Compare
Druga knjiga o carevima koja se zove i Četvrta knjiga o carevima 9
Linked scrollingBoth columns scroll together
Druga knjiga o carevima koja se zove i Četvrta knjiga o carevima
Chapter 9
1
A Jelisije prorok dozva jednog između sinova proročkih, i reče mu: Opaši se i uzmi ovu uljanicu, pa idi u Ramot galadski.
2
I kad dođeš onamo, videćeš onde Juja, sina Josafata sina Nimsijinog, i ušavši izvedi ga između braće njegove i odvedi ga u najtajniju klet.
3
I uzmi uljanicu i izlij mu na glavu, i reci: Ovako veli Gospod: Pomazah te za cara nad Izrailjem. Zatim otvori vrata i beži, i ne zabavljaj se.
4
I otide mladić, momak prorokov, u Ramot galadski.
5
I kad uđe, gle, seđahu vojvode; a on reče: Vojvodo, imam nešto da ti kažem. A Juj mu reče: Kome između svih nas? A on reče: Tebi, vojvodo.
6
Tada usta, i uđe u kuću, a on mu izli na glavu ulje, i reče mu: Ovako veli Gospod Bog Izrailjev: Pomazah te za cara nad narodom Gospodnjim, Izrailjem.
7
I pobij dom Ahava gospodara svog, jer hoću da pokajem krv sluga svojih proroka, i krv svih sluga Gospodnjih od ruke Jezaveljine.
8
I tako će izginuti sav dom Ahavov, i istrebiću Ahavu i ono što uza zid mokri, i uhvaćenog i ostavljenog u Izrailju.
9
I učiniću s domom Ahavovim kao s domom Jerovoama sina Navatovog i kao s domom Vase sina Ahijinog.
10
I Jezavelju će izjesti psi u polju jezraelskom i neće biti nikoga da je pogrebe. Potom otvori vrata i pobeže.
11
A Juj izađe k slugama gospodara svog, i zapitaše ga: Je li dobro? Što je došao taj bezumnik k tebi? A on im reče: Znate čoveka i besedu njegovu.
12
A oni rekoše: Nije istina; kaži nam. A on im reče: Tako i tako reče mi govoreći: Ovako veli Gospod: Pomazah te za cara nad Izrailjem.
13
Tada brže uzeše svak svoju haljinu, i metnuše poda nj na najvišem basamaku, i zatrubiše u trubu i rekoše: Juj posta car.
14
Tako se pobuni Juj, sin Josafata sina Nimsijinog, na Jorama; a Joram čuvaše Ramot galadski sa svim Izrailjem od Azaila, cara sirskog.
15
A beše se vratio car Joram da se leči u Jezraelu od rana koje mu zadaše Sirci, kad se bijaše s Azailom, carem sirskim. I reče Juj: Ako vam je volja, neka niko ne izlazi iz grada da otide i javi u Jezrael.
16
I Juj sede na kola i otide u Jezrael, jer Joram ležaše onde; i Ohozija, car Judin beše došao da vidi Jorama.
17
A stražar koji stajaše na kuli u Jezraelu, kad ugleda ljudstvo Jujevo gde ide, reče: Neko ljudstvo vidim. Tada reče Joram: Uzmi konjika i pošlji ga pred njih, i neka zapita: Je li mir?
18
I otide konjik preda nj, i reče: Ovako veli car: Je li mir? A Juj reče: Šta je tebi do mira? Hajde za mnom. A stražar javi govoreći: Glasnik dođe do njih, ali se ne vraća.
19
I posla drugog konjika, koji kad dođe k njima reče: Ovako veli car: Je li mir? A Juj reče: Šta je tebi do mira? Hajde za mnom.
20
Opet javi stražar govoreći: Dođe do njih, ali se ne vraća; a hod kao da je hod Jujev, jer ide pomamno.
21
Tada reče Joram: Preži. I upregoše u kola njegova. Tako izađe Joram car Izrailjev i Ohozija car Judin, svaki na svojim kolima, i otidoše na susret Juju, i sretoše ga na njivi Navuteja Jezraeljanina.
22
I kad Joram ugleda Juja, reče mu: Je li mir, Juju? A on odgovori: Kakav mir? Dok je tolikog kurvanja Jezavelje, matere tvoje i čaranja njenih.
23
Tada Joram okrete se i pobeže govoreći Ohoziji: Izdaja, Ohozija!
24
Ali Juj zgrabi luk svoj i ustreli Jorama među pleća da mu strela prođe kroz srce, te pade u kolima svojim.
