Compare
Druga knjiga dnevnika 9
Linked scrollingBoth columns scroll together
Druga knjiga dnevnika
Chapter 9
1
A carica savska ču glas o Solomunu, pa dođe u Jerusalim da iskuša Solomuna zagonetkama sa silnom pratnjom i s kamilama koje nošahu mirisa i zlata vrlo mnogo i dragog kamenja; i došavši k Solomunu govori s njom o svemu što joj beše u srcu.
2
I Solomun joj odgovori na sve reči njene; ne beše od cara sakriveno ništa da joj ne bi odgovorio.
3
A kad carica savska vide mudrost Solomunovu i dom koji beše sazidao,
4
i jela na stolu njegovom, i stanove sluga njegovih i dvorbu dvorana njegovih i odelo njihovo, i peharnike njegove, i njihovo odelo, i njihove žrtve paljenice koje prinošahu u domu Gospodnjem, ona dođe izvan sebe.
5
Pa reče caru: Istina je sve što sam čula u svojoj zemlji o stvarima tvojim i o mudrosti tvojoj.
6
Ali ne hteh verovati šta govorahu dokle ne dođem i vidim svojim očima; a gle, ni pola mi nije kazano o velikoj mudrosti tvojoj; nadvisio si glas koji sam slušala.
7
Blago ljudima tvojim i blago svim slugama tvojim, koji jednako stoje pred tobom i slušaju mudrost tvoju.
8
Da je blagosloven Gospod Bog tvoj, kome si omileo, te te posadi na presto svoj da caruješ mesto Gospoda Boga svog; jer Bog ljubi Izrailja da bi ga utvrdio doveka, zato im postavi tebe carem da sudiš i deliš pravicu.
9
Potom dade caru sto i dvadeset talanata zlata i vrlo mnogo mirisa i dragog kamenja; nikada više ne bi takvih mirisa kakve dade carica savska caru Solomunu.
10
I sluge Hiramove i sluge Solomunove koje donose zlata iz Ofira, dovezoše drveta almugima i dragog kamenja.
11
I načini car od tog drveta almugima put u dom Gospodnji i u dom carev, i gusle i psaltire za pevače; nikada se pre nisu videle takve stvari u zemlji Judinoj.
12
A car Solomun dade carici savskoj šta god zažele i zaiska osim uzdarja za ono što beše donela caru. Potom ona otide i vrati se u zemlju svoju sa slugama svojim.
13
A zlata što dohođaše Solomunu svake godine beše šest stotina i šezdeset i šest talanata,
14
osim onog što donošahu trgovci i oni koji prodavahu mirise; i svi carevi arapski i glavari zemaljski donošahu Solomunu zlato i srebro.
15
I načini car Solomun dvesta štitova od kovanog zlata, šest stotina sikala kovanog zlata dajući na jedan štit.
16
I tri stotine malih štitova od kovanog zlata, dajući trista sikala zlata na jedan štitić. I ostavi ih car u domu od šume livanske.
17
I načini car velik presto od slonove kosti, i obloži ga čistim zlatom.
18
A beše šest basamaka u prestola, i podnožje od zlata sastavljeno s prestolom, i ručice s obe strane sedišta, i dva lava stajahu pokraj ručica.
19
I dvanaest lavova stajaše na šest basamaka otud i odovud. Ne behu takvi načinjeni ni u kome carstvu.
20
I svi sudovi iz kojih pijaše car Solomun behu zlatni, i svi sudovi u domu od šume livanske behu od čistog zlata; od srebra ne beše ništa; srebro beše ništa za vremena Solomunovog.
21
Jer careve lađe hođahu u Tarsis sa slugama Hiramovim: jedanput u tri godine vraćahu se lađe tarsiske donoseći zlato i srebro, slonove kosti i majmune i paune.
22
Tako car Solomun beše veći od svih careva zemaljskih bogatstvom i mudrošću.
23
I svi carevi zemaljski tražahu da vide Solomuna da čuju mudrost njegovu, koju mu dade Gospod u srce.
24
I donošahu mu svi dare, sudove srebrne i sudove zlatne, i haljine i oružje i mirise, konje i mazge svake godine,
25
tako da imaše Solomun četiri hiljade staja za konje i kola, i dvanaest hiljada konjanika, koje namesti po gradovima gde mu behu kola i kod sebe u Jerusalimu.
26
I vladaše nad svim carevima od reke do zemlje filistejske i do međe misirske.
27
I učini car, te u Jerusalimu beše srebra kao kamena, a kedrovih drva kao divljih smokava koje rastu po polju, tako mnogo.
28
I dovođahu Solomunu konje iz Misira i iz svih zemalja.
29
A ostala dela Solomunova prva i poslednja nisu li zapisana u knjizi Natana proroka i u proročanstvu Ahije Silomljanina i u utvari Ida videoca o Jerovoamu sinu Navatovom?
30
A carova Solomun u Jerusalimu nad svim Izrailjem četrdeset godina.
31
I počinu Solomun kod otaca svojih, i pogreboše ga u gradu Davida oca njegovog; a na njegovo mesto zacari se Rovoam, sin njegov.
2 Letopisu
Chapter 9
1
Královna pak z Sáby uslyševši pověst o Šalomounovi, přijela do Jeruzaléma, aby zkusila Šalomouna v pohádkách, s vojskem velmi velikým a s velbloudy, na nichž přinesla vonných věcí, a zlata velmi mnoho i kamení drahého. Přišla tedy k Šalomounovi, a mluvila s ním o všecko, což měla v srdci svém.
