, na svako jagnje.
6
A uz ovna donesi dar, dve desetine belog brašna pomešanog sa trećinom ina ulja,
7
i vina za naliv trećinu ina prinećeš za miris ugodni Gospodu.
8
A kad prinosiš tele na žrtvu paljenicu ili na žrtvu radi zaveta ili na žrtvu zahvalnu Gospodu,
9
onda neka se donese uz tele dar, tri desetine efe belog brašna pomešanog s po ina ulja,
10
i vina donesi za naliv po ina; to je žrtva ognjena za miris ugodni Gospodu.
11
Tako neka bude uza svakog vola i uza svakog ovna i uza svako živinče između ovaca ili koza.
12
Prema broju koliko prinesete, učinite tako uza svako, koliko ih bude.
13
Svaki domorodac tako neka čini prinoseći žrtvu paljenicu za miris ugodni Gospodu.
14
Tako ako bude među vama i došljak ili ko bi se bavio među vama, pa bi prineo žrtvu ognjenu za miris ugodni Gospodu, neka čini onako kako vi činite.
15
Zbore! Vama i došljaku koji je među vama jedan da je zakon, zakon večan od kolena na koleno; došljak će biti kao i vi pred Gospodom.
16
Jedan zakon i jedna uredba da bude vama i došljaku, koji je među vama.
17
Još reče Gospod Mojsiju govoreći:
18
Kaži sinovima Izrailjevim i reci im: Kad dođete u zemlju, u koju ću vas ja odvesti,
19
pa stanete jesti hleb one zemlje, tada prinesite prinos Gospodu.
20
Od prvina testa svog prinosite u prinos kolač, kao prinos od gumna tako ga prinosite.
21
Od prvina testa svog dajte Gospodu prinos od kolena do kolena.
22
A kad biste pogrešili, te ne biste učinili svih ovih zapovesti, koje kaza Gospod Mojsiju,
23
sve što vam je zapovedio Gospod preko Mojsija, od dana kad zapovedi Gospod i posle od kolena do kolena,
24
ako se bude učinilo pogreškom, da zbor ne zna, onda sav zbor neka prinese na žrtvu paljenicu za miris ugodni Gospodu tele s darom njegovim i s nalivom njegovim po uredbi, i jedno jare na žrtvu za greh.
25
I sveštenik neka očisti sav zbor sinova Izrailjevih, i oprostiće im se, jer je pogreška i oni donesoše pred Gospoda svoj prinos za žrtvu ognjenu Gospodu i prinos za greh svoj radi pogreške svoje.
26
Oprostiće se svemu zboru sinova Izrailjevih i došljaku koji se bavi među njima, jer je pogreška svega naroda.
27
Ako li jedna duša zgreši ne znajući, neka prinese kozu od godine na žrtvu za greh.
28
I sveštenik neka očisti dušu koja bude zgrešila ne znajući pred Gospodom, i kad je očisti oprostiće joj se.
29
I za rođenog u zemlji sinova Izrailjevih i za došljaka, koji se bavi među vama, jedan zakon neka bude kad ko zgreši ne znajući.
30
Ali ko od sile zgreši između rođenih u zemlji ili između došljaka, on ruži Gospoda; neka se istrebi duša ona iz naroda svog.
31
Jer prezre reč Gospodnju, i zapovest Njegovu pogazi; neka se istrebi ona duša; bezakonje je njeno na njoj.
32
A kad behu sinovi Izrailjevi u pustinji, nađoše jednog gde kupi drva u subotu.
33
I koji ga nađoše gde kupi drva, dovedoše ga k Mojsiju i k Aronu i ka svemu zboru.
34
I metnuše ga pod stražu, jer ne beše kazano šta će se činiti s njim.
35
A Gospod reče Mojsiju: Neka se pogubi taj čovek; neka ga zaspe kamenjem sav zbor iza logora.
36
I sav zbor izvede ga iza logora i zasuše ga kamenjem, i umre, kao što zapovedi Gospod Mojsiju.
37
Još reče Gospod Mojsiju govoreći:
38
Reci sinovima Izrailjevim i kaži im, neka udaraju rese po skutovima od haljina svojih od kolena do kolena, i nad rese neka meću vrpcu plavu.
39
I imaćete rese zato da se gledajući ih opominjete svih zapovesti Gospodnjih i tvorite ih, i da se ne zanosite za srcem svojim i za očima svojim, za kojima činite preljubu;
40
nego da pamtite i tvorite sve zapovesti moje, i budete sveti Bogu svom.
41
Ja sam Gospod Bog vaš, koji sam vas izveo iz zemlje misirske, da vam budem Bog. Ja sam Gospod Bog vaš.
4 Mojžíšova
Chapter 15
1
Mluvil opět Hospodin k Mojžíšovi, řka:
2
Mluv k synům Izraelským a rci jim: Když vejdete do země přebývání vašich, kterouž já dám vám,
3
A budete chtíti obětovati obět ohnivou Hospodinu v zápal, aneb obět buď slíbenou, buď dobrovolnou, aneb při slavnostech vašich, abyste učinili vůni spokojující Hospodina, buďto z skotů, aneb z drobného dobytku:
4
Tedy kdož by koli obětoval dar svůj Hospodinu, obětuj obět suchou, desátý díl efi mouky bělné, zadělané olejem, jehož bude čtvrtý díl míry hin.
5
A vína v obět mokrou čtvrtinku hin obětovati budeš při zápalu, aneb při oběti vítězné k jednomu každému beránku.
