Compare
Knjiga o Jovu 19
Linked scrollingBoth columns scroll together
Knjiga o Jovu
Chapter 19
1
A Jov odgovori i reče:
2
Dokle ćete mučiti dušu moju
i satirati me rečima?
3
Već ste me deset puta naružili;
nije vas stid što tako navaljujete na me?
4
Ali ako sam doista pogrešio,
pogreška će moja ostati kod mene.
5
Ako li se još hoćete da dižete na me
i da me korite mojom sramotom,
6
Onda znajte da me je Bog oborio
i mrežu svoju razapeo oko mene.
7
Eto, vičem na nepravdu, ali se ne slušam;
vapim, ali nema suda.
8
Zagradio je put moj da ne mogu proći;
na staze moje metnuo je mrak.
9
Svukao je s mene slavu moju
i skinuo venac s glave moje.
10
Porušio me je od svuda, da me nema;
i kao drvo iščupao je nadanje moje.
11
Raspalio se na me gnev Njegov,
i uzeo me je među neprijatelje svoje.
12
Vojske Njegove dođoše sve zajedno
i nasuše k sebi put k meni,
stadoše u logor okolo šatora mog.
13
Braću moju udaljio je od mene,
i znanci moji tuđe se od mene.
14
Bližnji moji ostaviše me,
i znanci moji zaboraviše me.
15
Domašnji moji i moje sluškinje gledaju me kao tuđina;
stranac sam u očima njihovim.
16
Zovem slugu svog, a on se ne odziva,
a molim ga ustima svojim.
17
Dah je moj mrzak ženi mojoj,
a preklinjem je sinovima utrobe svoje.
18
Ni deca ne haju za me;
kad ustanem, ruže me.
19
Mrzak sam svima nevernim svojim,
i koje ljubljah postaše mi protivnici.
20
Za kožu moju kao za meso moje prionuše kosti moje;
jedva osta koža oko zuba mojih.
21
Smilujte se na me, smilujte se na me, prijatelji moji,
jer se ruka Božija dotakla mene.
22
Zašto me gonite kao Bog,
i mesa mog ne možete da se nasitite?
23
O kad bi se napisale reči moje!
Kad bi se stavile u knjigu!
24
Pisaljkom gvozdenom i olovom
na kamenu za večni spomen kad bi se urezale!
25
Ali znam da je živ moj Iskupitelj,
i na posledak da će stati nad prahom.
26
I ako se ova koža moja i raščini,
opet ću u telu svom videti Boga.
27
Ja isti videću Ga,
i oči moje gledaće Ga, a ne druge.
A bubrega mojih nestaje u meni.
28
Nego bi trebalo da kažete: Zašto ga gonimo?
Kad je koren besede u meni.
29
Bojte se mača;
jer je mač osveta za bezakonje;
i znajte da ima sud.
Jób
Chapter 19
1
Tedy odpověděv Job, řekl:
2
Dokudž trápiti budete duši mou, a dotírati na mne řečmi svými?
3
Již na desetkrát zhaněli jste mne, aniž se stydíte, že se zatvrzujete proti mně.
4
Ale nechť jest tak, že jsem zbloudil, při mně zůstane blud můj.
5
Jestliže se pak vždy proti mně siliti chcete, a obviňujíc mne, za pomoc sobě bráti proti mně potupu mou:
6
Tedy vězte, že Bůh podvrátil mne, a sítí svou otáhl mne.
7
Nebo aj, volám-li pro nátisk, nemám vyslyšení; křičím-li, není rozsouzení.
8
Cestu mou zapletl tak, abych nikoli projíti nemohl, a stezky mé temnostmi zastřel.
9
Slávu mou se mne strhl, a sňal korunu s hlavy mé.
10
Zpodvracel mne všudy vůkol, abych zahynul, a vyvrátil jako strom naději mou.
11
Nadto zažžel proti mně prchlivost svou, a přičtl mne mezi nepřátely své.
12
Pročež přitáhše houfové jeho, učinili sobě ke mně cestu, a vojensky se položili okolo stanu mého.
13
Bratří mé ode mne vzdálil, a známí moji všelijak se mne cizí.
14
Opustili mne příbuzní moji, a známí moji zapomenuli se na mne.
15
Podruhové domu mého a děvky mé za cizího mne mají, cizozemec jsem před očima jejich.
16
Na služebníka svého volám, ale neozývá se, i když ho ústy svými pěkně prosím.
17
Dýchání mého štítí se manželka má, ačkoli pokorně jí prosím, pro dítky života mého.
18
Nadto i ti nejšpatnější pohrdají mnou; i když povstanu, utrhají mi.
19
V ošklivost mne sobě vzali všickni rádcové moji, a ti, kteréž miluji, obrátili se proti mně.
20
K kůži mé jako k masu mému přilnuly kosti mé, kůže při zubích mých toliko v cele zůstala.
21
Slitujte se nade mnou, slitujte se nade mnou, vy přátelé moji; nebo ruka Boží se mne dotkla.
22
Proč mi se protivíte tak jako Bůh silný, a masem mým nemůžte se nasytiti?
23
Ó kdyby nyní sepsány byly řeči mé, ó kdyby v knihu vepsány byly,
24
Anobrž rafijí železnou a olovem na věčnost na skále aby vyryty byly.
25
Ačkoli já vím, že vykupitel můj živ jest, a že v den nejposlednější nad prachem se postaví.
26
A ač by kůži mou i tělo červi zvrtali, však vždy v těle svém uzřím Boha.
27
Kteréhož já uzřím sobě, a oči mé spatří jej, a ne jiný, jakkoli zhynula ledví má u vnitřnosti mé.
28
Ješto byste říci měli: I pročež ho trápíme? poněvadž základ dobré pře při mně se nalézá.
29
Bojte se meče, nebo pomsta za nepravosti jest meč, a vězte, žeť bude soud.