2
Jížto odpověděl Šalomoun na všecka slova její. Nebylo nic skrytého před Šalomounem, nač by jí neodpověděl.
3
Protož uzřevši královna z Sáby moudrost Šalomounovu, a dům, kterýž byl ustavěl,
4
I pokrmy stolu jeho, též sedání a stávání služebníků jeho přisluhujících jemu, i roucha jejich, šeňkýře také jeho a oděv jejich, i stupně, kterýmiž vstupoval k domu Hospodinovu: zděsila se náramně,
5
A řekla králi: Praváť jest řeč, kterouž jsem slyšela v zemi své o věcech tvých a o moudrosti tvé.
6
Však jsem nechtěla věřiti řečem jejich, až jsem přijela a uzřela očima svýma, a aj, není mi praveno ani polovice o velikosti moudrosti tvé. Převýšil jsi pověst tu, kterouž jsem slyšela.
7
Blahoslavení muži tvoji, a blahoslavení služebníci tvoji tito, kteříž stojí před tebou vždycky, a slyší moudrost tvou.
8
Budiž Hospodin Bůh tvůj požehnaný, kterýž tě sobě oblíbil, aby tě posadil na stolici své, abys byl králem na místě Hospodina Boha tvého. Proto že miluje Bůh tvůj Izraele, aby jej utvrdil na věky, ustanovil tě nad nimi králem, abys činil soud a spravedlnost.
9
I dala králi sto a dvadceti centnéřů zlata, a vonných věcí velmi mnoho, i kamení drahého, aniž bylo kdy přivezeno takových vonných věcí, jakéž darovala královna z Sáby Šalomounovi.
10
K tomu také i služebníci Chíramovi, a služebníci Šalomounovi, kteříž byli přivezli zlata z Ofir, přivezli dříví algumim a kamení drahého.
11
I nadělal král z toho dříví algumim stupňů k domu Hospodinovu i k domu královu, též harf a louten zpěvákům, aniž kdy prvé vídány takové věci v zemi Judské.
12
Král také Šalomoun dal královně z Sáby vedlé vší vůle její, čehož požádala, kromě toho, což byla přinesla k králi. Potom se navrátila a odjela do země své, ona i služebníci její.
13
Byla pak váha toho zlata, kteréž přicházelo Šalomounovi na každý rok, šest set šedesáte a šest centnéřů zlata,
14
Kromě toho, což kupci a prodavači přinášeli, a všickni králové Arabští. A vývodové té země přiváželi zlato a stříbro Šalomounovi.
15
A protož nadělal král Šalomoun dvě stě štítů z zlata taženého; šest set lotů zlata taženého dával na každý štít.
16
A tři sta pavéz z zlata taženého; tři sta lotů zlata dal na každou pavézu. I složil je král v domě lesu Libánského.
17
Udělal také král stolici z kostí slonových velikou, a obložil ji zlatem čistým.
18
A bylo šest stupňů k té stolici, a podnože té stolice také byly z zlata, držící se stolice, ano i spolehadla rukám s obou stran, tu kdež se sedalo, a dva lvové stáli u spolehadel.
19
Dvanácte též lvů stálo tu na šesti stupních s obou stran. Nebylo nic uděláno takového v žádném království.
20
Nadto všecky nádoby krále Šalomouna, jichž ku pití užívali, byly zlaté, a všecky nádoby v domě lesu Libánského byly z zlata nejčistšího. Nic nebylo z stříbra, aniž ho sobě co vážili za dnů Šalomounových.
21
Nebo měl král lodí, kteréž přecházely přes moře s služebníky Chíramovými. Jednou ve třech letech vracovaly se ty lodí mořské, přinášející zlato a stříbro, kosti slonové a opice a pávy.
22
I zveleben jest král Šalomoun nad všecky krále zemské v bohatství a v moudrosti.
23
Pročež všickni králové země žádostivi byli viděti tvář Šalomounovu, aby slyšeli moudrost jeho, kterouž složil Bůh v srdci jeho.
24
Z nichž jeden každý přinášeli také dar svůj, nádoby stříbrné a nádoby zlaté, roucha a zbroj, i vonné věci, koně a mezky, každého roku,
25
Tak že měl Šalomoun čtyři tisíce stájí koní a vozů, a dvanácte tisíc jezdců, kteréž rozsadil v městech vozů a při králi v Jeruzalémě.
26
I panoval nade všemi králi od řeky Eufrates až k zemi Filistinské, a až k končinám Egyptským.
27
A složil král stříbra v Jeruzalémě jako kamení, a cedrového dříví jako planého fíkoví, kteréž roste v údolí u velikém množství.
28
Přivodili také Šalomounovi koně z Egypta i ze všech zemí.
29
Jiné pak věci Šalomounovy, první i poslední, vypsány jsou v knize Nátana proroka, a v proroctví Achiáše Silonského, a u viděních Jaaddy proroka o Jeroboámovi synu Nebatovu.
30
A kraloval Šalomoun v Jeruzalémě nade vším Izraelem čtyřidceti let.
31
I usnul Šalomoun s otci svými, a pochovali jej v městě Davida otce jeho. Kraloval pak Roboám syn jeho místo něho.