6
Při beranu pak obětovati budeš obět suchou, mouky bělné dvě desetiny, zadělané olejem, třetinkou míry hin.
7
Vína také k oběti mokré třetí díl míry hin obětovati budeš u vůni spokojující Hospodina.
8
Jestliže pak obětovati budeš volka v obět zápalnou, aneb v obět k splnění slibu, aneb v obět pokojnou Hospodinu:
9
Tedy budeš obětovati spolu s volkem obět suchou, tři desetiny mouky bělné, zadělané olejem, jehož by byla půlka hin.
10
A vína k oběti mokré obětovati budeš půlku hin. Ta jest obět ohnivá vůně spokojující Hospodina.
11
Tak uděláte s každým volem i s každým skopcem, i s dobytčetem buď ono z ovec neb z koz.
12
Podlé toho, jakž mnoho jich obětovati budete, tak se zachováte při jednom každém z nich.
13
Všeliký obyvatel tak bude to vykonávati, aby obětoval obět ohnivou vůně spokojující Hospodina.
14
Takž bude-li u vás i příchozí, aneb kdokoli mezi vámi v pronárodech vašich, a bude obětovati obět ohnivou vůně spokojující Hospodina, jakž vy se při tom chováte, tak i on chovati se bude.
15
V shromáždění tomto ustanovení jednostejné buď vám i příchozímu, kterýž by u vás byl, ustanovení věčné v pronárodech vašich; jakož vy, tak příchozí bude před Hospodinem.
16
Zákon jednostejný a pořádek jednostejný bude vám i přichozímu kterýž by u vás byl.
17
Mluvil také Hospodin k Mojžíšovi, řka:
18
Mluv k synům Izraelským a rci jim: Když přijdete do země, do kteréž já uvedu vás,
19
Tedy, když počnete jísti chléb země, obětovati budete obět vzhůru pozdvižení Hospodinu.
20
Z prvotin těsta vašeho koláč obětovati budete v obět vzhůru pozdvižení; tak jako obět z humna, obětovati budete ji.
21
Z prvotin těsta vašeho dávati budete Hospodinu obět vzhůru pozdvižení, vy i potomci vaši.
22
A když byste pozbloudili, a neučinili všech přikázaní těch, kteráž mluvil Hospodin k Mojžíšovi,
23
Totiž všech věcí, kteréž přikázal Hospodin vám skrze Mojžíše, od toho dne, v kterémž přikázaní vydal Hospodin, i potom v pronárodech vašich:
24
Tedy jestliže z nedopatření všeho shromáždění to stalo se, obětovati bude všecko množství volka mladého jednoho v obět zápalnou, k vůni spokojující Hospodina, též obět suchou, a obět mokrou při něm podlé pořádku, a kozla jednoho v obět za hřích.
25
I očistí kněz všecko množství synů Izraelských, a odpuštěno jim bude; nebo poblouzení jest. A oni také obětovati budou obět svou, obět ohnivou Hospodinu, a obět za hřích svůj před Hospodinem za poblouzení své.
26
I bude odpuštěno všemu shromáždění synů Izraelských i příchozímu, kterýž jest pohostinu u prostřed nich; nebo všeho lidu poblouzení jest.
27
Jestliže by pak člověk jeden zhřešil z poblouzení, bude obětovati kozu roční v obět za hřích.
28
I očistí kněz duši pobloudilou, kteráž zhřešila poblouzením před Hospodinem; očistí ji, a budeť jí odpuštěno.
29
Domácímu mezi syny Izraelskými i příchozímu, kterýž pohostinu mezi nimi jest, zákon tento jednostejný bude vám, když by kdo zhřešil z poblouzení.
30
Èlověk pak, kterýž by z pychu svévolně zhřešil, tak doma zrozený jako příchozí, takový potupil velice Hospodina; protož vyhlazen bude z prostředku lidu svého.
31
Nebo slovem Hospodinovým pohrdl, a přikázaní jeho za nic sobě položil; protož konečně vyhlazen bude člověk ten, a nepravost jeho zůstane na něm.
32
Stalo se pak, když synové Izraelští byli na poušti, že nalezli jednoho, an sbírá dříví v den sobotní.
33
A ti, kteříž ho nalezli sbírajícího dříví, přivedli jej k Mojžíšovi a k Aronovi i ke všemu množství.
34
I dali jej do vězení; nebo ještě nebylo jim oznámeno, co by s ním mělo činěno býti.
35
I řekl Hospodin Mojžíšovi: Smrtí ať umře člověk ten; nechať ho bez milosti ukamenuje všecko množství vně za stany.
36
A protož vyvedli jej všecko množství ven za stany, a uházeli ho kamením, až umřel, jakož rozkázal Hospodin.
37
I mluvil Hospodin k Mojžíšovi, řka:
38
Mluv k synům Izraelským a rci jim, ať sobě dělají třepení široké na podolcích oděvů svých všickni rodové jejich, a ať dávají nad třepením šňůrku modrou.
39
A to budete míti za premování, na něžto hledíce, rozpomínati se budete na všecka přikázaní Hospodinova, abyste je činili, a nepustíte se po žádosti srdce svého, a po očích svých, jichžto následujíce, smilnili byste,
40
Ale abyste pamatovali a činili všecka přikázaní má, a byli svatí Bohu svému.
41
Já jsem Hospodin Bůh váš, kterýž jsem vyvedl vás z země Egyptské, abych vám byl za Boha: Já Hospodin Bůh váš.