25
Tada reče Juj Vadekaru, vojvodi svom: Uzmi ga, i baci ga na njivu Navuteja Jezraeljanina; jer opomeni se kad ja i ti zajedno jahasmo za Ahavom ocem njegovim, kako Gospod izreče za nj ovo zlo:
26
Zaista, krv Navutejevu i krv sinova njegovih videh sinoć, reče Gospod, i platiću ti na ovoj njivi, reče Gospod. Zato uzmi ga sad i baci na tu njivu po reči Gospodnjoj.
27
A Ohozija, car Judin videvši to pobeže k domu u vrtu; ali ga potera Juj, i reče: Ubijte i toga na njegovim kolima. I raniše ga na brdu Guru, koje je kod Ivleama. I uteče u Megidon, i onde umre.
28
I sluge ga njegove metnuše na kola i odvezoše u Jerusalim, i pogreboše ga u grobu njegovom kod otaca njegovih u gradu Davidovom.
29
A jedanaeste godine carovanja Jorama, sina Ahavovog poče carovati Ohozija nad Judom.
30
Iza toga Juj dođe u Jezrael. A Jezavelja kad ču, namaza lice svoje i nakiti glavu svoju, pa gledaše s prozora.
31
I kad Juj ulažaše na vrata, reče ona: Je li mir, Zimrije, krvniče gospodara svog?
32
A on pogleda na prozor i reče: Ko je sa mnom? Ko? Tada pogledaše u nj dva tri dvoranina.
33
A on im reče: Bacite je dole. I baciše je, i pršte krv njena po zidu i po konjima, i pogazi je.
34
Potom ušavši jede i pi, pa reče: Vidite onu prokletnicu i pogrebite je, jer je carska kći.
35
I otidoše da je pogrebu, i ne nađoše od nje ništa do lobanju i stopala i šake.
36
I dođoše natrag i javiše, a on reče: To je reč Gospodnja, koju je rekao preko sluge svog Ilije Tesvićanina govoreći: U polju jezraelskom izješće psi telo Jezaveljino.
37
Neka bude telo Jezaveljino kao gnoj na njivi u polju jezraelskom da se ne može kazati: Ovo je Jezavelja.
2 Královská
Chapter 9
1
Prorok pak Elizeus povolal jednoho z synů prorockých, a řekl jemu: Přepaš bedra svá, a vezmi tuto nádobku oleje do ruky své, a jdi do Rámot Galád.
2
A když tam přijdeš, uzříš tam Jéhu, syna Jozafata syna Namsi. K němuž když přijdeš, vyvoláš ho z prostředku bratří jeho, a uvedeš ho do nejtajnějšího pokojíku.
3
A vezma nádobku oleje, vyleješ na hlavu jeho a díš: Toto praví Hospodin: Pomazuji tebe za krále nad Izraelem. A hned otevra dvéře, utec a nemeškej se.
4
I odšel mládenec ten služebník prorokův do Rámot Galád.
5
A když přišel, aj, knížata vojska seděli. I řekl: Mámť něco povědíti, ó kníže. I řekl Jéhu: Komu ze všech nás? Odpověděl: Tobě, ó kníže.
6
Vyvstav tedy, všel do vnitřku. I vylil olej na hlavu jeho a řekl jemu: Toto praví Hospodin, Bůh Izraelský: Pomazuji tebe za krále nad lidem Hospodinovým, nad Izraelem.
7
A zmorduješ dům Achaba pána svého; neboť pomstím krve služebníků svých proroků, a krve všech služebníků Hospodinových z ruky Jezábel.
8
A tak zahyne všecken dům Achabův, a vypléním z domu Achabova močícího na stěnu, a zajatého i zanechaného v Izraeli.
9
Učiním zajisté domu Achabovu, jako domu Jeroboámovu syna Nebatova, a jako domu Bázy syna Achiášova.
10
Jezábel pak sežerou psi na poli Jezreel, a nebude, kdo by ji pochoval. A rychle otevřev dvéře, utekl.
11
A když Jéhu vyšel k služebníkům pána svého, řekl mu jeden: Dobře-li se děje? Proč přišel ten blázen k tobě? Odpověděl jim: Vy znáte člověka i řeč jeho.
12
I řekli: Klamť jest, pověz nám medle. Kterýž řekl: Takto a takto mluvil mi, řka: Toto praví Hospodin: Pomazuji tě za krále nad Izraelem.
13
Tedy rychle vzali jeden každý roucho své, a prostřeli pod něj na nejvyšším stupni, a troubíce v troubu, pravili: Kralujeť Jéhu.
14
Zatím spuntoval se Jéhu syn Jozafata, syna Namsi, proti Joramovi, (když Joram ostříhaje Rámot Galád spolu se vším Izraelem, před Hazaelem králem Syrským,
15
Navrátil se byl Joram král, aby se hojil v Jezreel na rány, kterýmiž ho ranili Syrští, když bojoval proti Hazaelovi králi Syrskému). A řekl Jéhu: Vidí-li se vám, nechť nevychází žádný z města, kterýž by šel a oznámil to v Jezreel.
16
I vsedl na vůz Jéhu a jel do Jezreel, nebo Joram ležel tam. Ochoziáš také král Judský přijel byl, aby navštívil Jorama.
17
V tom strážný, kterýž stál na věži v Jezreel, když viděl houf Jéhu přicházející, řekl: Vidím jakýsi houf. I řekl Joram: Povolej jízdného, a pošli vstříc jim, aby se otázal: Jest-li pokoj?
18
I vyjel jízdný proti nim a řekl: Takto praví král: Jest-li pokoj? Odpověděl Jéhu: Co tobě do pokoje? Jeď za mnou. Protož oznámil to strážný, řka: Přijel posel až k nim, ale nevracuje se.
19
Ještě poslal druhého jízdného. Kterýž přijel k nim a řekl: Takto praví král: Jest-li pokoj? Odpověděl Jéhu: Co tobě do pokoje? Jeď za mnou.
20
Opět oznámil to strážný, řka: Přijel až k nim, ale nevrací se. Příjezd pak jest jako příjezd Jéhu syna Namsi; nebo vztekle jede.
21
Tedy řekl Joram: Zapřáhni. I zapřáhl k vozu jeho. Takž vyjel Joram král Izraelský a Ochoziáš král Judský, každý na voze svém, a vyjevše proti Jéhu, potkali se s ním na poli Nábota Jezreelského.
22
I stalo se, když uzřel Joram Jéhu, že řekl: Jest-liž pokoj, Jéhu? Odpověděl: Jaký pokoj, poněvadž ještě smilství Jezábel matky tvé a kouzelnictví její velmi mnohá trvají?
23
Pročež obrátiv se Joram, utíkal a řekl Ochoziášovi: Zrada, Ochoziáši!
24
Ale Jéhu pochytiv lučiště, postřelil Jorama mezi ramenem jeho, tak že střela pronikla srdce jeho. I padl na voze svém.
25
Zatím řekl Jéhu Badakerovi, hejtmanu svému: Vezma, povrz jej na pole Nábota Jezreelského; nebo pamatuješ, když jsme já a ty jeli spolu za Achabem otcem jeho, že Hospodin vynesl proti němu pohrůžku tuto, řka:
26
Zajisté krve Nábotovy a krve synů jeho, kterouž jsem viděl včera, řekl Hospodin, pomstím na tobě na poli tomto. Hospodin to řekl, nyní tedy vezma, povrz jej na pole, vedlé řeči Hospodinovy.
27
Ochoziáš pak král Judský uzřev to, utíkal cestou k domu zahradnímu. Ale honil ho Jéhu a řekl: I toho zabíte na voze jeho. Takž ho ranili, když vyjížděl k Guru, kteréž jest podlé Jibleam. I utekl do Mageddo a tam umřel.
28
Kteréhož vloživše na vůz služebníci jeho, vezli jej do Jeruzaléma, a pochovali jej v hrobě jeho s otci jeho v městě Davidově.
29
Léta jedenáctého Jorama syna Achabova počal kralovati Ochoziáš nad Judou.
30
Potom Jéhu přijel do Jezreel. O čemž když uslyšela Jezábel, ulíčila tvář svou, a ozdobila hlavu svou, a vyhlédala z okna.
31
A když Jéhu jel skrze bránu, řekla: Jest-li pokoj, ó Zamri, mordéři pána svého?
32
On pak pozdvih tváři své k oknu, řekl: Kdo drží se mnou, kdo? I vyhlédli na něj dva či tři komorníci její.
33
Jimž řekl: Svrzte ji. Kteřížto svrhli ji. I pokropena jest krví její stěna i koni; a tak pošlapal ji.
34
A když přijel, jedl a pil, a řekl: Pohleďte již na tu zlořečenou a pochovejte ji, nebť jest dcera královská.
35
Protož odšedše, aby ji pochovali, nenalezli z ní než leb a nohy a dlaně rukou.
36
A navrátivše se, pověděli jemu. Kterýž řekl: Slovo Hospodinovo jest, kteréž mluvil skrze služebníka svého, Eliáše Tesbitského, řka: Na poli Jezreel žráti budou psi tělo Jezábel.
37
Budiž tedy tělo Jezábel na poli Jezreel, jako hnůj na svrchku pole, tak aby žádný neřekl: Tato jest Jezábel.